4. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro větší část Uher (dnes Maďarsko) a oblast Vojvodiny (dnes Srbsko). Sborové velitelství sídlilo v Budapešti. Za první světové války byl 4. armádní sbor nasazen na východní frontě a později v Itálii.
Historie náhled|vlevo|Územní rozdělení působnosti armádních sborů rakousko-uherské armády 1898 4. armádní sbor (4. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády a rozdělením dosavadních oblastních velitelství pro jednotlivé korunní země. Čtvrtý armádní sbor s působností pro centrální část Uher a oblast Vojvodiny měl sídlo v Budapešti. Dalšími sbory pro Uherské království byly 5. armádní sbor v Prešpurku, 6. armádní sbor v Košicích a 7. armádní sbor v Temešváru. Sborové velitelství sídlilo v objektu bývalého karmelitánského kláštera (Színház utca 7, dnes sídlo Úřadu předsedy vlády). Ke 4. armádnímu sboru patřily 31. a 32. pěchotní divize v Budapešti, 10. jezdecká divize v Budapešti, 4. dělostřelecká brigáda v Budapešti.Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online Doplňovacími okresy byly Budapešť, Kaposvár, Kecskemét, Pécs, Székesfehérvár, Szolnok, dále pak Novi Sad, Sombor a Subotica v dnešním Srbsku. Velení 4. armádního sboru byly podřízeny dvě posádkové nemocnice v Budapešti a pět útvarových nemocnic (Kaposvár, Kecskemét, Pécs, Székesfehérvár, Sombor). Pod 4. sbor spadala také posádková věznice v Budapešti.4. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
Za první světové války byl 4. sbor nasazen na srbskou frontu, již na podzim 1914 byl přesunut na východní frontu, kde byl začleněn do 2. armády generála Böhm-Ermolliho.Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online Jednotky sboru se zúčastnily bojů v Haliči, v důsledku početních ztrát byly zbytky sboru spolu s dalšími jednotkami transformovány do armádní skupiny Hordt (1916). V závěru války bojoval 4. sbor na italské frontě a zúčastnil se bitev na Soči. Po odchodu většiny jednotek sboru na frontu zůstala v Budapešti nadále vojenská posádka, v jejímž velení se v průběhu války vystřídali generálové Josef Seipka (1914–1915), hrabě Franz Karl Marenzi (1915–1916), Stjepan Bogat (1916–1918) a nakonec v říjnu 1918 krátce baron Géza Lukachich.4. armádní sbor na webu weltkriege dostupné online
Velitelé 4. armádního sboru 1883–1886 generál jezdectva Leopold baron von Edelsheim-Gyulai 1886–1890 generál jezdectva Nikolaus hrabě Pejacsevich z Veröcze 1890–1905 polní zbrojmistr Rudolf Ferdinand princ z Lobkowicz 1905–1908 generál jezdectva Alexander hrabě von Uexküll-Gyllenband 1908–1909 generál pěchoty Hubert baron von Czibulka 1909–1912 polní zbrojmistr Viktor Schreiber 1912–1915 generál jezdectva Karl Tersztyánszky von Nádas 1915–1916 generál pěchoty Albert Schmidt von Georgenegg 1916–1917 generál pěchoty Theodor Hordt 1917–1918 generál jezdectva Alois kníže von Schönburg-Hartenstein leden až únor 1918 polní podmaršál Josef Hrozny von Bojemil (prozatímní velitel) únor až březen 1918 polní podmaršál Theodor Bekic von Bovic (prozatímní velitel) 1918 generál jezdectva Alois kníže von Schönburg-Hartenstein 1918 polní zbrojmistr Árpád Tamásy von Fogaras
Odkazy Reference
Externí odkazy Kais. Königl. Militär Schematismus, Vídeň, 1883–1889 dostupné online Schematismus für das k.u.k. Heer und für die k.u.k. Kriegsmarine, Vídeň, 1890–1914 dostupné online Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army
Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1918