náhled|Titulní strana oddílu Zera'im z mišny vydané ve Vilně r. 1921 Mišna (, , matnitin), je záznam ústní tradice judaismu. Obvykle má formu zapsaných výroků a pouček tana'im, židovských učenců období do 2. století. Jako Mišna se označuje také sbírka těchto pouček, kterou dle tradice kolem r. 200 sestavil rabi Jehuda ha-Nasi a která je označována také jako Šest pořádků mišny (Šiša sidrej mišna, ) nebo zkratkou Šas (). Samotné slovo mišna je odvozeno od kořene שנה – učit se, studovat, opakovat. Z toho se dá vyvodit, že jde o opakování ústní Tóry. Komentováním Mišny dalšími generacemi učenců vznikla gemara, která společně s ní tvoří talmud.
Pojem „mišna“ Mišna může znamenat: Předmět tohoto studia – v konkrétním významu tradovaný (ústní) Zákon nebo učení jako celek (tora še-be-al pe) – člení se do halachot (ústní tradice právní povahy), midrašů (homiletických výkladů Tóry) a agadot (vyprávění, ústní tradice, která nemá právní charakter). Užší význam – mišna = halacha – označuje tu část ústní tradice právní povahy, která nemá exegetický charakter (netýká se výkladu Písma), někdy je tato halacha označovaná v odborné literatuře jako „nemotivovaná“ – tj. halacha, která není přímo spojená s biblickým textem. Z tohoto důvodu jsou jednotlivá normativní právní ustanovení označována jako halachot a mišnajot.
Mišna jako literární dílo Literární forma mišny přesně odráží způsob a podmínky, v jakých byla sestavena. Jedná se o zaznamenané výroky a tradice, které byly po staletí předávány ústně – jejich zaznamenání je tudíž spíše stručné než popisné. Výroky v Mišně jsou jak anonymní (pokud názor není citován, pak často představuje „anonymní většinu“), tak i připisované konkrétním učencům. Tito učenci, kteří žili a působili v Izraeli v době od 1. stol. př. n. l. až do počátku 3. stol. n. l., se nazývají tanaité (aramejsky tana'im, sg. tana ), tj. „ten kdo učí“ ale zároveň i „ten, kdo opakuje“ (aramejské sloveso תנא/י je ekvivalentem hebrejského שנה).
Původně výraz tana označoval pouze člověka, který sloužil jako „živá kniha“ – výuka ústní Tóry probíhala tak, že tana přišel před studenty a odříkal jim zpaměti tradovaný text. Poté teprve nastoupil učitel (rav, rabi), který začal tradici přednesenou tanou vykládat a vyučovat – rovněž ústně. Tato praxe a především postava tany se leckdy setkávala ze strany rabínů z pohrdáním a despektem („Kouzelník mumlá, a neví co říká, tana učí, a také neví co říká.“Babylónský talmud, Sota 22a: ).
Jako první tanaité jsou podle tradice většinou uváděni Šamaj a Hilel, kteří byli zároveň posledním z pěti párů (hebrejsky zugot). První tanaité, kteří začali ústní tradici zaznamenávat, byli rabi Akiva a rabi Me'ir. Většina anonymních výroků v mišně je později připisována těmto dvěma učencům. Od rabiho Akivy převzal dle tradice mišnu (tedy učení) rabi Jehuda ha-Nasi, nazývaný v mišně i v talmudu prostě „Rabi“, případně „Rabejnu ha-kadoš“ (náš svatý učitel). Jeho synové pak redakci textu mišny dokončili.
