Srbská menšina je v České republice uznanou národnostní menšinou, mj. zastoupenou v Radě vlády pro národnostní menšiny.
Historie
Středověk Obec Srbsko poblíž hradu Karlštejn nedaleko Prahy byla v polovině 14. století patrně založena srbskými přistěhovalci, nejspíše členy a potomky vojenské delegace (poklisara a jeho doprovodu), kterou tehdejší srbský vládce, car Štěpán Dušan, vyslal ke svatořímskému císaři Karlovi IV. Karel napsal roku 1355 Dušanovi list z italské Pisy, Štěpán Dušan k němu pak, dle tradice, odeslal oddíl Srbů, kteří měli sloužit jako jeho strážci.
19. a začátek 20. století Do Prahy rovněž přicházeli studovat Srbové na Univerzitu Karlovu. Od roku 1866 zde fungovalo srbské sdružení mládeže Srbenda, ze kterého posléze vznikl spolek „Sjednocená srbská mládež“."Застава", Пешта 1866. године V roce 1880 studoval na pražské univerzitě například pozdější úspěšný technik a vynálezce Nikola Tesla, kterému pak v roce 1936 udělilo pražské ČVUT čestný doktorát technických věd. V roce 1903 byl vytvořeno Sdružení srbského studentstva 'Sumadija', jehož prezidentem se stal Dimitrij Begović. V roce 1905 pak v čele nové správy spolku stáli student techniky Vlad. Bosniak jako prezident a student práv Jovan Radaković jako viceprezident."Нова искра", Београд 1905. године V roce 1906 bylo v Praze VIII zahájeno vydávání měsíční přílohy časopisu Ženský svět s názvem Srbské květiny pod vedením Zorky Hovorkové."Цариградски гласник", Цариград 1906. године Hovorková již v roce 1903 iniciovala vznik Fondu na podporu chudých srbských studentů v Praze."Застава", Нови Сад 1904. године
První světová válka Za první světové války bylo v českých zemích několik rakousko-uherských zajateckých táborů. Zajatí branci srbské armády pak tvořili velkou část vězňů. Z těchto táborů byl největším tábor v Jindřichovicích u Sokolova, vůbec největší zajatecký tábor na území Rakouska-Uherska. Za celou válku táborem prošlo asi 40 000 vězňů a zahynulo v něm podle některých odhadů až 8 700 Srbů a 189 Rusů, především vinou epidemií skvrnitého tyfu. Přibližně 1 600 jich má být pohřbeno na zdejším vojenském hřbitově, asi 7 100 pak ve společné kostnici.
V pevnosti Terezín byl rovněž vězněn a roku 1918 zde též zemřel Gavrilo Princip, srbský terorista a pachatel atentátu na Františka Ferdinanda d’Este 28. června 1914 v Sarajevu.
Československo V roce 1924 v Praze byla v pravoslavné části Olšanských hřbitovů postavena pravoslavná kaple, mj. připomínající během internace v českých zemích zemřelé Srby. Stavbu financoval mj. jugoslávský stát a dobrovolně přispěli také ruští uprchlíci, kteří do ČSR odešli po pádu carského Ruska."Политика", Београд 1924. године
V druhé polovině 20. století pracovalo v tehdejším Československu mj. velké množství srbských stavebních dělníků a také značný počet studentů. Kvůli válkám v bývalé Jugoslávii se do České republiky v 90. letech 20. století přistěhovalo velké množství uprchlíků a ekonomických migrantů, z nichž velkou část tvořili Srbové.
21. století V České republice v roce 2002 vznikl srbský krajanský spolek Sv. Sáva. Srbské kulturní centrum funguje v Praze od roku 2012. Vychází zde také časopis Srpska reč, založený v roce 2005, a časopis pro děti srbské menšiny Đurđevak, který vychází od roku 2007. Časopisy jsou psány v azbuce.Сабор Срба у Прагу novosti.rs V Karlových Varech působí sdružení Vidovdan, jehož jedním z hlavních cílů činnosti je udržování a provoz nedalekého mauzolea v Jindřichovicích. Dále se v Česku nachází Mauzoleum jugoslávských vojáků v Olomouci. Na pražském Novém Městě se nachází pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje, kde se mj. konají též pravoslavné bohoslužby.
Podle výsledků sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2021 v Česku se k srbské národnosti přihlásilo 4 101 obyvatel ČR, skutečný počet je pak odhadován přes 10 000 osob srbského původu.
Známí Srbové v Česku Zorka Hovorková, roz. Kalić (1865–1939), překladatelka, novinářka a spisovatelka Simeon Jakovljević (* 1926), biskup Pravoslavné církve českých zemí a Slovenska Predrag Bjelac (* 1962), herec a podnikatel Marko Ivanović (* 1976), dirigent a skladatel Stefan Simič (* 1995), fotbalista
Odkazy
Reference
Literatura Kalendář paní a dívek českých na rok. V Praze: Tisk a náklad F.B. Batovce, 1887–1942, s. 149. Dostupné online
Související články Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku Vojenský hřbitov (Jindřichovice, okres Sokolov) Mauzoleum jugoslávských vojáků v Olomouci Češi v Srbsku
Externí odkazy Diplomová práce Srbové v Česku – "skrytá" menšina
Kategorie:Národnostní menšiny v Česku Kategorie:Srbové Kategorie:Srbsko-české vztahy