Hřebeč (německy Schönhengst)http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách).
V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–1870 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.
Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.
Název Na osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden – „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst – „hřebec“. Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön – „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.Profous, Šimák: Hřebečsko — Schönhengst. In: Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 2, str. 37–38.
Historie Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.
Obyvatelstvo
Členění osady Česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady.http://archivnimapy.cuzk.czhttp://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953, str. 328
Pověsti O původu HřebečskaŠustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996 Hřebeč
Pamětihodnosti Zbytky hradu na Hřebči Kaple sv. Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890 Železný kříž z roku 1874 Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místěPanské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku Silniční tunel z roku 1995 Srubová vyhlídka z roku 2010 Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek Výchozí bod stezky Boršovský les
Odkazy Reference
Související články Hřebečsko
Externí odkazy
Mladějovská průmyslová dráha / Průmyslové muzeum Mladějov
Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Koclířov