Alois Jeřábek (16. ledna 1927 Brno – 5. prosince 1953 Věznice Pankrác) byl český voják odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1953 popraven.
Životopis Narodil se v roce 1927 v Brně. Jeho otec byl zvěrolékař.
V říjnu 1949 nastoupil základní vojenskou službu s působištěm ve Dvorech u Karlových Varů. Později absolvoval poddůstojnickou školu pěší a stal se zdravotníkem. Po konci svého působení ve vojenské službě v říjnu 1951 začal pracovat v ocelárnách v Chomutově. Poté se stal vojákem z povolání. Nastoupil u vojenského útvaru ve Volarech a brzy podal přihlášku ke studiu na vojenské akademii. Studium mu ale umožněno nebylo, neboť jeho teta se odstěhovala do Spojených států amerických. Vzhledem k profesi svého otce neměl Jeřábek navíc dělnický původ. Bratr pak sloužil od roku 1951 u PTP. V roce 1952 tak začal zvažovat odchod ze země. Téhož roku tak narukoval k československé Pohraniční stráži.
Pokus o útěk ze země V lednu 1953 (podle některých zdrojů již v lednu 1952) se tak pokusil o útěk z Československa. Státní hranici se mu podařilo překročit, když odzbrojil příslušníka pohraniční stráže, aniž by jej zranil. Ten o celém incidentu informoval nadřízené, přičemž Jeřábek byl tou dobou již za hranicemi. Tři příslušníci pohraniční stráže ale Jeřábka pronásledovali v rozporu se zákonem i přes státní hranici, s čímž Jeřábek v žádném případě nepočítal, neboť po překročení hranice přestal utíkat. Téměř dva kilometry hluboko na území Rakouska jej pohraničníci dostihli. Jeřábek i přes dva zásahy do nohou pokračoval ze všech sil v útěku, ale posléze byl zasažen třetí ranou do plic. V ten moment se pokusil spáchat sebevraždu, ovšem zbraň, kterou k tomu použil, kvůli technické závadě nevystřelila. Jeřábek žádal o okamžité zastřelení, ale třemi muži byl odvlečen zpět do vlasti. V exemplárním politickém procesu byl poté v červenci 1953 za trestný čin velezrady odsouzen k trestu smrti. Zajímavostí je, že o rozsudku rozhodovalo ještě před zahájením soudu přímo politbyro ÚV KSČ, přičemž jeho rozhodování se zúčastnil i tehdejší prezident Antonín Zápotocký. Popraven byl v prosinci 1953.
Rehabilitace Rehabilitován byl po sametové revoluci v červenci 1991.
Připomínky
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti umístěné na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Jeho jméno je rovněž uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze. Jeho jméno je uvedeno na desce v řadě 34 na Čestném pohřebišti popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení lidé Kategorie:Narození 16. ledna Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 5. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Úmrtí v pankrácké věznici Kategorie:Muži