Erwin von Mattanovich ( Erwin Anastasius Franz Edler von Mattanovich) (19. února 1861 Telč – 17. srpna 1942 Znojmo) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako absolvent vojenské akademie od roku 1879, jako štábní důstojník působil u různých jednotek po celé monarchii, několik let mimo jiné strávil v Čechách a na Moravě. Za první světové války byl velitelem ve Štýrském Hradci (1914–1916) a v Sarajevu (1916–1918). V roce 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty, po zániku monarchie získal hodnost armádního generála ve výslužbě v československé armádě (1927).
Životopis náhled|vlevo|Polní podmaršál Erwin von Mattanovich (Sport und Salon, 1912) náhled|vlevo|Erb rodu Mattanovichů z roku 1871 Pocházel z rodiny chorvatského původu (uváděn též jako Matanović), narodil se jako starší syn plukovníka Franze Mattanoviche povýšeného v roce 1871 do šlechtického stavu.Rodina Franze Mattanoviche na webu geni.com dostupné online Podle otcova služebního zařazení strávil dětství v Opavě, Brně a Novém Sadu, první vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Sankt Pölten a jezdecké akademii v Hranicích. V letech 1875–1879 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil jako poručík u 18. pěšího pluku v Hradci Králové.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1880; Vídeň, 1879; s. 237, 283 dostupné online V roce 1884 byl povýšen na nadporučíka, v letech 1886–1888 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) a byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil v Rijece a Banja Luce, jako kapitán (1891) byl přeložen do Sarajeva, několik let strávil u 29. pěší divize v Terezíně (1892–1895).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1895; Vídeň, 1894; s. 182 dostupné online Krátce působil ve Štýrském Hradci a v Praze, v roce 1897 byl povýšen na majora a delší dobu pak sloužil u 55. pěší divize v Tarnopolu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 220, 496 dostupné online Postupoval v hodnostech (podplukovník 1903, plukovník 1906) a od roku 1908 byl velitelem 93. pěšího pluku v Olomouci.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1908; s. 178 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 311 dostupné online
V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 3. horské brigády v Nevesinji v okupované Bosně.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 165, 185 dostupné online V roce 1913 byl přidělen jako zástupce velitele 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci, kde také působil jako pedagog.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 85, 135 dostupné online Na začátku první světové války po odchodu většiny jednotek 3. armádního sboru na východní frontu převzal velení ve Štýrském Hradci (1914–1916) a k datu 1. listopadu 1914 obdržel hodnost polního podmaršála.Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 5 dostupné online Od roku 1916 byl velitelem v Sarajevu, v létě 1917 byl ze zdravotních důvodů odeslán na časově neohraničenou dovolenou, ale k datu 10. května 1918 byl povýšen do hodnosti titulárního generála pěchotySlužební postup Erwina Mattanoviche in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 114 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a závěr války strávil opět jako velitel v Sarajevu.Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1918; s. 17 dostupné online
K datu 1. ledna 1919 byl penzionován a vzhledem k tomu, že nástupnické státy zaniklého Rakouska-Uherska převzaly finanční závazky k vysloužilým důstojníkům, požádal o zařazení do československé armády. Ve vojsku Československa obdržel v listopadu 1919 hodnost generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi,Přehled generálů III. třídy ve výslužbě československé armády na webu valka.cz dostupné online v roce 1927 mu byla přiznána hodnost armádního generála ve výslužbě.Přehled armádních generálů československé armády ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online V meziválečném období žil střídavě ve VídniKOUDELKOVÁ, Jana: Češi ve Vídni; Jihomoravský kraj, 2013; s. 115 ISBN 978-80-260-5548-8 a ve Znojmě, kde také zemřel.Erwin von Mattanovich na webu suedmaehren.at dostupné online
Řády a vyznamenání 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1911) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1915) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa s hvězdou (1918)Přehled řádů a vyznamenání Erwina von Mattanoviche in: STEINER, Jörg, C: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 168 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 63, 103, 108 dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 228–229 (heslo Erwin Mattanovich) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2026; Praha, 2016; s. 262–263 (heslo Mattanovich) ISBN 978-80-905324-8-9
Externí odkazy Erwin von Mattanovich in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Lidé ze Štýrského Hradce Kategorie:Lidé ze Znojma Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození v Telči Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí ve Znojmě Kategorie:Muži