Struktura a obsah mišny Mišna se skládá ze šesti oddílů – pořádků (sedarim, sing. seder ). Každý seder se skládá z určitého počtu traktátů, hebrejsky masechtot, sg. masechet (aramejsky masechta), dosl. tkanina. Každý traktát se dělí na kapitoly (prakim, sg. perek), které se skládají z menších jednotek nazývaných mišnajot (sing. mišna). Mišna uvádí traktáty podle tématu, nikoli podle biblického pořadí. Předmětové (tematické) uspořádání Mišny se stalo i osnovou celého Talmudu. Oddíl první: Zera'im („Semena“). 11 traktátů. Zabývá se zákony souvisejícími převážně se zemědělstvím. V tomto sederu také existuje jediná výjimka, neboť jeho prvním traktátem je traktát Berachot, tj. požehnání, který přímo s tematikou zemědělství nesouvisí. Tato anomálie je vysvětlena dvěma důvody. Prvním je ten, že traktát Brachot obsahuje kromě řady jiných i zákony o požehnání po jídle – Birkat ha-mazon. Druhý důvod je ten, že učenci schválně ustavili tento traktát, aby byl prvním, neboť i požehnání se říkají před vykonáním micvy. Berachot – požehnání – 9 kapitol. Recitace Šema, Amidy, požehnání díků, Birkat ha-mazon, vyslovování Božích jmen. Pe'a – okraj pole – 8 kapitol. Výklad Lv 19,9, 23,22 a Dt 24,19. Postavení chudých. Definice okraje pole, který má být chudým ponechán, kdo má na okraj pole nárok. Demaj – podezřelé – 7 kapitol. Věci, které jsou podezřelé, že z nich nebyl oddělen desátek. Kilajim – různé – 9 kapitol. Zákony ohledně mísení určitých plodin, zvířat a tkanin. Co je kilajim a co ne. Ševi'it – sedmý (rok) – 10 kapitol. Zákony ohledně sedmého roku – rok odpočinutí, milostivé léto, propouštění otroků a prominutí dluhu. Prosbul. Terumot – kněžské desátky – 11 kapitol. Výklad Nu 18 a Dt 18,4. Odvody levitů kněžím, jak určit velikost dávky. Znečištění trumy. Ma'asrot – desátky – 5 kapitol. Výklad Nu 18,21. Z čeho je povinné odvádět desátek a z čeho ne. Ma'aser šeni – druhý desátek – 5 kapitol. Dt 14,22 – desátek, který má být určen pro Jeruzalém. Chala – chléb, těsto – 4 kapitoly. Výklad Nu 15,8. Jak se odděluje chala. Orla – neobřezané (stromy) – 3 kapitoly. Výklad Lv 19,23. Kdy se smí jíst a kdy nesmí jíst plody stromů a vinné révy. Bikurim – prvotiny – 3 kapitoly. Přinášení a obětování prvotin. Rozdíl mezi prvotinami a desátkem. Oddíl druhý: Mo'ed („Stanovené časy“). 12 traktátů. Zákony ohledně Šabatu a svátků. Šabat – 24 kapitol. Přenášení předmětů o šabatu. Rozdíl mezi soukromým a veřejným prostorem. Příprava na šabat, čeho by se měl člověk vyvarovat. 39 zakázaných prací. Mukce (to, co zůstane o šabatu stranou). Povolené činnosti na šabat. Eruvin – prolnutí – 10 kapitol. Eruv – ustanovení, díky kterému je možné obejít některá z ustanovení šabatu (přenášení, příprava jídla apod.) Pesachim – 10 kapitol. Pesachová oběť, zničení kvasu, příprava macesů, seder. Šekalim – šekely – 8 kapitol. Daň půl šekelu na Chrám (Ex 30,12). chrámové nádoby, archa úmluvy, chrámové nádvoří, chrámová opona. Joma – (ten) den – 8 kapitol. Zákony ohledně Jom