náhled|Rozdíl výparu a srážek v mm/den náhled|Sucho se projevuje praskáním vyschlé půdy. náhled|Vysychání Aralského jezera. náhled|Požár zalesněné oblasti jako důsledek sucha. náhled|Vyschnutí řeky Veličky u Strážnice v roce 2012 Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Pokud množství využitelných vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho i nedostatek vody mohou způsobit hospodářské ztráty v klíčových odvětvích využívajících vodu a zároveň mohou mít environmentální dopady na biologickou rozmanitost, jakost vody, zhoršování stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a dezertifikaci půdy.
Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Důsledkem sucha dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Sucho může významně poškodit zemědělce, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.
Příčiny Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené (období sucha, El Niño) a antropogenní (odlesňování, eroze zemědělské půdy, regulace toku).
Ve výparu hraje hlavní roli sluneční záření. Samotná zeleň může zvyšovat sucho výparem. Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Dlouhodobé sucho je rovněž jedním z projevů změn klimatu. Suchým obdobím je například doba ledová. Například v Grónsku bylo v době ledové téměř pětkrát méně srážek tvořící ledovce než je v současnosti. Naopak 20. století bylo v Evropě nadprůměrně vlhké. Teplejší klimatická období jsou vlhčí. S oteplováním klimatu vlhkost půdy v USA neklesá.
Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální, tak globální úrovni. Lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad. Vodní stopa z lidské činnosti je značná. Například offsetování provozů náročných na vodu jako jsou továrny na výrobu Coca-Coly, se podílejí na současném rapidním poklesu podzemních vod v Indii.Meadowsová, D., Randers, J.: Překročení mezí - Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti, Argo, 1992, — kapitola věnovaná vyčerpávání podzemní vody V Evropě či Amazonii podzemní voda přibývá. Problémem je ale intenzivní zemědělství.
Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny. Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více odolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny. Podle profesora Davida Storcha však neusychající vegetace s hlubokými kořeny jen více odčerpává vodu z krajiny, takže nahrazování smrků také není řešení. V hustších lesích dochází k větší konkurenci o vodu, a tak je les náchylnější.
Důsledky Vysušená krajina je mnohem náchylnější ke vzniku požáru, který může následně spálit rozsáhle oblasti lesního porostu (časté jsou požáry v Kalifornii či v australské buši). Dochází k popraskání půdy a k dezertifikaci krajiny (čili k rozšiřování pouští). Dochází ke ztrátám v zemědělské produkci, z čehož pramení podvýživa a snadnější šíření nemocí. Vznik sociálního napětí v oblasti, které může přerůst až ve válečný konflikt o vodu a jídlo. Rozsáhlou migraci obyvatelstva ze zasažené oblasti. Vlivem převládajícího výparu nastává zasolování půd, což zmenšuje jejich úrodnost do budoucna. V tocích a nádržích dochází k výraznému poklesu hladiny až úplnému vyschnutí, které může vést k dočasnému či dokonce trvalému vyhynutí některých organizmů na dané lokalitě.
Poškození rostlin suchem
Poškození rostlin suchem je fyziologické poškození rostlin způsobené nedostupností vody pro rostlinu nebo neschopností vodu využít. Poškozeny mohou být všechny druhy rostlin. Dostupnost kapilární vody je udáván tzv. lentokapilárním bodem. Ukazatelem zásobení půdy vodou je tzv. bod vadnutí, ten je stanoven na hodnotu sacího tlaku pF 4,19 a udává vlhkost půdy, kdy jsou rostliny vystaveny trvalému nedostatku vody a následně vadnou. Pokud jsou rostliny zavlaženy, obnoví turgor. Bod trvalého vadnutí je dán množstvím vody v půdě, při němž rostlina vadne a již neobnoví turgor po zpřístupnění vody. Kromě půdních podmínek je dán i druhem rostliny. Důležitá je také vzdušná vlhkost. Vodní pára v atmosféře se ale globálně zvyšuje.
Typy sucha V Česku se za sucho považuje období bez vláhy v trvání týdnů až měsíců.
Nahodilé – období s nepravidelným výskytem, srážek je výrazně méně než obvykle. Deficit srážek provází vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu, malá oblačnost a větší počet hodin slunečního svitu. To způsobuje vyšší výpar z daného území, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody. Meteorologické – menší počet srážek než je v daném období normální. Zemědělské – sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy. Hydrologické – citelné snížení hladin vodních toků. Sociálně-ekonomické – dopady sucha na kvalitu života.Wilhite, D. A. (ed.) 2005. Drought and Water Crises: Science, Technology and Management Issues. CRC Press, Boca Raton, FL. Cit. Intersucho Nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl, hydroelektrárny nemohou pracovat apod.
