náhled|vpravo|Symbolický hrob na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze Václav Fryč (3. září 1923 Vyškov – 12. dubna 1951 Ostrava) byl český protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popravený.
Životopis Narodil se v roce 1923 ve Vyškově.
Po konci druhé světové války se stal strážmistrem u Sboru národní bezpečnosti (SNB). Pouhé tři dny převratu v roce 1948 byl postaven mimo službu, a nedlouho poté tak začal formovat rezistentní protirežimní skupinu, ačkoliv byl krátce poté k SNB opět přijat. V červnu 1949 skupina vyslýchala Antonína Šimčáka, který o sobě tvrdil, že je partyzánem, nicméně panovalo podezření, že může jít o agenta Státní bezpečnosti (StB). Fryč poté Šimčáka osobně popravil poté, co se Šimčák přiznal, že partyzánem nikdy nebyl, ale odmítal, že by byl agentem StB. Fryč byl zatčen v listopadu 1949, nicméně s tímto případem zatčení nijak nesouviselo. Tělo Šimčáka bylo nalezeno až v lednu 1950 a brzy poté začala Státní bezpečnost rozsáhlou zatýkací akci. Kromě Fryče byla zatčena řada dalších osob, které jej pouze znaly, a s případem neměly nic společného. Soudní proces v případu byl rozdělen na dvě části, v prosinci 1950 se konal v Opavě a v únoru 1951 pak v Ostravě. Fryč byl odsouzen k trestu smrti. V dubnu 1951 byl popraven.
Po sametové revoluci byl Fryč částečně rehabilitován, když jej soud odmítl rehabilitovat v případu vraždy Šimčáka, ale rehabilitoval jej v případě několik dalších smyšlených obvinění vůči jeho osobě. Později tuto formu rehabilitace potvrdil Nejvyšší soud. V prosinci 2006 byla na budovu Krajského soudu v Ostravě umístěna pamětní deska s pěti jmény protikomunistických odbojářů včetně Fryče.
Vzhledem ke svému činu, kdy chladnokrevně popravil člověka, o kterém se pouze domníval, že je příslušník StB, je jeho zařazení mezi protikomunistické odbojáře někdy považováno za sporné.
Připomínky Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti umístěné na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Jeho jméno je rovněž uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze. Jeho jméno je uvedeno na desce v řadě 14 na Čestném pohřebišti popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově.
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětem komunismu na budouvě soudu v Ostravě v Kratochvílově ulici. Na desce je nápis: "Nápis: V letech komunistické totality 1948-1989 prošlo ostravskou věznicí několik set politických vězňů - příslušníků třetího odboje. Stali se oběťmi třídní nenávisti. Pět z nich zde bylo v roce 1951 popraveno: (*1923) Václav Fryč / (*1910) Ladislav Cee / (*1911) Miloš Morávek / (*1923) Miroslav Sýkora / (*1924) Josef Polomský".
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození ve Vyškově Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Úmrtí v Ostravě Kategorie:Muži