Bohumil Pára ze Žlunova (německy Gottlieb Para Ritter von Zlunov, 17. října 1861 Čížovky – 24. srpna 1915 Vídeň) byl česko-rakouský diplomat Rakouska-Uherska a šlechtic působící jako rakousko-uherský konzul v několika zemích na Balkáně. Jeho zprávy z Balkánu jsou důležitým dobovým historickým pramenem.
Životopis
Mládí Narodil se 17. října 1861 ve středočeské osadě Čížovka (nyní Čížovky), pozdější části obce Petkovy, nedaleko Mladé Boleslavi, neprovdané Alžbětě Kolinské. Otec, hospodský Jan Pára ho legitimizoval v roce 1864. Po absolvování vyššího gymnázia v Mladé Boleslavi a povinné vojenské služby v rakousko-uherské armádě studoval v letech 1881 až 1887 na tzv. Orientální akademii, prestižním diplomatickém institutu ve Vídni.
Diplomatem Rakouska-Uherska Následně působil jako stážista u vídeňského okresního soudu v okrsku Alsergrund, později pak Margareten, odkud byl později přeložen do Obchodní a průmyslové komory v Budapešti a poté do Obchodní a průmyslové komory v Praze. V roce 1887 se stal konzulárním agentem (consul elev) na jeho prvním zahraničním angažmá od února 1890 na rakousko-uherském konzulátu v Bukurešti v Rumunském království. náhled|Konzul Pára (zcela vpravo) na návštěvě katolického kláštera ve Skopje Od roku 1891 do roku 1898 působil jako civilní komisař a politický důstojník na velitelství rakousko-uherských vojsk v makedonském Pljevlji v novopazarském sandžaku, pod nadvládou Osmanské říše. Téhož roku, 1891, se zde stal vicekonzulem. V roce 1898 byl jmenován konzulem v makedonském Skopje, rovněž pod osmanskou nadvládou. Když se ve městě projevil srbsko-bulharský konflikt, projevující se mj. nárůstem srbské propagandy v Makedonii, veřejně se postavil na stranu zdejších Bulharů. Účastnil se rovněž otevření zdejšího katolického kostela V roce 1905 byl jmenován generálním konzulem druhého stupně. Od ledna 1906 do roku 1908 byl generálním konzulem v osmanské Soluni v Řecku. V letech 1911 až 1913 pracoval na pozici prvního dragomana na rakousko-uherském velvyslanectví v Cařihradě. V prosinci 1911 se zde stal generálním konzulem prvního stupně.
V roce 1912 se jako padesátiletý v Praze oženil s Italkou (žijící v Paříži), čtyřiadvacetiletou Marií Terezií Destefanis.
Od října 1913 do roku 1915 byl generálním konzulem na ostrově Korfu, tehdy spravovaném Britským impériem.
Ocenění V dubnu 1896 byl vyznamenán Rytířským křížem Řádu Františka Josefa, roku 1898 pak obdržel Řád železné koruny III. třídy. V roce 1908 se u příležitosti jubilea císaře Františka Josefa I. stal nositelem komandérského kříže Řádu Františka Josefa. Dne 23. ledna 1914 byl potom povýšen do rytířského stavu a byl mu udělen rodový přídomek ze Žlunova.
Úmrtí Zemřel 24. srpna 1915 v sanatoriu ve Vídni ve věku 53 let po neúspěšném operačním zákroku. Pohřben byl v Mladé Boleslavi.
Diplom opravňující jej užívat šlechtický titul obdržela jeho manželka až v září téhož roku.
Odkazy
Reference
Literatura
Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 28. 4. 1911, 7(33), s. . Dostupné online Národní listy. Praha: Julius Grégr, 25. 8. 1915, 55(235, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. Praha: J. Otto, 20. 4. 1906, 6(28), s. 651. Dostupné online
Externí odkazy
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Narození 17. října Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Úmrtí 24. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Muži Kategorie:Češi v Řecku Kategorie:Češi v Severní Makedonii Kategorie:Pohřbení v Mladé Boleslavi