Brookit (Lévy, 1825), chemický vzorec TiO2 (oxid titaničitý), je kosočtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: anatas a rutil. Pojmenován podle: Henry James Brooke (1771–1857), anglický krystalograf a mineralog.
Původ Akcesorický minerál v žílách alpského typu. Dále v hydrotermálních žilkách metamorfních zón, v magmatických a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.
Morfologie Bipyramidální krystaly jsou často zploštělé podle {010}, takže mají tvar tabulek. Zřídka prizmatické.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 4,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {120}, lom pololasturnatý. Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, červenohnědá až černá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp žlutobílý. Chemické vlastnosti: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %, příměsi Fe, Nb, Ta. Nerozpustný v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.
Podobné minerály ilmenit
Využití Výjimečně jako drahý kámen.
Naleziště Výskyt řídký (nejméně běžná forma oxidu titaničitého).
Česko – Bobrůvka, Kutná Hora, Komňa (lom Bučník) Slovensko – Tisovec ve Slovenském rudohoří Švýcarsko – Sv. Gotthard, Amsteg Velká Británie – Tremadoc (Wales) Francie – Bourg d’Oisans Rusko – Mjas a další.
Související články Seznam minerálů
Externí odkazy
Brookit na webu mindat.org (anglicky) Brookit na webu Webmineral (anglicky) Brookit v atlasu minerálů (německy)
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 4. třídy Kategorie:Oxidy (minerály)