kipur. Zákony týkající se velekněze. Suka – stan – 5 kapitol. Zákony týkající se svátku Sukot. Zhotovení suky. Zákony ohledně lulavu a etrogu. Bejca – vejce – 5 kapitol. Nazývaný též Jom tov – svátek. Název podle úvodních slov „Vejce, které je sneseno ve svátek…“ Sporné výklady ohledně svátků, spory mezi Šamajem a Hilelem. Přeprava potravin o svátcích, zákaz rozdělávání ohně apod. Roš ha-šana – Nový rok – Druhy nových roků, nový rok letopočtů, nový rok králů, nový rok vegetativní, nový rok stromů. Určování novoluní. Šofar a troubení na něj. Požehnání na Nový rok. Ta'anit – půst – 4 kapitoly. Půst za déšť, kdy se postit a kdy ne, příběhy Choniho ha-Me'agele – kresliče kruhů. Postní dny. Megila – svitek (ve významu kniha Ester) – 4 kapitoly. Kdy se čte megila na purim. Jak se čte. Kdy se číst nesmí. Jak a kdy se čte z Tóry a proroků. Platnost a neplatnost svitků. Spory ohledně veřejného čtení. Které texty je možno překládat a které ne. Mo'ed katan – malý svátek – 3 kapitoly. Předpisy pro chol ha-mo'ed. Chagiga – pouť – 3 kapitoly. Poutní svátky. Kdy chodit do Chrámu. Rabínská ordinace (smicha). Mytí rukou. Oddíl třetí: Našim („Ženy“). 7 traktátů. Týká se sňatků a rozvodů, některých forem přísah, a zákonů zasvěceného (nazíra). Jevamot – levirátní sňatky. – 16 kapitol. Chalica. Koho si nesmí vzít velekněz. Amonovci. Proselyté. Ketubot – svatební smlouvy – 13 kapitol. Věno, obnos, který muž dává ženě a který si žena v případě rozvodu či smrti manžela ponechá. Znásilnění a tresty za něj. Vzájemné povinnosti muže a ženy. Majetek ženy. Vdovy a jejich práva. Nedarim – sliby – 11 kapitol. Sliby a zrušení slibů. Co je a co není slib. Neplatné sliby. Lži, Kdo smí koho zprostit slibu a za jakých okolností. Nazir – zasvěcenec – 9 kapitol. Nazírství, jak dlouho trvá. Co nazír smí a nesmí. Oběť nazíra. Ženy a otroci jako nazíři. Sota – cizoložnice – 9 kapitol. Žárlivost muže. Kněží a obyčejní izraelité. Závěrečná mišna obsahuje některá mesiášská znamení (jedná se o jeden z nejstarších zaznamenaných projevů mesianismu a eschatologických představ). Gitin – rozvodové listy – 9 kapitol. Zákony a předpisy ohledně rozvodů. Podmínky a důvody rozvodu. Kidušin – zásnuby – 4 kapitoly. Uzavírání sňatku. Nabývání vlastnictví. Zásnuby prostřednictvím zástupců. Podmínky. Osobní status člověka. Jichud. Etika. Oddíl čtvrtý: Nezikin („Škody“). 10 traktátů. Týká se občanského a trestního práva, fungování soudů a přísah. Bava kama – první brána – 10 kapitol. Poškození cizí věci. Poškození z důvodu krádeže. Náhrada škody. Kdy je kdo povinen co nahradit a kdy může poškozený náhradu žádat. Krádež a náhrada škody. Bava meci'a – prostřední brána – 10 kapitol. Nalezené předměty. Vracení nalezených předmětů. Zástavy a úroky. Vymáhání. Bava batra – poslední brána – 10 kapitol. Dělení majetku. Dědictví. Ručitelé. Původně všechny „bavot“ tvořily jeden velký traktát „Nezikin“. Sanhedrin – soudní dvůr – 10 kapitol. Kolik členů má mít soud. Majetkové a hrdelní soudy. Kdo