Známá sucha Roku 1540 zasáhlo Evropu značné sucho. Nazývá se i jako sucho tisíciletí. Mnohá výrazná sucha následovala v pozdějších dobách. Koncem 16. století bylo velké sucho na západě území USA. Roku 1740 postihlo Západní Evropu sucho, které pak v letech 1740–1741 například způsobilo hladomor v Irsku. Zemřelo tam 20 až 38 % populace, tedy procentuálně více, než způsobil Velký irský hladomor. V 18. a 19. století došlo k rozsáhlému suchu v africkém ostrovním státě Kapverdy, které mělo za následek přibližně 100 000 mrtvých. Sucho způsobilo obrovskou vlnu migrace. Emigranti se usídlili v oblasti Nové Anglie, kde začali pracovat ve velrybářském průmyslu. Roku 1876 nastalo v Číně sucho, které si vyžádalo 9 miliónů obětí. Způsobil ho klimatický jev El Niño a vypukl hladomor. Roku 1877 započalo v Brazílii velké sucho, které si vyžádalo přibližně půl miliónu obětí. V roce 1900 postihlo sucho oblasti v Indii, kde si vyžádalo okolo 250 000 až 3 250 000 obětí. Mezi lety 1928 až 1930 postihlo sucho Čínu; přibližně 3 milióny mrtvých. Mezi lety 1930–1931 byla zasažena Ukrajina a kvůli neúrodě zemřelo 250 000 až 5 000 000 lidí. Oblast o rok později postihl hladomor, na kterém ale měly podíl i kroky vládců Sovětského svazu. Tato konkrétní katastrofa dostala označení Ukrajinská genocida nebo Holodomor. Dust Bowl v USA v letech 1934 až 1940 (poté bylo v USA největší sucho roku 1988) Také na území současné České republiky byla zaznamenána výrazná sucha (např. 1947, 1974, 2003), přičemž katastrofální sucho v roce 1947 vedlo k silné neúrodě. V roce 2003 byly na řadě toků naměřeny nejnižší stavy vody za dobu sledování a velké množství menších toků vyschlo zcela). Sucho je problémem v Sahelu, pásu na jižním okraji Sahary, v Africe. Vlivem nedostatku srážek dochází k rozšiřování Sahary, což vyvolává sociální nestabilitu v oblasti. Obyvatelstvo trpí podvýživou a nemocemi. Změna zdejšího klimatu se dává do spojitosti s projevující se změnou globálního podnebí, ale studie, které by spojitost potvrdily, v současné době nejsou k dispozici. Za hlad v Africe spíše mohou válečné konflikty.
Ve 20. století sucho v jeden okamžik globálně nezasáhlo více než 7 % půdy. Studia megasucha v Austrálii ukazuje, ze tato sucha mohla být v minulosti ničivější, než se doposud předpokládalo. Na základě toho vědci usuzují, že i budoucí sucha mohou mít výrazně horší vliv – zvláště na zemědělskou produkci, než ukazují dosavadní předpovědi, přičemž 20. století bylo nejvlhčím stoletím z posledních sedmi. V USA bylo 20. století nejvlhčím stoletím za více než 1000 let.
Známá extrémně suchá místa Arica, Chile Atacama, nejsušší poušť Polární pustina Údolí smrti, Spojené státy americké
Situace na území České republiky
Území Česka leží v mírném klimatickém pásu s relativně vyrovnaným srážkovým režimem v průběhu roku, kde se sucho a nedostatek vody neprojevuje často. Z historických pramenů a z novodobého pozorování je však známo, že události sucha přicházely a způsobovaly značné škody. Do roku 1900 jsou například známa sucha z let 1417, 1616, 1707, 1746, 1790, 1800, 1811, 1830, 1842, 1868, 1892 a 1893. Sucha se ale v českých zemích vyskytovala průběžně.
Od počátku dvacátého století bylo sucho zaznamenáno v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, na počátku 90. let 20. století, kdy se jednalo o víceletý problém, v roce 2003, v roce 2015, které lokálně přetrvalo až do roku 2017 a naposledy v roce 2018. Nahlédneme-li zpět do 19. století, sucho v roce 1874 vedlo k zahájení sledování a hodnocení vodních zdrojů a bylo také impulsem pro projektování a výstavbu prvních moderních nádrží na našem území. Události z let 2003 a 2015 iniciovaly činnosti zaměřené na přípravu uceleného souboru opatření pro zvýšení připravenosti a prevence následků sucha na společnost a životní prostředí.
Na problematiku sucha začínají reagovat v současné době reagovat i vysoké školy se svými programy, v rámci bakalářských i magisterských programů se studenti učí jak se s dopady sucha vypořádat. Problematiku sucha je v tuzemsku možné studovat např. v ekologicky zaměřených programech na Fakultě životního prostředí ČZU či na přírodovědecké fakultě UK.
Snižování rizik a dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody Závlaha půdy se řeší dlouhodobě. Řešení problematiky dlouhodobého sucha a nedostatku vody vyžaduje komplexní přístup, založený na kombinaci opatření na straně zvyšování disponibilního množství vody v jednotlivých částech hydrologického cyklu, opatření na snižování spotřeby vody a opatření na ovlivňování její jakosti na straně společnosti. Návrhy opatření na ochranu před následky sucha a nedostatkem vody obsahuje Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky z července 2017. Opatření přijímaná s cílem zvýšit ochranu před následky sucha se v některých ohledech mohou vzájemně podporovat a v některých ohledech mohou působit proti sobě. Při hledání řešení problémů souvisejících se suchem a nedostatkem vody je třeba vždy uvážit, jaký aspekt je pro řešení problému rozhodující, a posuzovat potenciální efekty přijímaných opatření na sledovaný aspekt. Proces rozhodování o přijetí konkrétních opatření vyžaduje vyhodnocení potenciálních přínosů a nákladů jednotlivých variant, kdy do úvahy je třeba vzít hledisko ekonomické i hledisko dopadů na životní prostředí. Tematickými pilíři Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky jsou:
Vytvoření informační platformy o suchu a nedostatku vody
Prvním krokem při zvládání rizika sucha a nedostatku vody, je vytvoření informační platformy pro monitoring sucha a stavu vodních zdrojů.
Rozvoj a posilování vodních zdrojů