Městské opevnění v Mělníku je z větší části zaniklý systém středověkých hradeb a bran. Zbytky hradeb jsou dokladem středověké fortifikační architektury a základní prvek historického urbanismu města.

Městské opevnění se skládalo z hlavní vnější hradby, parkánové hradby a příkopu a probíhalo po obvodu fortifikace původního raně středověkého hradiště. Zlomkovitě je zachovaná asi 400 metrů dlouhá část vnějších hradeb podél Erbenovy a Ostruhové ulice severně od Náměstí Míru. Přístupná je z vnější strany a s parkovou úpravou. Vnitřní strana hradby je součástí ohrazení pozemků jednotlivých domů, radnice a bývalého kapucínského kláštera. Do města se vstupovalo dvěma branami: Labskou a Pražskou. Převážná část hradeb a Labská brána byly zbořeny v 19. století. Nepatrná část hradeb se zachovala jižně od zámku podél ulice Jaroslava Seiferta.

Hlavní hradba náhled|Hlavní hradba, v pozadí budova Regionálního muzea

Hlavní hradba dle zachované části byla asi dva metry silná zeď z opuky. Nejlépe je dochovaná část za domem čp. 55 v Erbenově ulici s ozubem ochozu a fragmentem předprsně. Zachovaly se i další fragmenty: všechny byly upravované a tvoří obvodové zdi domovní zástavby. Nedochovala se žádná hradební věž.

Parkánová hradba Nejvýraznější zachovanou součástí je pětiboká bašta s obdélnými střílnami (dochovaná jen v přízemí) za domem v Ostruhové ulici čp. 59/7 na severovýchodní straně města.

Za součást parkánové zdi je možno pokládat také zeď jižně od kostela sv. Petra a Pavla u nároží domu čp. 159 v ulici Na vyhlídce zvaný Stará škola. Budova v minulosti sloužila jako kapitulní dům, škola kleriků, dílna na opisování knih a městská partikulární škola. Parkanová hradba se dochovala v podobě tarasní vyrovnávací zdi. Tvoří jeden celek s vyzdívkou příkopu.

náhled|upright|Hlavní hradba (z vnitřní strany) u Regionálního muzea

Vnější hradba ze smíšeného zdiva asi 70 cm silná se dochovala jen na severovýchodní straně města vně příkopu. Vnější líc zdi má cementovou omítku.

Příkop Příkop je zachován jen na severovýchodní straně města, dnes je to park s travnatým pozemkem. náhled|Zbytek příkopu mezi hlavní a parkánovou hradbou

Pražská brána náhled|upright|Pražská brána

Pražská brána je nejstarší dochovanou součástí středověkého městského opevnění, pochází pravděpodobně z konce 13. století, kdy se stavěl nový hradební systém. Původně byly brány dvě: dochovaná Pražská a zaniklá brána Labská, o které je první písemná zmínka ze druhé poloviny 14. století.

Pražská brána je gotická průjezdní věžová brána v ulici 5. května východně od Náměstí Míru. Prošla několika přestavbami. K zásadním patří renesanční úprava, při které byla v roce 1536 zvýšena o jeden a půl patra. Dnešních pět pater neodpovídá stavu z roku 1536, byla vytvořena po požáru v roce 1652 (od 3. poschodí výše), další oprava věže následovala po požáru v roce 1799. V minulosti sloužila věž i jako vězení. V roce 1836 byla věž prodána a byl zde vybudován vodojem a čerpána voda z říčky Pšovky a ta rozváděna do městských kašen. V letech 1916-1920 byla věž restaurována podle plánů architekta Kamila Hilberta.

Od šedesátých let 20. století je věž využívána jako čajovna a galerie.

Reference

Literatura KILIÁN, Jan a kol. Mělník. Praha: Lidové noviny, 2010. 456 s. ISBN 978-80-7422-029-6. LHOTSKÝ, Jan. Pražská brána bude opět pískově žlutá. Mělnicko. 2010, roč. 49, č. 35, s. 3-4. ISSN 1213-2845. MEDUNA, Petr. Nejstarší raně středověké opevnění v areálu Mělníka. Archeologické rozhledy. 2003, roč. 55, čís. 2, s. 378-385. PURŠ, František. Pražská brána v Mělníku "klenot města", prožívá páté století. Mělnicko. 2001, roč. 40, č. 7, s. 4. PURŠ, František. Pražskou bránu kdysi chránil barbakán. Mělnicko. 2012, roč. 51, č. 43, s. 3. ISSN 1213-2845.

Externí odkazy

Pražská brána Pražská brána na webu Turistického informačního centra

Kategorie:Městská opevnění ve Středočeském kraji Kategorie:Kulturní památky v Mělníku Kategorie:Stavby v Mělníku