Hrobka Berchtoldů, také hrobka hrabat Berchtoldů nebo Berchtoldská, případně Berchtoldova hrobka je novobarokní pohřební kaple české linie hraběcího rodu Berchtoldů z Uherčic z let 1937–1938. Nachází se přibližně sto metrů jihovýchodně od hřbitova v Neznašově na vrchu Kalvárie nad soutokem řek Vltavy a Lužnice v okrese České Budějovice. V kapli byly původně pohřbeny tři osoby. Poslední pohřeb se konal v roce 1941. Kaple je památkově chráněna, je v majetku obce Všemyslice a výjimečně bývá zpřístupněna (např. komorní koncerty).

Historie Berchtoldové z Uherčic vlastnili neznašovské panství od roku 1784, kdy ho v dražbě koupil hrabě Prosper Antonín Berchtold (1720–1807). Kolem roku 1800 nechal na místě renesanční tvrze postavit empírový zámek s kaplí sv. Jana Nepomuckého.

Pohřební kapli nechala vystavět majitelka neznašovského statku Juliana Berchtoldová z Uherčic, provd. Schnöblingová (1899–?) v letech (1936?) 1937–1938. Na jejím místě původně stál kříž a lokalitě se říkalo Kalvárie. Impulsem ke stavbě hrobní kaple bylo úmrtí manžela. Několik verzí plánů vyhotovil architekt Vilém Rittershain (1889–1963) v roce 1936. Stavbu provedl stavitel Antonín J. Kubíček (1883–). Stavba byla dokončena v roce 1938 a vysvěcena 7. května 1938 kancléřem arcibiskupské konzistoře Antonínem Bořkem-Dohalským. Následně byly v květnu 1938 do kaple přeneseny ostatky Julianina otce a manžela.

Julianin otec Otakar Berchtold byl zastřelen v roce 1918 při návratu z honu na silnici z Neznašova do Albrechtic nad Vltavou. Na jeho památku nechala Juliana u příležitosti desátého výročí události postavit na místě činu boží muka s vyobrazením Bolestné Panny Marie s Ježíškem na klíně, která však byla v roce 1980 zničena.

Jako poslední byly v hrobce v roce 1941 uloženy ostatky Julianiny matky.

náhled|vlevo|Nové uložení uren s ostatky na hřbitově při kostele sv. Trojice Protože se příslušníci rodu Berchtoldů a Schnöblingů hlásili k německé národnosti, byl jejich majetek v roce 1945 zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Juliana a její dcera byly zadrženy a uvězněny. Byly obžalovány z kolaborace a udavačství. Hrobní kaple se stala majetkem státu. Její údržba byla zanedbána, hrobka zchátrala a byla také zneuctěna vandaly. Dokonce se propadl strop. Po roce 1989 požádali potomci původních majitelů o restituci majetku, jejich žádost však byla kvůli pozitivnímu vztahu předků k německým okupantům zamítnuta. Kaple byla konci 20. století z majetku státu převedena do majetku obce Všemyslice a zrestaurována. Obnova byla dokončena v roce 1999. Ostatky zde pohřbených byly zpopelněny a v červenci 2014 uloženy na neznašovském hřbitově.

Architektura náhled|Pohled od jihozápadu

Exteriér Rodinná hrobní kaple byla postavena v novobarokním stylu na půdorysu řeckého kříže.

Vstupní průčelí, které je jednoosé, se nachází na severozápadní straně. Je ukončeno širokou profilovanou, prejzy krytou římsou, která obíhá celou hmotu hrobky. Nad římsou se zvedá volutový segmentově zakončený štít, který zdobí profilovaná horní římsa a hlavní klenák a kasulové okno prolomené v ploše štítu. Štít završuje kovový barokizující latinský kříž. Celé průčelí je po stranách lemováno rustikovanými vertikálními pilastry a nároží jsou zaoblena.

Novobarokní výrazně profilovaný portál má zúžené segmentové zakončení, jehož horní rohy zdobí výrazně profilované voluty a v zaklenutí vystupuje hlavní klenák. Plochu nad portálem zdobí lichoběžníková volutová segmentově ukončená supraporta, kterou kryje profilovaná římsa a která má konkávně prohnuté boční hrany. Na ploše supraporty je nápis V NÁRUČI BOŽÍ, Z KTERÉ JSME VYŠLI, SE NAVEČER VŠICHNI SEJDEME ZAS. V portále jsou zasazené dvoukřídlé dveře s palubkovým zdobením. Nad portálem v ose průčelí je obdélné okno zakončené zúženým polokruhem. Lemuje ho výrazné profilované ostění. Boční hladké stěny bez otvorů jsou vymezeny lizénovými rustikovanými pilastry.