může a kdo nesmí soudit nebo svědčit. Tresty smrti. Zvláštní příklady (vzpurný syn, recidivista). Poprava. Podíl na budoucím světě, nepravý prorok. Makot – rány – 4 kapitoly. Fyzické tresty. Bití. 39 ran. Bičování jako náhrada trestu smrti. Ševu'ot – přísahy – 8 kapitol. Druhy přísah, lehkomyslné přísahy. Přísahy svědků a soudců. Obchodní přísaha. Edujot – svědectví – 8 kapitol. Svědectví o výrocích dřívějších učitelů. Avoda zara – modloslužba – 5 kapitol. Idolatrie. Modly. Jak postupovat u věcí zakoupených u modlářů. Avot – otcové – 5 (6) kapitol. Ryze etický traktát, nazývaný též Pirkej Avot – výroky otců. Tradování ústní tradice od Mojžíše až po tanaity. Pravidla chování a morálky. Horajot – vyučování – 3 kapitoly. Mylné rozhodnutí. Oběť za hřích. Rozdíly mezi veleknězem a obyčejnými kněžími. Oddíl pátý: Kodašim („Svatosti“). 11 traktátů. Týká se obětních obřadů, Chrámu, a zákonů stravování. Zevachim – oběti – 14 kapitol. Zápalné oběti. Odlévání krve. Kde se která oběť obětuje. Spalování obětí. Menachot – pokojné (oběti) – 13 kapitol. Smysl těchto obětí. Výklad Lv 2, Lv 5, 6, 7. Nu 6. Přídavná oběť. Úlitby. Chulin – světské (věci) – 12 kapitol. Porážka zvířat, zákony o kašrutu. Maso a mléko. Bechorot – prvorození – 9 kapitol. Prvorozená dobytčata, prohlídka, obětování. Arachin – odhad – 9 kapitol. Vzetí do zástavy, zaplacení slíbeného obnosu. Temura – výměna – 7 kapitol. Zač smí být vyměněno obětní zvíře. Oběť jednotlivce a oběť společenství. Keritot – vytětí – 6 kapitol. Trest karet – vytětí z Izraele (Ex 12,15). Smrt bez potomků, předčasná smrt. 36 provinění. Oběť za vinu. Smíření o Jom Kipur. Me'ila – zpronevěra – 6 kapitol. Zpronevěra zasvěcené oběti. Tamid – každodenní oběť – 6 (7) kapitol. Zákony týkající se každodenní oběti. Úklid oltáře, vynášení popela, ranní modlitba, kněžské požehnání. Midot – míry – 5 kapitol. Rozměry Chrámu. Brány Chrámu. Vybavení. Chrámová hora. Chrám, jeho nádvoří a síně. Kinim – hnízda (ptáků) – 3 kapitoly. Oběť holoubat. Oběť šestinedělek. Oddíl šestý: Teharot, (také: Tohorot) („Čistoty“). 12 traktátů. Název je eufemismem, ve skutečnosti pojednává o rituálních nečistotách – bylo by ovšem neslušné nazvat pořádek mišny "nečistoty". Kelim – nádoby (nástroje) – 30 kapitol. Nečistota nástrojů a nádob. Druhy nástrojů a jejich znečištění. Oholot – stany (příbytky) – 18 kapitol. Znečištění obydlí mrtvolou. Hřbitovy. Domy pohanů. Nega'im – ranění (malomocenstvím) – 14 kapitol. Lv 13 – 14. Malomocenství, prohlídka knězem. Malomocenství domů a šatů. Očišťování. Para – (červená) kráva – 12 kapitol. Výklad Nu 19. Vlastnosti krávy. Příprava popela, který sloužil k očišťování. Teharot (Tohorot) – čistoty – 10 kapitol. Znečištění trvající do západu slunce. Špatná porážka zvířete. Stupně znečištění. Mikva'ot – očistné koupele – 10 kapitol. Nádoby, malomocní, výtoky. Rozměry mikve. Kdy je mikve účinná a kdy ne. Nida – krvotok – 10 kapitol. Lv 12 a 15. Menstruující žena. Šestinedělka. Dospívání dívek.