Franz von Ržiha (10. února 1865 Greene – 8. ledna 1952 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako absolvent vojenské akademie od roku 1886, na nižších pozicích štábního důstojníka působil u různých jednotek v Uhrách nebo Bosně. Jako odborník na výstavbu železnic byl správcem železničního sektoru na generálním štábu a na ministerstvu války. Za první světové války se jako brigádní velitel zúčastnil bojů v Haliči a později v Itálii. V roce 1917 dosáhl hodnosti polního podmaršála, ještě téhož roku byl z aktivní služby na frontě odvolán a do konce války zastával podružnou funkci velitele pevnosti Terezín.
Životopis Byl synem významného stavitele železnic a tunelů Františka Ržihy, který pocházel z Čech. Narodil se v Greene v Německu, kde v té době otec budoval železnici. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage, Vídeň, 1894; s. 112 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1886 jako poručík u 99. pěšího pluku v Mostaru. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1890) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Jako štábní důstojník sloužil u 28. pěší brigády v Šoproni a po povýšení do hodnosti kapitána (1895) působil přímo na generálním štábu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 173 dostupné online Později byl přidělen k 1. pěší divizi do Sarajeva a ke 14. armádnímu sboru do Innsbrucku. V roce 1902 byl povýšen na majora a působil u železniční kanceláře na generálním štábu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 201 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 205, 211 dostupné online
V roce 1909 byl povýšen na plukovníkaHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 313 dostupné online a byl jmenován přednostou železničního oddělení na ministerstvu války,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 118, 124, 188 dostupné online kde setrval pět let.Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 14 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 121, 129, 208 dostupné online V roce 1914 se stal velitelem 6. pěchotní brigády v Salzburgu a k datu 1. května 1914 byl povýšen do hodnosti generálmajora.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 10 dostupné online Na začátku první světové války převzal velení 96. pěchotní brigádyHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 328 dostupné online a s ní se zúčastnil bojů na východní frontě.Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online V letech 1915–1916 byl dočasně mimo aktivní službu, v roce 1916 byl přiřazen ke štábu arcivévody Evžena a v roce 1917 působil jako štábní důstojník na italské frontě. K datu 1. května 1917 byl povýšen na polního podmaršála,Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 8 dostupné online krátce poté byl ale z aktivní služby na frontě stažen a v roce 1918 do konce války zastával funkci velitele pevnosti Terezín.Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 21 dostupné online V armádě byl penzionován k datu 1. ledna 1919Služební postup Franze Ržihy in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 156 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Vídni. Zemřel ve Vídni 8. ledna 1852 ve věku 86 let, o čtyři dny později byl pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Döbling.Hrobka rodiny Franze Ržihy dostupné online
Od roku 1883 užíval šlechtický titul rytíř, který získal jeho otec.Rod Ržiha na webu novanobilitas dostupné online Během vojenské služby obdržel několik ocenění, byl nositelem Jubilejní pamětní medaile, Vojenského jubileního kříže a Vojenského záslužného kříže III. třídy. Za první světové války získal Bronzovou vojenskou záslužnou medaili a Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací.Přehled řádů a vyznamenání Franze Ržihy in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee (1918); Vídeň, 1992; s. 178 dostupné online
S manželkou Matyldou (1868–1956) měl syna Alfreda (1896–1987), který byl inženýrem a působil jako stavební rada.
Franzův mladší bratr Edmund (1871–1948) pracoval jako inženýr u firmy Siemens.
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2026; Praha, 2016; s. 322–324 (kapitola Ržiha) ISBN 978-80-905324-8-9
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Narození 10. února Kategorie:Narození v roce 1865 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži