Sulfid nikelnatý je anorganická sloučenina se vzorcem NiS. V přírodě se vyskytuje jako nerost millerit; větší význam jako zdroj niklu má ale pentlandit, Ni9S8. Používá se jako katalyzátor.
Struktura Podobně jako řada podobných látek má sulfid nikelnatý strukturu arsenidu nikelnatého, s oktaedrickým niklem a trigonálně prizmatickými sulfidovými centry.Wells, A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press
NiS vytváří dva polymorfy; α-NiS krystalizuje v šesterečné soustavě, β-NiS je kosočverečný. α-NiS je stálý za teplot nad 379 °C, při nižších teplotách se mění na β-formu; při tomto přechodu se zvyšuje objem o 2–4 %.
Vznik a reakce Srážení černého sulfidu nikelnatého se využívá v kvantitativní analýze, která začíná oddělováním kovů podle rozpustnosti jejich sulfidů:O.Glemser „Nickel Sulfide“, Handbook of Preparative Inorganic Chemistry, 2nd Ed. Edited by G. Brauer, Academic Press, 1963, NY. vol. 2. p. 1551
Ni2+ + H2S → NiS + 2 H+
Bylo vyvinuto i několik dalších postupů, využívajících například podvojné záměny (NiCl2 a Na2S) a vysokoteplotní reakce prvků.Shabnam Virji, Richard B. Kaner, Bruce H. Weiller „Direct Electrical Measurement of the Conversion of Metal Acetates to Metal Sulfides by Hydrogen Sulfide“ Inorganic Chemistry, 2006, 45 (26), pp 10467–10471
Sulfid nikelnatý lze převést na oxid zahříváním na vzduchu:
2 NiS + 3 O2 → 2 NiO + 2 SO2
Výskyt Minerál millerit je tvořen sulfidem o molekulovém vzorci NiS, skutečná struktura ale v důsledku podmínek, při nichž se vytváří, neodpovídá přesně vzorci NiS. Objevuje se v hydrotermálních systémech, v dutinách uhličitanových hornin, a jako příměs v dalších minerálech niklu.Gamsjager H. C., Bugajski J., Gajda T., Lemire R. J., Preis W. (2005) Chemical Thermodynamics of Nickel, Amsterdam, Elsevier
náhled|vlevo|Krystaly milleritu
Při výrobě skla Plavené sklo obsahuje malá množství sulfidu nikelnatého, vzniklého ze síranu sodného (Na2SO4), používaného při zpracování, a niklu obsaženého v přítomných nečistotách.
NiS způsobuje potíže při používání tvrzeného skla. Sulfid nikelnatý se zde vytváří ve fázi alfa, která je nestálá a postupně se přeměňuje na fázi beta (za nízkých teplot stálejší), což vede k růstu objemu a tvorbě prasklin. Napětí vnikající uprostřed skla způsobuje rozšiřování trhlin a lámání skla; praskání se objevuje po jednotkách až desítkách let.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
nikelnatý Kategorie:Nikelnaté sloučeniny