Helene Marie Stromeyer, také Helene Stromeyer, česky Helena Marie Stromeyerová (26. srpna 1834 Hannover – 13. března 1924 Karlsruhe) byla německá malířka a učitelka malby, specialistka na květinová zátiší.
Životopis Helena se narodila 26. srpna 1834 v Hannoveru jako prostřední ze tří dcer v bohaté rodině chirurga a univerzitního profesora Louise Stromeyera (1804–1876) a jeho manželky Luisy, rozené Bartelsové. Její otec byl pruským dvorním lékařem a proslavil se v oboru ortopedie jako první, kdo úspěšně operoval Achillovu šlachu.
Při úmrtí své mladší sestry Otilie utrpěla šok a jako arteterapii začala malovat. V roce 1851 opustila Hannover a navštěvovala soukromé hodiny malby u Rudolfa Jordana v Düsseldorfu. Díky bohatému dědictví po rodičích byla finančně nezávislá a mohla se zcela věnovat umění. Svého otce, který v roce 1866 cestoval jako válečný chirurg do prusko-rakouské války, doprovázela čtyři týdny na bojiště, v Durynsku zažila bitvu u Langensalzy a nakreslila sérii bitevních scén, z nichž bylo v roce 1867 šest vydáno v pamětním fotografickém albu této bitvy.
Na počátku 80. let 19. století se přestěhovala do Karlsruhe, kde navštěvovala Badenskou velkovévodskou školu umění (Großherzoglich Badische Kunstschule) v Karlsruhe). Učili ji Hermann Baisch, Hans Gude a Gustav Schönleber.
Díky rodinným stykům Stromeyerová získala přístup na německý císařský dvůr, setkala se také s bádenským velkovévodou Fridrichem I., zetěm císaře Viléma I. V roce 1902 se podílela na výstavě k 50. výročí jeho vlády a v roce 1906 na výroční výstavě umění v Karlsruhe. Fridrich I. a jeho manželka Luisa si u ní objednali své portréty a koupili několik jejích obrazů.
V letech 1892–1900 vyučovala malbu, vedla ateliér pro malbu květin na ženské malířské škole v Karlsruhe. Škola byla v roce 1885 založena pod patronátem princezny Luisy Pruské jako náhrada tamní výtvarné akademie, jež nebyla přístupná ženám.
Byla členkou Düsseldorfské malířské školy a v roce 1893 patřila mezi zakladatele Sdružení umělců (Kunstverein) v Karlsruhe. V závěru života byla oceňována jako
Tvorba Rychle si získala popularitu svými staromistrovskými zátišími a krajinami, které dokonale využívají staromistrovské techniky olejomalby i principy kompozice vanitas.
Po boku Anny Petersové, Jenny Fikentscherové, Sophie Leyové a Alwine Schroedterové patřila k nejznámějším malířkám z Karlsruhe a k nejvýznamnějším německým malířkám zátiší. Bývá řazena do Düsseldorfské malířské školy.
Její zátiší i krajinomalby byly v roce 1893 vystaveny v Ženské budově Světové výstavy v Chicagu. Dílo Heleny Stromeyerové je zastoupeno ve sbírkách mnoha německých muzeí i v Orsayském muzeu v Paříži.
Galerie
Reference
Literatura Pataky, Sophie: Lexikon deutscher Frauen der Feder. Svazek 2. Berlí 1898, s. 347 Stromeyer, Helene Marie In: Hermann Alexander Müller: Biographisches Künstler-Lexikon der Gegenwart. Die bekanntesten Zeitgenossen auf dem Gesamtgebiet der bildenden Künste aller Länder mit Angabe ihrer Werke. Bibliographisches Institut, Leipzig 1882, s. 510 (retrobibliothek.de).
Externí odkazy
images of Stromeyer's work Obrazy na ArtNet
Kategorie:Německé malířky Kategorie:Němečtí krajináři Kategorie:Krajinářky Kategorie:Malíři 19. století Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Narození 26. srpna Kategorie:Narození v Hannoveru Kategorie:Úmrtí v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v Karlsruhe Kategorie:Ženy