Árpád Tamásy von Fogaras (9. prosince 1861 Köhalom, Sedmihradsko, dnes Rupea, Rumunsko – 1. února 1939 Budapešť) byl rakousko-uherský generál maďarského původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1881, působil u různých posádek v celé monarchii a jako štábní důstojník ve Vídni. Řadu let byl vysokým úředníkem na uherském ministerstvu zeměbrany, kde zastával funkci sekčního šéfa (1904–1914). Na začátku první světové války byl povolán jako zástupce velitele do pevnosti Přemyšl a během obléhání Přemyšlu vynikl osobním nasazením. Po dobytí pevnosti byl v letech 1915–1918 ruským zajatcem. Po propuštění ze zajetí v roce 1918 byl v hodnosti polního zbrojmistra pověřen velením postupně dvou armádních sborů na italské frontě, kde setrval až do konečné porážky rakousko-uherské armády v listopadu 1918. Po odchodu do penze žil v soukromí v Budapešti.

Životopis náhled|vlevo|Polní zbrojmistr Árpád Tamásy von Fogaras (1918) Pocházel ze staré uherské rodiny povýšené v roce 1613 do šlechtického stavu. Studoval na gymnáziu v Sibiu, první vojenskou průpravu získal na jezdecké akademii v Hranicích a v letech 1878–1881 studoval na Technické vojenské akademii ve Vídni. Do armády vstoupil jako poručík v roce 1881 u technických praporů v Itálii a ve Slovinsku. V letech 1886–1888 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka přešel k železničnímu a telegrafnímu oddílu v Korneuburgu, později vystřídal službu v Krakově, Mostaru, Sarajevu a Terebovlji. V roce 1897 získal hodnost majora a další čtyři roky byl přidělen k císařské vojenské kanceláři ve Vídni (1897–1901).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1898; Vídeň, 1897; s. 196 dostupné online Jako podplukovník byl v roce 1901 přeložen k 18. pluku honvédů v Šoproni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 199 dostupné online V roce 1904 byl povýšen na plukovníka a krátce vedl IV. oddělení na uherském ministerstvu zeměbrany.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 205 dostupné online

V letech 1904–1914 zastával funkci sekčního šéfa na uherském ministerstvu zeměbranySchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 210 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 310 dostupné online a mezitím postupoval v hodnostech (generálmajor 1910, polní podmaršál 1913).Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 5 dostupné online V červnu 1914 byl povolán na ministerstvo války do Vídně, kde byl pověřen zastupováním ministra při jednáních se zahraničními delegacemi. Na začátku první světové války převzal velení 23. divize honvédů určené původně na srbskou frontu. Jednotky již byly na pochodu do Srbska, ale nakonec dostaly příkaz přemístit se po železnici do Haliče, kde dostaly úkol bránit pevnost Přemyšl proti ruským vojskům.Árpád Tamásy jako velitel pevnosti Přemyšl dostupné online Tamásy organizoval opevňovací práce a ve dvou fázích ruského obléhání se několikrát vyznamenal osobní statečností. Pevnost Přemyšl nakonec padla v březnu 1915 a celá rakousko-uherská posádka v počtu 120 000 vojáků padla do ruského zajetí. Zajati byli i vrchní velitel Přemyšlu generál Kusmanek a jeho zástupce Tamásy, těm se ale od ruských důstojníků dostalo velkorysého přijetí. Během pobytu v zajetí byl Tamásy povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (1917).Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 6 dostupné online

náhled|vlevo|Hrob Árpáda Tamásyho v Budapešti Na základě podmínek Brestlitevského míru z února 1918 byli rakousko-uherští zajatci z přemyšlské pevnosti propuštěni. Na rozdíl od Kusmanka se Tamásy vrátil do aktivní služby, byla mu potvrzena hodnost polního zbrojmistra a převzal velení 20. pěší divize honvédů, krátce nato byl jmenován velitelem 22. armádního sboru, v jehož čele stál do července 1918.22. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online Poté převzal velení 4. armádního sboru a s ním se zúčastnil bojů na italské frontě.Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineVelitelé 4. armádního sboru na webu weltkriege.at dostupné online Jeho jednotky složené převážně z maďarských vojáků trpěly značným početním úbytkem v důsledku hromadných dezercí. Zbytky sboru byly rozprášeny v konečné porážce rakousko-uherské armády u Vittorio Veneta. K datu 1. ledna 1919 byl Tamásy penzionovánSlužební postup Árpáda Tamásyho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 184 dostupné online a od té doby žil v soukromí v Budapešti.

Tituly a ocenění Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1918 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Árpáda Tamásyho in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 16 dostupné online

60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1900) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1902) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1910) 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou (1914) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1918) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1918)

60x60pixelů komandér Danebrožského řádu (1898, Dánsko) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (Španělsko, 1909)

Odkazy

Reference

Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 303–304 (heslo Árpád Tamásy) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()

Externí odkazy

Árpád Tamásy na webu Pevnosti Přemyšl Árpád Tamásy in: Biographisches Lexikon des oesterreichischen Kaiserthums

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Narození 9. prosince Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Úmrtí 1. února Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Pohřbení v Budapešti Kategorie:Muži