náhled|František Xaver Šalda na kresbě od Huga Boettingra náhled|Liberec – Sokolská 354/33 (rodný dům F. X. Šaldy) František Xaver Šalda (známý také jako F. X. Šalda; 22. prosince 1867 LiberecMatriční záznam o narození a křtu – 4. dubna 1937, Praha) byl český literární kritik, novinář a spisovatel.

Životopis Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnázium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1910 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky (s přihlédnutím ke dříve publikovaným textům z literární a umělecké kritiky).TULACHOVÁ, Marie, ed. Disertace pražské university 1882-1953. I. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965, s. 61.

Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.František Xaver Šalda v datech na fxsalda.ff.cuni.cz

Vážné nervové onemocnění (myelitis transversa) jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval. Přátelským kontaktům v kulturním světě se ale nevyhýbal.Osobní korespondence např. dokládá přátelství s Miloslavem Fassatim. Zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Tvorba Někdy bývá považován za vůdčí osobnost literární generace 90. let. Byl spoluautorem Manifestu České moderny. V letech 1894–1908 psal pro redakci Ottova slovníku naučného hesla z české, německé, francouzské a anglické literatury a ze světového malířství. Psal do mnoha časopisů (Literární rozhledy, Novina, Česká kultura, KmenAntonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  529, Volné směry, Literární listy), kde se věnoval otázkám a problémům výtvarného umění, literatury, kultury i politiky. Od roku 1925 vydával časopis Tvorba (časopis pro kritiku a umění; zajímavostí je, že na podzim 1928, tedy v době, kdy byl perzekvován komunistický tisk, předal časopis Juliu Fučíkovi, který jej s přestávkami řídil až do roku 1938). V letech 1928–1937 vydával Šaldův zápisník, ve kterém uveřejňoval především své umělecké kritiky a eseje, ale také básně, prózu a politickou publicistiku. Pohřben je na Hostivařském hřbitově.

Dílo Jeho dílo vyznačuje kritická reakce na pozitivismus. K nejdůležitějším inspiračním zdrojům tohoto frankofila patřilo křesťanství, vitalismus, Nietzscheho filosofie, dále literárně teoretické spisy některých francouzských autorů, kteří z původně pozitivistického východiska naznačovali meze striktně pozitivistického přístupu (Taine, Guyau, Hennequin, Thibaudet).

Největšího významu dosáhl ve svých pracích o literatuře, především v kritikách. Je považován za zakladatele české moderní kritiky.Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 529 Byl pravděpodobně nejvýraznějším, nejoriginálnějším a nejlepším českým kritikem v meziválečném období.

Jeho kritiky pomohly prosadit se mladým umělcům (velmi rychle dovedl rozpoznat talent). Kriticky posuzoval i nepodařené sbírky básníků, jejichž jiných děl si vážil.

Požadoval, aby umění vycházelo ze života, bylo vnitřně pravdivé a neomezené žádnými ideologickými požadavky. Byl představitelem tzv. duchovědného směru: vycházel ze subjektivního osobního prožitku a zaujetí dílem, současně vysvětloval objektivní záležitosti literárních jevů.

Překládal také z francouzštiny a angličtiny, zredigoval dopisy Jaroslava Vrchlického a řídil Melantrichovu knižnici. náhled|227x227px|Hrob rodiny Šaldovy a také F. X. Šaldy v Praze-Hostivaři

Beletrie Analysa (1891) – povídka Život ironický a jiné povídky (1912) – soubor povídek Loutky i dělníci boží (1918) – román milostný o dvou dílech.

