Jiří Souhrada (10. dubna 1898 Litoměřice – 14. dubna 1950 Věznice Mírov) byl československý důstojník, příslušník československé armády v zahraničí v období druhé světové války a oběť komunismu.
Život Před druhou světovou válkou Jiří Souhrada se narodil 10. dubna 1898 v Litoměřicích v rodině vojenského stavebního oficiála Františka Souhrady a Antonie, rozené Paulové. Studoval na rakousko-uherských vojenských školách, postupně na Nižší vojenské reálce v Enns, Vyšší vojenské reálce v Hranicích a Vojenské akademii v Hainburg an der Donau. Během první světové války bojoval na italské frontě, kde dosáhl na funkci velitele roty. Po vzniku Československa se přihlásil do služby v Československé armádě a v roce 1919 se zúčastnil bojů proti Maďarům na jihu Slovenska. Do roku 1927 sloužil v Komárně, poté vyučoval zákopnictví na pěchotním učilišti v Milovice a působil jako velitel dvora v rámci Vojenského technického ústavu. Od roku 1937 vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích ženisty.
Druhá světová válka Po německé okupaci v březnu 1939 společně s bratrem mjr. Hynkem Souhradou vstoupil do protinacistického odboje, zejména se snažil o shromažďování a ukrývání zbraní, munice a trhavin. Na začátku roku 1940 oběma začalo hrozit zatčení gestapem, proto 15. března 1940 ilegálně opustili Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko a Maďarsko docestovali do Bělehradu, kde se na francouzském velvyslanectví přihlásili do služby v československé zahraniční armádě a následně byli prezentováni u československé jednotky v Agde. Ve Francii se stal Jiří Souhrada velitelem divizních ženistů, u této aprobace zůstal i po pádu Francie a evakuaci do Spojeného království. Stal se velitelem ženijní roty, která od září 1944 působila při obléhání Dunkerque. Od 1. dubna 1945 zastával post velitele ženijního vojska u Hlavního štábu Československé armády v Londýně. Dosáhl hodnosti podplukovníka.
Po druhé světové válce Již v srpnu 1945 byl Jiří Souhrada povýšen do hodnosti plukovníka. Dne 23. září 1949 byl komunistickou mocí zatčen a 16. ledna 1950 umístěn do Tábora nucených prací na Mírově, kde měl být společně s dalšími bez soudu držen na neurčito. Věznění si vyžádalo daň na jeho zdravotním stavu a 14. dubna 1950 zemřel po náročném a dlouhém výslechu ve věznici na infarkt. Pohřben je v rodinném hrobě na městském hřbitově v Terezíně.Rodinný hrob Souhradových na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
Rodina Manželka Jiřího Souhrady spáchala po jeho skonu sebevraždu. Jeho bratr Hynek Souhrada se stal jedním z velitelů Slovenského národního povstání, po jeho porážce padl do německého zajetí a na jaře 1945 byl v Německu za nevyjasněných okolností popraven nebo zavražděn. Jeho žena Helena Souhradová byla od 18. září 1942 do osvobození internována v Internačním táboře ve Svatobořicích.
Vyznamenání 2× Československý válečný kříž 1939 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Řád britského impéria třídy důstojník
Odkazy Literatura Prokop Tomek - Jiří Souhrada – Oběť Mírova a komunistů (článek na stránkách Vojenského historického ústavu, 2023)
Reference
Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Osobnosti maďarsko-československé války Kategorie:Příslušníci Československé samostatné obrněné brigády Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Důstojníci Řádu britského impéria Kategorie:Narození 10. dubna Kategorie:Narození v roce 1898 Kategorie:Narození v Litoměřicích Kategorie:Úmrtí 14. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Úmrtí v Mírově Kategorie:Pohřbení v Terezíně Kategorie:Muži