Mediální pokrytí válečného konfliktu v Pásmu Gazy se od počátku věnovala celá škála médií od tradičních mediálních domů až po osobní účty na sociálních sítích jako jsou Facebook, Instagram, Telegram, TikTok, X a další. Součástí pokrytí jsou nejen nestranné informace, ale i šíření zavádějících informací, propagandy a hoaxů či fake news. Zatímco účty Hamásu byly na většině sociálních sítí zablokovány, významnou pozornost si získali tvůrci obsahu žijící přímo v Gaze a dokumentující svou osobní zkušenost s konfliktem.

Vlády Izraele a Egypta již na začátku války zakázaly zahraničním novinářům vstup do Pásma Gazy, čímž podle kritiků zamezily možnosti nezávislého ověřování informací. Zahraniční novináři napsali během války řadu otevřených dopisů. Například v únoru 2024 55 novinářů podepsalo otevřený dopis, který vlády vyzval k otevření hranic pro novináře. V červenci 2024 70 mediálních organizací (včetně Associated Press, Agence France-Presse, BBC, CNN, The Guardian, The New York Times a The Washington Post) napsalo představitelům Izraele otevřený dopis, ve kterém žádalo o zpřístupnění Pásma Gazy pro novináře. Již v lednu 2024 Nejvyšší soud Izraele dal zapravdu izrelskému ministerstvu obrany s tím, že vpuštění zahraničních novinářů do Pásma Gazy je z bezpečnostního hlediska v rámci jejich ochrany příliš riskantní. Během války bylo několik zahraničních novinářů vpuštěno do Pásma Gazy, nicméně byli pod neustálým dohledem izraelské armády a byly jim ukázány jen vybrané lokality. Podle kritiků izraelský zákaz vedl k šíření hoaxů, misinformací a dezinformací.

Během války byl také velmi aktivní izraelský vojenský cenzor. V době války bylo reportováno, že například americká CNN veškeré své články o konfliktu konzultovala s izraelskou armádou. Novinářům byl do Pásma Gazy zakázán přístup. Ti, kteří získali povolení do pásma vstoupit, byli pod přísným doprovodem a dohledem vojáků. Současně byl kontrolován materiál, který pořídili.

V dubnu 2024 izraelský parlament schválil zákon umožňující zakázání zahraničních médií v případě, že budou vyhodnocena jako riziko pro bezpečnostní situaci v Izraeli. V květnu se izraelská vláda shodla na zákazu televizní stanice Al-Džazíra. V květnu 2024 izraelské úřady zabavily vybavení redakce americké agentury Associated Press. K zabavení kamer a zařízení k přenosu přistoupily poté, co agentura neuposlechla výzvu k zastavení živého vysílání z Pásma Gazy. Následně Izrael uvedl, že důvodem zabavení techniky bylo porušení nového mediálního zákona, jelikož agentura AP měla prodávat fotky mj. Al-Džazíře, kterou Izrael zakázal.

V srpnu 2024 americký Národní svaz spisovatelů a novinářů vydal zprávu s názvem Červené linie: Odveta v mediálním průmyslu během konfliktu v Gaze. V ní bylo popsáno 44 případů z období mezi říjnem 2023 a únorem 2024, během kterých došlo k neodůvodněnému potrestání zhruba sta novinářů za to, že podle vedení byli „propalestinští nebo protiizraelští“. Většina z potrestaných novinářů měla původ na Blízkém Východě nebo v severní Africe.

