Georg svobodný pán Schariczer von Rény ( Georg Scharitzer Freiherr von Rény, rényi báró György Schariczer) (6. června 1864 Sombor – 26. února 1945 Bratislava) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1884, byl štábním důstojníkem u různých jednotek, vyššího postavení dosáhl jako pobočník arcivévody Evžena a náčelníka generálního štábu Franze Conrada. Na začátku první světové války byl divizním velitelem v Haliči. Od roku 1916 do konce války byl velitelem 7. armádního sboru v Itálii. Za zásluhy na východní a italské frontě získal v roce 1917 prestižní Řád Marie Terezie a téhož roku získal titul barona. V roce 1918 byl povýšen na generála pěchoty. Po zániku monarchie se usadil v Bratislavě a v roce 1927 získal v československé armádě získal hodnost armádního generála ve výslužbě.
Životopis náhled|vlevo|Promoce Řádu Marie Terezie v císařské vile Wartholz (1917) Pocházel ze staré prešpurské měšťanské rodiny, byl synem c. k. majora Attily Schariczera. První vojenskou průpravu získal na jezdecké škole v Hranicích, poté v letech 188161884 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do armády vstoupil v hodnosti poručíka k 72. pěšímu pluku v Prešpurku, kde strávil pět let (1884–1889), mezitím si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil v Sarajevu a v Pljevlji, v letech 1892–1897 byl štábním důstojníkem u 4. armádního sboru v BudapeštiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1894; Vídeň, 1894; s. 183 dostupné online a 5. armádního sboru v Prešpurku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 96, 170 dostupné online Poté znovu sloužil u 72. pěšího pluku v Prešpurku a mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1893, major 1899).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 195, 512 dostupné online V letech 1902–1904 byl šéfem štábu 14. armádního sboru v InnsbruckuSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1904; Vídeň, 1903; s. 138 dostupné online a v hodnosti plukovníka (1906) byl jmenován přednostou 6. odboru na ministerstvu války.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 108, 178 dostupné online
V letech 1908–1912 zastával funkci křídelního pobočníka arcivévody EvženaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1909; s. 101, 162 dostupné online a mezitím byl v roce 1911 povýšen na generálmajora.Generale und Oberste des k.u.k. Heeres; Vídeň, 1912; s. 9 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 295, 314, 708 dostupné online V letech 1912–1913 byl pobočníkem náčelníka generálního štábu Conrada von Hötzendorfa a v únoru 1913 převzal velení 27. pěchotní brigády v Prešpurku.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 91, 135 dostupné online Na začátku první světové války byl se svou brigádou povolán na východní frontu, kde byl začleněn do armády generála Puhalla určené pro boje v Haliči.Přehled vrchního velení rakousko-armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online S osobním nasazením vedl boje v jižním Polsku a v září 1914 převzal velení 16. pěchotní divize.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online K datu 1. ledna 1915 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálaGenerale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 6 dostupné online a jako divizní velitel se zúčastnil ofenzívy v Karpatech. V srpnu a září 1915 byl ze zdravotních důvodů krátce mimo aktivní službu. Zúčastnil se dobytí Brestu a koncem léta 1916 byl přeložen na italskou frontu, kde krátce poté převzal velení 7. armádního sboru.Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Na jaře 1917 podnikl úspěšný útok proti italské armádě u Terstu a k datu 1. května 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Na italské frontě setrval až do závěrečných bojů na Piavě.
K datu 1. ledna 1919 byl penzionovánSlužební postup Georga Schariczera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 160 dostupné online a usadil se v Bratislavě. Požádal o zařazení do československé armády a ke dni 12. února 1921 mu byla udělena hodnost generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi.Přehled generálů III. třídy československé armády ve výslužbě 1919–1927 na webu valka.cz dostupné online Nakonec k datu 16. prosince 1927 obdržel hodnost československého armádního generála ve výslužbě.Přehled armádních generálů československé armády ve výslužbě 1927–1953 na webu valka.cz dostupné online V Bratislavě žil ve vile ve Vegelínově ulici č. p. 9 (dnešní Partizánska). Na konci druhé světové války spáchal sebevraždu, pohřben je na bratislavském Ondřejském hřbitově.
Tituly a ocenění Jako pobočník arcivévody Evžena byl v roce 1911 povýšen do šlechtického stavu. Během vojenské služby získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Georga Schariczera in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 19 dostupné online Za své aktivity na východní a italské frontě obdržel v roce 1917 prestižní Řád Marie TerezieMĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 86Seznam nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné online a na základě řádových stanov byl krátce poté povýšen do stavu svobodných pánů (17. srpna 1917).
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1909) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1912) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Medžidie IV. třídy (1894, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (1910, Německo) alt=|60x60pixelů Řád vycházejícího slunce III. třídy (1910, Japonsko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1915, Německo) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1916, Německo)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 267–269 (heslo Georg Schariczer) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()
Externí odkazy
Georg Schariczer in: Österreichisches Biographisches Lexikon Georg Schariczer von Rény na webu austro-hungarian army Profesní biografie Georga Schariczera na webu weltkriege.at
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Lidé z Bratislavy Kategorie:Pohřbení na Ondřejském hřbitově Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 6. června Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Úmrtí 26. února Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Muži