Opatství Pomposa (italsky Abbazia di Pomposa) je bývalý benediktinský klášter v italské obci Codigoro na pobřeží Jaderského moře poblíž Ferrary.Mario Salmi, L'abbazia di Pomposa, 1938 remains the standard monograph; L. Caselli, L'Abbazia di Pomposa: guida storica e artistica, 1996. Byl jedním z nejvýznamnějších klášterů severní Itálie s bohatou sbírkou rukopisůG. Mercati, Il Catalogo della biblioteca di Pomposa, 1896; M. Inguanez, "Inventario di Pomposa del 1459", Bollettino del bibliofilo (the 1459 inventory in the archives of Monte Cassino); Guido Billanovich, "'Veterum Vestigia Vatum' nei carmi dei preumanisti padovani", Italia medioevale e umanistica, I (1958:161-64); Billanovich, La biblioteca di Pomposa: Pomposia monasterium modo in Italia primum, 1994. a románskými stavbami. Působil zde Guido z Arezza v době, kdy pravděpodobně vytvořil základy současné hudební notace.
Dějiny Nejstarší zpráva o benediktinském opatství na tomto místě pochází z roku 874, kdy byla Pomposa již centrem sofistikovaného karolinského umění.As fragments of fresco from the apsidal face of a subsidiary arch that was eliminated in the 13th century attest: Giovanna Valenzano, "Affreschi del IX secolo nell'abbazia di Pomposa: una testimonianza della pittura carolingia nel territorio ravennate", Hortus Artium Medievalium 3 (1997:117-124). Založena byla pravděpodobně o dvě století dříve, v době po zničení Classe, přístavu Ravenny, roku 574.This is the narrowest date range that Salmi 1938 permits; Salmi claims to recognize spoils from Ravenna in the form of frieze segments and carved capitals. Vznikla tedy během langobardské epochy v severní Itálii a založili ji mniši irského misionáře Kolumbána. Dopis datovaný kolem roku 1093 zmiňuje mezi klasickými texty získanými nebo zkopírovanými pro knihovnu opatem Girolamem Horatia (Carmen Saeculare, Satiry, Epištoly), Vergiliovy Georgiky, Juvenala, Persia, Quintiliana, Terentiovu Andrii, Jeronýmovu předmluvu k Eusebiově historii, Ciceronovy spisy De officiis a De oratore, zkrácené Liviovy dějiny zvané Periochaethe recovery of Livy through manuscripts at Pomposa is the subject of Giuseppe<--not Guido--> Billanovich, "Il Livio di pomposa e li primi umanisti padovani", in Luigi Balsamo, ed. Libri manoscritti e a stampa da Pomposa all'umanesimo (Florence: Olschki) 1985. a spis Mathematica od Julia Firmica Materna.Guido Billanovich, "La lettera di Enrico a Stefano: altri classici a Pomposa (ca. 1093)", Miscellanea Augusto Campana" Medioevo e Umanesimo Padova 44 (1981:141-165). I.
Až do 14. století mělo opatství majetky v celé Itálii, takže jeho kopiář má víc než jen místní význam,C. Mezzetti, Studio ed edizione critica delle carte dell'archivio dell'abbazia di Santa Maria di Pomposa (X-prima metà XI sec.) (Università di Firenze) 2004. ale později začalo upadat kvůli chudnutí oblasti následkem ústupu moře a rostoucímu výskytu malárie v deltě Pádu. Hrálo důležitou roli v italské kultuře i díky práci zdejších písařů a také díky pobytu Petra Damiána v Pompose.D. Balboni, "San Pier Damiano, maestro e discepolo in Pomposa" Benedictina, 1975. V opatství také Guido z Arezza vynalezl na počátku 11. století moderní hudební notaci.A. Samaritani, "Contributi alla biografia di Guido a Pomposa e Arezzo", Atti dei Convegni di studio, Arezzo 1997.
Mniši z Pomposy se v roce 1650 odstěhovali do San Benedetta ve Ferraře a nechali opatství opuštěné. V 19. století získal budovy italský stát. vlevo|náhled| Freskami zdobená loď kostela Zdejší kostel Santa Maria je trojlodní bazilika v románském stylu ravenské oblasti s arkádovými loděmi a trámovým stropem. Vznikl někdy v 7.–9. století a postupně byl rozšiřován, jak opatství rostlo na síle a prestiži, až dosáhl v 11. století dnešní podoby. Interiér obsahuje mozaikovou kamennou dlažbu z 12. století s kosmateskními vzory a fresky od Vitaleho da Bologna a jeho pomocníků;C. Gnudi and P. Casadio, Itinerari di Vitale da Bologna: affreschi a Udine e a Pomposa, 1990 v refektáři jsou fresky od neznámého riminského mistra. Kapitulní síň obsahuje fresky z počátku 14. století od některého Giottova žáka.They were long attributed to Giotto himself. Hermann Beenken, "The chapter house frescoes at Pomposa" The Burlington Magazine for Connoisseurs, 62 (June 1933:253-55, 258-61).
Volně stojící zvonice (stavba zahájena v roce 1063 a dokončena během několika desetiletí) o výšce 48 m patří spolu se zvonicí opatství San Mercuriale (75 m) ve Forlì k nejkrásnějším dochovaným zvonicím z románského období.
Pozoruhodná je také budova Palazzo della Ragione z poloviny 11. století obrácené k opatskému kostelu. Je součástí nádvoří nebo atria a byla postavena předtím, než byl v roce 1026 vysvěcen klášterní kostel. Jejím architektem byl Mazulo vyškolený v Ravenně.
Reference
Externí odkazy
Pomposa Abbey - Polo Museale dell'Emilia-Romagna
Kategorie:Benediktinské kláštery v Itálii