Sociální sítě Již na začátku konfliktu byly sociální sítě zaplaveny zprávami z počínajícího konfliktu. Hashtagy #Palestine a #Israel nasbírali v aplikaci TikTok k 10. říjnu 2023 více než 27,8, respektive 23 miliard zhlédnutí. Podle výzkumu společnosti Humanz bylo k 11. listopadu 2023 na Instagramu a TikToku zveřejněno 7,39 miliardy příspěvků s proizraelskými hashtagy a 109,61 miliard příspěvků s propalestinskými hashtagy, přičemž se výzkum zaměřil jak na proizraelské hashtagy (#prayforisrael, #hamaisisis a #bringthemback), tak na propalestinské hashtagy (#freepalestine, #israelicrimes a #gazaunderattack). Koncem prosince 2023 obvinila organizace Human Rights Watch (HRW) společnost Meta, vlastníka Facebooku a Instagramu ze systematické cenzury propalestinského obsahu. Od října do listopadu HRW zaznamenala 1050 případů potlačování propalestinských příspěvků na Facebooku a Instagramu, přičemž 1049 příspěvků bylo tzv. mírového obsahu, zaznamenán byl i 1 případ potlačení proizraelského příspěvku. Způsoby, které společnost Meta používá sahají od mazání, přes potlačování možnosti komentovat či lajkovat příspěvky, tzv. snižování viditelnosti až po blokování uživatelů. Podle HRW je… cenzura obsahu souvisejícího s Palestinou na Instagramu a Facebooku systémová a globální. Z cenzurovaní propalestinského obsahu obvinil v žalobě společnost Meta i americko-palestinský inženýr a bývalý zaměstnanec společnosti Meta Ferras Hamad, propuštěný v únoru 2023. Začátkem listopadu 2023 informovala Al Džazíra, že sociální platforma Telegram omezila přístup k několika kanálům spojeným s palestinskou ozbrojenou skupinou Hamás. Telegram je známý tím, že postrádá politiku moderování a svými umírněnými předpisy umožňuje, aby ho Hamás využíval ke své propagaci, včetně sdílení prohlášení či násilných videí.

Na izraelské straně straně jsou sociální média využívána k získání podpory pro vojenské akce.

Média Spojené státy americké Podle americko-jordánského novináře Ramiho George Khouriho existují ve Spojených státech tři typy médií: 1) Mainstreamová média, která neustále ztrácí reklamu a publikum a která široce odrážejí názory americké a izraelské vlády; 2) Nezávislá a progresivní média, která zpochybňují názory hlavního proudu, ale bojují o finanční přežití; a 3) kaleidoskopický svět sociálních médií, který dominuje mladému publiku do 30 let. Lidé, kteří získávají zprávy především z mainstreamové televize a kabelových kanálů, „více podporují izraelské válečné úsilí, méně si pravděpodobně myslí, že Izrael páchá válečné zločiny“, napsal Ryan Grim, novinář v internetových novinách The Intercept. Ale Američané, kteří spoléhají na sociální média, podcasty a YouTube, jsou více na straně Palestinců.

V lednu 2024 vydal The Intercept analýzu, ve které uvedl, že americká média New York Times, Washington Post a Los Angeles Times jsou předpojatá vůči Palestincům. Jazyk u obětí z řad Izraelců byl emotivnější, přičemž o izraelských obětech se psalo častěji oproti palestinským. Současně noviny psaly častěji o projevech antisemitismu v USA během války než o projevech islamofobie. Média informovala o konfliktu vesměs jednostranně, byla zaujatá protipalestinsky a preferovala izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé, bylo ve válce zabito více než 10 000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.

Associated Press

V únoru 2024 byla u amerického soudu podána žaloba o náhradu škody proti společenosti Associated Press za to, že věděla, že její externí spolupracovník Hassan Eslaiah a další tři reportéři se účastnili útoku na Izrael 7. října 2023 a věděli o něm předem i díky své příslušnosti k Hamásu. AP žalobu označila za… nepodloženou. Podle zveřejněné interní komunikace ale AP věděla o jeho blízkém vztahu k Hamásu. V listopadu 2023 s ním ukončila spolupráci a jeho snímky odstranila z nabídky.

21. května 2024 odstranil Izrael stacionární kameru společnosti Associated Press. Kamera přenášela on-line video z Pásma Gazy. Odstranění kamery izraelské úřady zdůvodnily tím, že Associated Press toto video poskytuje i stanici Al Džazíra, což izraelské zákony zakazují. Po mezinárodní kritice izraelské úřady vrátily kameru 22. května zpět.

CNN

Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze.

Los Angeles Times

V listopadu 2023 celkem 36 z 38 členů redakce Los Angeles Times podepsalo novinářské protestní prohlášení ve znění: „Odsuzujeme izraelské zabíjení novinářů v Gaze a naléháme na integritu při zpravodajství západních médií o izraelských zvěrstvech vůči Palestincům“. Prohlášení podepsalo kolem 600 novinářů. Vedení Los Angeles Times je následně suspendovalo z psaní o konfliktu na tři měsíce.

