Dřevíč je raně středověké hradiště na severozápadním okraji Středočeského kraje. Nachází se jeden kilometr jihovýchodně od Kozojed v okrese Rakovník. Bylo osídleno už v pravěku, ale vznik opevnění je doložen až v době hradištní. Hradiště je i s barokní kaplí svatého Václava chráněno jako kulturní památka.
Historie Prostor hradiště byl osídlen už v neolitu, době bronzové a halštatské. Ze starší doby bronzové pochází nálezy příslušející únětické kultuře (bronzová jehlice, pohřeb skrčené kostry s trepanovanou lebkou). Osídlení v období knovízské kultury a v době halštatské dokládají keramické střepy, skleněný korál a snad také trojice kostrových hrobů. V jednom z nich byl nalezen bronzový tordovaný náramek či nákrčník.
Zda byla plošina v některém z pravěkých období opevněna, není jisté, ale je možné, že základy pravěkého opevnění jsou překryté valy raně středověkého původu. Opevnění je doloženo až v době hradištní, kdy zde v desátém až dvanáctém století existovalo přemyslovské hradiště. Na počátku snad patřilo k bodům střežícím obchodní cestu z Poohří do Prahy, ale v jedenáctém století se stalo jedním z center hradské soustavy. Ze dvanáctého století pochází zpráva o dřevíčské provincii a z roku 1175 zmínka o Petrovi, prefektovi z Dřevíče
K Dřevíči se váže popis událostí během bojů o knížecí trůn z roku 1004 v Kosmově kronice české. Podle ní kníže Oldřich „…vešel do velmi pevného hradu Dřevíč…“, odkud se poté vypravil k Praze. Kosmas však nejspíše zaměnil knížete Jaromíra za Oldřicha a oním pevným hradem byl spíše Žatec.Lutovský (2008), s. 220.
Výzkumy První archeologický výzkum na hradišti provedl Antonín Knor v roce 1950. Jeho sonda položená napříč hradištěm doložila existenci pohřebiště z jedenáctého a dvanáctého století. Kostrové hroby na něm byly překryté kamennými deskami, a na jedné z nich byl vytesán kříž. Další pískovcová náhrobní deska s rozměry 160 × 60 × 20 centimetrů byla nalezena při orbě v roce 1971.
Od roku 2010 zde pravidelně po orbě provádí výzkum muzeum v Rakovníku. Výzkum v roce 2020 v prostoru louky kolem kaple a hájovny přinesl velké množství kovových nálezů z doby bronzové, doby laténské, doby římské i raného středověku. Nalezeny byly mince, bronzové spony, bronzová zdobená kování, záušnice a další. Tyto nálezy ukazují na mimořádný význam prostoru v pravěku i době hradištní a kontakty zdejšího osídlení s jižní i západní Evropou.
Stavební podoba náhled|Strmý západní svah plošiny s hradištěm
Hradiště s rozlohou jedenáct až dvanáct hektarů bylo postaveno na strmými svahy ohraničeném výběžku jedné z plošin Džbánu v nadmořské výšce dosahující až 465 metrů. Původně bývalo dvoudílné, ale vnitřní příčné opevnění zaniklo a bylo odhaleno až leteckou archeologií. Hradby obvodového opevnění se dochovaly v podobě valů na severní a východní straně a v blízkosti brány na jižním okraji.Lutovský (2008), s. 221. Výška valů se pohybuje od tří do šesti metrů a šířka u paty v rozmezí sedm až šestnáct metrů.Lutovský (2008), s. 222. Vstup do hradiště, zvaný Železná vrata, pravděpodobně býval v jižním cípu, kde se východní val stáčí k západu. Mezi ním a okrajovým srázem na západě tak zůstává pouze deset metrů široký prostor. V severovýchodní části vybíhají po svahu dolů dvě souběžná ramena valu, jejichž funkcí byla ochrana prostoru s vodním zdrojem, ale je také možné, že zde bývala další brána nebo předhradí.
Kaple svatého Václava náhled|Kaple svatého Václava
V severní části hradiště stojí barokní kaple svatého Václava z konce sedmnáctého století. V době života hradiště se v jejím místě nejspíše nacházel dvorec a nějaká církevní stavba.Lutovský (2008), s. 223. Kaple má obdélný půdorys a trojboké zakončení. Vznikla zmenšením větší stavby, jejíž loď byla zbourána v letech 1892–1893 a zůstalo z ní jen kněžiště. Dochované průčelí je novobarokní. Zdůrazňuje je lizénový rámec s obdélným portálem a trojúhelníkový štít. Z původního vybavení zůstala jen mensa.
Přístup Hradiště je volně přístupné po červeně značené turistické trase ze Smilovic do Vinařic. Cesta do hradiště vstupuje Železnými vraty, vede po západním okraji a opouští jej podél opevnění vodního zdroje na severovýchodě. Na úbočí kopce se zde nachází památkově chráněný dvůr Dřevíč. Druhá, zeleně značená, turistická trase vede k Železným vratům od východu přes národní přírodní rezervaci Malý a Velký štít ze Žerotína.
Odkazy
Reference
Literatura Blažková, Kateřina: Nové nálezy z hradiště Dřevíč a přilehlého okolí v hraniční oblasti okresů Rakovník a Louny, in :Sborník ke 125. výročí založení Oblastního muzea v Lounech. K poctě PhDr. Bedřicha Štaubera, Louny 2014, s. 56–63. Blažková, Kateřina a kol.: Zlomek sámánovské mince objevený na hradišti Dřevíč (okr. Rakovník) v kontextu raně středověkých českých a moravských nálezů islámského stříbra, Numismatický sborník 28, 2014, č. 1, s. 43–56. Blažková, Kateřina a kol.: Středověký olověný amulet z hradiště Dřevíč, Archeologické rozhledy 69, 2017, č. 1, s. 121–142. Blažková, Kateřina a kol.: Královské klenoty ze Mšece a Řevničova. Unikátní nálezy z období stěhování národů ze středních Čech, Rakovník 2023.
Profantová, Naďa, Stolz D., Nový relikviářový křížek z hradiště Dřevíč, in: P. Maříková Vlčková (ed.), My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity and the Middle Ages, Praha 2009, s. 199–210. Profantová Naďa a kol., Kovové ozdoby a mince z hradiště Dřevíč, okr. Rakovník, Archeologie západních Čech 4, 2012, s. 29–36.
Externí odkazy
Kategorie:Hradiště v okrese Rakovník Kategorie:Hradiště ve Džbánu Kategorie:Kulturní památky v okrese Rakovník Kategorie:Přírodní park Džbán Kategorie:Kozojedy (okres Rakovník)