Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.

Interkosmosu se účastnily státy jako Indie a Sýrie, a dokonce i státy jako Velká Británie, Francie a Rakousko, přestože se jednalo o kapitalistické státy.

Vznik a zánik organizace náhled|200px|Start rakety Sojuz 40, roku 1981. Posádku tvořil rumunský kosmonaut Dumitru Prunariu a Leonid Popov ze Sovětského svazu. Nejprve v říjnu a poté 15. až 20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti nabídli zdarma svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik Jaroslav Kožešník, od roku 1966 místopředseda ČSAV. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях) dohodnutý 13. dubna 1967 v Moskvě. Název Interkosmos byl schválený až v roce 1970 na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byla dohodnuta i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly Bulharsko, ČSSR, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a od roku 1979 i Vietnamská socialistická republika.

Název Interkosmos byl používán i pro označení vědeckých družic vypouštěných v rámci programu.

Organizace Interkosmos se rozpadla koncem roku 1990 v důsledku politických změn (rozpad východního bloku) v Evropě.

Činnost náhled|200px|Sojuz 31: východoněmmecký kosmonaut Sigmund Jähn a jeho sovětský kolega Valerij Bykovskij pózují u návratového modulu po úspěšném završení mise (1978). Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biologii. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.

Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety Vertikal, které byly určeny pro atmosférický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.

Podíl Československa

V rámci programu byly vypouštěny československé družice Magion (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích Kosmos a sondách Prognoz a Vega. Do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých, logickým důsledkem byl výběr Čechoslováka jako prvního z „interkosmonautů“.{

Československo pro program vytvořilo pět pracovních skupin, rozhodující úlohu měl Astronomický ústav ČSAV, zejména RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zapojil se i Geofyzikální ústav ČSAV z Prahy 4. Podíleli jsme se na programu např. přípravou experimentů Morava, Chlorella a Kyslík pro práci československého kosmonauta v Saljutu 6. Dr. Valníček dokázal do výroby potřebných přístrojů zapojit výzkumné ústavy sdělovací techniky a vakuové elektrotechniky.

Pilotované lety Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou. Začaly v roce 1978 společným letem sovětského a československého kosmonauta na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Potom se na těchto letech postupně vystřídali kosmonauti všech tehdejších socialistických zemí sdružených v programu.

Země Data letu Letící kosmonaut Záložník Mise Československo 2. března – 10. března 1978 Vladimír Remek Oldřich Pelčák Sojuz 28 na Saljut 6 Polsko 27. června – 5. července 1978 Mirosław Hermaszewski Zenon Jankowski Sojuz 30 na Saljut 6 NDR 26. srpna – 3. září 1978 Sigmund Jähn Eberhard Köllner Sojuz 31 na Saljut 6 Bulharsko 10. dubna – 12. dubna 1979 Georgi Ivanov Alexandr Panajotov Alexandrov Sojuz 33 na Saljut 6 Maďarsko 26. května – 3. června 1980 Bertalan Farkas Bela Magyari Sojuz 36 na Saljut 6 23. července – 31. července 1980 Pham Tuan Thanh Liem Bui Sojuz 37 na Saljut 6 18. září – 26. září 1980 Arnaldo Tamayo Mendez Jose Lopez Falcon Sojuz 38 na Saljut 6 Mongolsko 22. března – 30. března 1981 Džugderdemidin Gurragčá Majdaržavyn Ganzorig Sojuz 39 na Saljut 6 Rumunsko 14. května – 22. května 1981 Dumitru Prunariu Dumitru Dediu Sojuz 40 na Saljut 6 Bulharsko 7. června – 17. června 1988 Alexandr Panajotov Alexandrov Krasimir Stojanov Sojuz TM-5/Sojuz TM-4 na Mir

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Článek na i-dnes

Kategorie:Sovětská kosmonautika Kategorie:Zahraniční vztahy Sovětského svazu Kategorie:Východní blok Kategorie:Polsko-sovětské vztahy Kategorie:Československo-sovětské vztahy Kategorie:Afghánsko-sovětské vztahy Kategorie:Kosmonautické seznamy Kategorie:Kosmické programy Kategorie:Kosmonautika Československa Kategorie:Kosmonautika Německé demokratické republiky