MSNBC

24. února 2025 byla stanicí MSNBC propuštěna politická komentátorka a moderátorka zpráv Joy Reidová za své protiizraelské postoje. Reidová proslula v minulosti zejména svými výroky, že Židé by měli být přestěhováni do kolonií v Evropě, či že za útoky z 11. září může Izrael. Za ten se později omluvila. Po Aymanu Mohyeldinovi, který byl znám kritikou Bidenovy administrativy za dvojí metr vůči Izraeli je druhým komentátorem, který byl z MSNBC vyhozen.

The New York Times

V říjnu 2024 vyšla v názorové rubrice deníku The New York Times investigativní reportáž popisující svědectví šedesáti dobrovolných amerických lékařů a členů zdravotnického personálu, kteří působili v Pásmu Gazy během války Izraele s Hamásem. Z nich 44 mimo jiného vypovědělo, že se setkalo s opakujícími se případy dětských obětí, které byly střeleny do hlavy. Článek byl doprovázen rentgenovými snímky. Po jeho zveřejnění se začaly objevovat názory, že snímky nejsou autentické a některá média tyto zpochybňující názory publikovala. V Česku to byly třeba Novinky.cz, které psaly o názorech vybraných expertů publikovaných zejména na sociálních sítích a snímek také konzultovaly s anonymním lékařem, jenž podle redakce sloužil v zahraničních misích, a který vysvětlil, proč snímky mohou působit dojmem, že je někdo upravoval. V článku ale chybí dřívější prohlášení šéfredaktorky názorové rubriky NYT Kathleen Kingsbury, která se za reportáž postavila a upozornila, že uvedená data byla redakci doložena důkazním materiálem. Reportáž a její následující zpochybňování znovu otevřelo diskusi na téma doprovodných fotografií a obrázků u novinových článků. O tom, jaké autenticity mohou takové obrázky dosáhnout v digitální době při existenci nástrojů fotoeditorů a umělé inteligence. A jak je čtenáři vnímají, a jakou důvěru v ně jsou schopni dát.

Podle studie Edieala Pinkera, profesora a zástupce děkana na Yale School of Management zpravodajství deníku New York Times o válce v Gaze bagatelizovalo izraelské ztráty vzniklé po invazi Hamásu do Izraele 7. října 2023 a minimalizovalo roli palestinského násilí. Podle Pinkera… Hamás provedl brutální útok na Izraelce, většinou civilisty, ale že po tomto útoku byl Izrael uváděn jako jediný agresor a nesl za válku jen malou cenu, kromě klesající mezinárodní podpory. Zpravodajství se po útoku Hamásu místo toho zaměřilo na utrpení Palestinců a vykreslilo Palestince jako… pasivní oběti, jejichž utrpení roste každým dnem. Rozsáhlé zpravodajství se věnovalo izraelskému násilí, ale méně se zmiňovalo o izraelských rukojmích, obětech Hamásu, palestinském násilí, izraelských obětech po útoku Hamásu a izraelském utrpení, které nebylo přímo spojeno se 7. říjnem. Studie uvádí, že se nesnaží prokázat zaujatost ve zpravodajství, protože zaujatost je statisticky obtížné určit a důkazy o redakční zaujatosti by musely vzít v úvahu záměr novinářů. Izrael je také relativně otevřený novinářům, na rozdíl od Gazy, kde autoritářští vládci Hamásu potlačují disent a zpravodajství. Podle studie… různé úrovně přístupu ovlivňují pokrytí a mohou vytvořit neúmyslnou zaujatost.

Spojené království

BBC

V říjnu 2023 britská veřejnoprávní zpravodajská síť BBC obhajovala své dlouholeté rozhodnutí nepoužívat u Hamásu termín „teroristické hnutí“. Podle šéfa zahraniční redakce BBC News Johna Simpsona je termín „teroristické“ zatížené hodnotícím soudem, kdy takto někdo označuje někoho, s kým morálně nesouhlasí. Použití v médiích pak rovnou ukazuje, která strana konfliktu je dobrá a která špatná. A to podle Simpsona není úkolem médií. BBC proto označuje Hamás „jako organizaci, kterou například britská vláda označuje za teroristickou“. Tento přístup BBC byl medializován a kritizoval ho například bývalý konzervativní premiér David Cameron.