Gliese 229 (také Gl 229 nebo GJ 229) je blízká vícenásobná soustava v souhvězdí Zajíce, vzdálená přibližně 18,8 světelného roku od Slunce. Tvoří ji červený trpaslík Gliese 229 A a vzdálenější dvojice hnědých trpaslíků Gliese 229 Ba a Gliese 229 Bb. Oba hnědí trpaslíci obíhají kolem společného těžiště a jako celek obíhají kolem hlavní hvězdy.
Zdánlivá hvězdná velikost soustavy ve viditelném světle je 8,12, takže ji nelze spatřit pouhým okem. Kladná radiální rychlost +4,23 km/s znamená, že se soustava pohybuje směrem od Slunce.
Uspořádání soustavy
Gliese 229 má hierarchické uspořádání. Vnitřní dvojici tvoří hnědí trpaslíci Ba a Bb, kteří kolem sebe oběhnou za 12,1346 dne. Jejich průměrná vzájemná vzdálenost činí 0,0424 astronomické jednotky, přibližně šest milionů kilometrů. Jejich dráha je mírně výstředná s excentricitou 0,2317.
Vnitřní dvojice obíhá kolem červeného trpaslíka Gliese 229 A po mnohem větší a protáhlejší dráze. Velká poloosa této dráhy činí přibližně 42,9 astronomické jednotky a jeden oběh trvá asi 349 let. Excentricita 0,736 znamená, že vzdálenost mezi hlavní hvězdou a dvojicí hnědých trpaslíků se během oběhu výrazně mění.
Gliese 229 A
Hlavní složka Gliese 229 A je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy M1 Ve. Písmeno „e“ upozorňuje na emisní čáry v jejím spektru. Hvězda má přibližně 58 % hmotnosti Slunce, 55 % jeho poloměru a vyzařuje asi 4,3 % slunečního zářivého výkonu. Její efektivní teplota je přibližně 3 700 K.
Gliese 229 A je málo aktivní eruptivní proměnná hvězda. Na jejím povrchu mohou vznikat erupce vyvolané magnetickou aktivitou, pozorované změny jasnosti jsou však poměrně malé. Starší fotometrická pozorování neprokázala rozsáhlé nerovnoměrné rozložení hvězdných skvrn. Novější měření stanovilo rotační periodu na 28,9±1,6 dne.
Gliese 229 Ba a Bb
Slabý průvodce Gliese 229 B byl pozorován v roce 1994 a jeho objev byl zveřejněn v roce 1995. Nízká teplota a malá svítivost ukázaly, že nejde o hvězdu spalující vodík, ale o hnědého trpaslíka. Ve spektru byl nalezen methan, čímž se Gliese 229 B stal vzorovým objektem později zavedené spektrální třídy T. Patřil k prvním objektům, u nichž byla existence hnědého trpaslíka spolehlivě potvrzena.
Po mnoho let byl Gliese 229 B považován za jediný objekt. Jeho dynamicky určená hmotnost však byla příliš vysoká vzhledem k naměřené svítivosti. Pozorování interferometrem GRAVITY a spektrografem CRIRES+ na dalekohledu VLT v roce 2024 rozlišila dvě složky, označené Gliese 229 Ba a Gliese 229 Bb. Rozdělení původně měřené hmotnosti mezi dva hnědé trpaslíky odstranilo rozpor mezi hmotností a svítivostí.
Zpřesněná analýza z roku 2025 určila hmotnost složky Ba na 37,7±1,1 hmotnosti Jupiteru a složky Bb na 33,4±1,0 hmotnosti Jupiteru. Celková hmotnost vnitřní dvojice činí 71,0±0,4 hmotnosti Jupiteru.
Složky Ba a Bb mají spektrální typy přibližně T7 a T8. Modelování společného středně infračerveného spektra pořízeného Vesmírným dalekohledem Jamese Webba určilo jejich efektivní teploty na 900 K a 775 K. Poměr uhlíku ke kyslíku a celkové zastoupení těžších prvků odpovídají v mezích nejistot složení hlavní hvězdy, což podporuje společný původ všech tří složek.
Hledání planet
Měření radiálních rychlostí dříve naznačovala existenci dvou planetárních kandidátů u Gliese 229 A. Jeden signál byl zveřejněn v roce 2014 a další v roce 2020. Nová analýza zveřejněná v roce 2025 však ukázala, že po přesnějším zohlednění magnetické aktivity hvězdy a systematických chyb měření oba planetární signály mizí. Jejich původem byla s největší pravděpodobností aktivita hvězdy nebo vlastnosti použitých dat, nikoli obíhající planety. U Gliese 229 proto není potvrzena žádná planeta.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Gliese 229 A v databázi SIMBAD Gliese 229 B v databázi SIMBAD
Kategorie:Červení trpaslíci Kategorie:Hnědí trpaslíci Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Zajíce Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu Kategorie:Trojhvězdy