Zástupové (1921) – drama Strom bolesti (1921) – básnická sbírka Dítě (1923) – drama (roku 1973 zfilmováno, režie: Anna Procházková) Tažení proti smrti (1926) – komedie o třech aktech. Dřevoryty staré a nové (1935) – soubor povídek

Literární věda (eseje, úvahy) Boje o zítřek (1905) – v tomto díle shrnul své názory na literární kritiku. Ta má být literární tvorbě inspirací, proto musí být založena na pochybnosti a zároveň na hledání i kladných stránek díla. Žádal novou tvarovou řeč. Kritik musí mít osobní a prožitý poměr k umění. Musí být vnímavý, citlivý a senzitivní (prožívá pocity). Kritiku považoval za druh umění. Kritik musí být schopen přebásnit dílo a přenést ho ve vyšší duchovnější typ. Musí mít nejen soucit, ale i odvahu a chuť nalézat pravdu. Moderní literatura česká (1909) Vědecká kritika (1896) – překlad díla stěžejního Emila Hennequina (francouzský pozitivista) Duše a dílo (1913) – problematika romantismu v poezii, hledá duchovní podstatu básníkovy tvorby. Ocenil zde Rousseaua, Máchu a Němcovou. Antonín Sova (1924) Juvenilie: stati, články a recense z let 1891-1899 (1925) O nejmladší poezii české (1928) Básnická osobnost Dantova (1921) Mácha snivec a buřič (1936) Básnický typ Jiřího Wolkra O poetismu (1927) Dva představitelé poetismu Nová proletářská poezie O tzv. nesmrtelnosti díla básnického (1928) O nejmladší poezii české (1928) Krásná literatura česká v prvém desetiletí republiky (1930) Jean Arthur Rimbaud, božský rošťák, obsáhlá studie (1930) O naší moderní kultuře divadelně dramatické (1937) Kritické glosy k nové poezii české (1939) – posmrtně Výbor z kritické prózy (1939) Přátelství z konce století: vzájemná korespondence F.X. Šaldy se Zdenkou Braunerovou (1939) Syntetism v novém umění – první kritická stať; literatura má být živoucí, díla mají zachycovat vše v pohybu Listy o poesii a kritice: vzájemné dopisy F.X. Šaldy a F. Chudoby (1945)

Citáty „Miluji, můj ubohý příteli – a svět má náhle smysl, život má náhle smysl, i smrt bude míti smysl…“

„Podivná věc, není u nás strany politické, sebenepatrnější, která by měla ve svém programu antisemitismus, nenávist rasovou, a záští rasové; a bývá to často uváděno jako naše politické plus před jinými zeměmi… a naše republika platí ve střední Evropě za zemi přímo filosemitskou… Žije tedy ve skrytu duše našich lidí nenávist k Židům, která propukne v příhodnou chvíli a zatemní jinak případ jasný, jako že dvakrát dvě jsou čtyři? Co mne děsí je právě ta skrytost…“

Odkazy

Reference

Literatura Dostupné online Dostupné online FUČÍK, Bedřich. Čtrnáctero zastavení. 1. vyd. Praha: Melantrich: Arkýř, 1992. 357 s. ISBN 80-70-23-109-2; 2. vyd. Praha: Triáda, 2016. 424 s. ISBN 978-80-7474-180-7. GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 234–8

MERHAUT, Luboš. Cesty polemiky. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2021. ISBN 978-80-7671-020-7 (print), ISBN 978-80-7671-021-4 (online)

Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  529 František Xaver Šalda: Výbor z kritické prózy, uspořádal František Chudoba, Praha : Státní nakladatelství, 1939

Frank Tetauer: F. X. Š. in: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907 – 1937, Kruh solistů MDP, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 47–50

Václav Černý: Tvorba a osobnost, Odeon, 1992, dvoudílný výbor z textů „jediného Šaldova docenta“ – především díl první, oddíl druhý

Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1900–1945 Pozitivismus

Externí odkazy

Kompletní dílo F. X. Šaldy Společnost F. X. Šaldy F. X. Šalda na webu Bohuslava Brouka František Xaver Šalda na WorldCat Identities Články F. X. Šaldy ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line)

Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Kritici poezie Kategorie:Pozitivističtí spisovatelé Kategorie:Čeští esejisté Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození 22. prosince Kategorie:Narození v Liberci Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Hostivařském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Teoretici designu