Boční zdi na severovýchodní a jihozápadní straně jsou členěny obdélným oknem zakončeným zúženým polokruhem a jsou lemovány výrazným profilovaným ostěním, jako je to i u vstupního průčelí. Půlkruhově zakončený závěr hrobky je lemován třemi rustikovanými vertikálními pilastry, kde v každém poli je po jednom okně, které je shodné s oknem ve vstupním průčelí. Hmota hrobky vyrůstá z jednoduchého soklu.

Podélnou loď kryje sedlová střecha, která je zakončena nad polokruhovým závěrem polokuželem, zatímco boční loď kryje část valbové střechy, která navazuje na podélnou úroveň hřebene. Střešní krytinu tvoří prejzy.

Interiér Podélná loď je na východě zakončena polokruhovým presbytářem. Nad vstupem do prostoru lodi je vestavěna kruchta, na níž vede na severní straně (vlevo od vchodu) schodiště. Kruchtu i schodiště zabezpečuje železné profilované zábradlí. Prostor hrobky má rovný strop s jednoduchou štukovou výzdobou a s fabionem, který dosedá na bohatě profilovanou štukovou římsu po obvodě. Původní dřevěný byl během rekonstrukce na konci 20. století nahrazen ocelovými nosníky a keramickými deskami. Podlaha je vyložena pískovcovými dlaždicemi.

Z vybavení se v torzálním stavu dochoval dřevěný oltář bez oltářního obrazu, samostatně stojící menza, pískovcová soška a mramorové sarkofágy zasazené po bocích podélné lodi v transeptu.

Seznam pohřbených Otec zakladatelů české a moravské větve Prosper Antonín Berchtold z Uherčic (1720–1807) byl pohřben v Tučapech, příslušníci české (neznašovské) linie Berchtoldů bývali pohřbíváni v kryptě kostela sv. Trojice v Neznašově. V nové hrobce byly pohřbeny tři osoby. Příslušníci moravské větve byli pohřbíváni v kapli sv. Barbory v Buchlovicích.

Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Berchtoldů a žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo manželé z jiných rodů. Červeně jsou zvýrazněni majitelé neznašovského statku. Generace jsou počítány od Jana Jakuba Berchtolda z Uherčic († 1641), který byl císařem povýšen do rytířského stavu v roce 1626 a do stavu svobodných pánů v roce 1633, zakoupil panství Uherčice a další statky na Moravě a v Čechách, pohřben byl ve vídeňské katedrále svatého Štěpána. Jeho tři synové byli v roce 1673 povýšeni do hraběcího stavu. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. U manželů z jiných rodů je generace také v závorce a váže se k Berchtoldům. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 9. Otakar Prosper Karel (Ottokar Prosper Karl) Berchtold z Uherčic 19. 4. 1874 Neznašov Bohuslav-Pravomil Berchtold z Uherčic 7. 10. 1841 Neznašov – 7. 5. 1884 Neznašov 9. 4. 1902 Neznašov: Kateřina Sušerová (č. 3) Původně pohřben 12. 5. 1918 v kryptě rodu Berchtoldů v kostele Nejsvětější Trojice. Dne 11. 5. 1938 byly ostatky uloženy v nové hrobce. V roce 2014 byla urna se zpopelněnými ostatky uložena na hřbitově v Neznašově. Majitel statku Neznašov (1898–1918; v letech 1884–1898 byla poručnicí nezletilého Ottokara jeho matka) a Vidovice. Zavražděn. Zastřelen sekaným olovem cestou z lovu. Ultimus familiae neznašovské linie. 8. 5. 1918 Neznašov Giulietta z Bulgarini 16. 2. 1850 Lemberg – 7. 3. 1927 Vídeň 2. (10.) Emil Schnöbling 17. 5. 1886 Benešov František Schnöbling 19. 11. 1919 Praha-Hradčany (katedrála sv. Víta): Juliana Berchtoldová z Uherčic 7. 2. 1899 Týn nad Vltavou – ? Původně pohřben na Olšanských hřbitovech, 13. 5. 1938 byly ostatky uloženy v nové hrobce. V roce 2014 byla urna se zpopelněnými ostatky uložena na hřbitově v Neznašově. JUDr., advokát. Narodila se mu dcera: Helena (1921–?) 4. 1. 1936 Praha Marie Kaplická 3. (9.) Kateřina Sušerová 30. 4. 1877 Týn nad Vltavou Václav Sušera 9. 4. 1902 Neznašov: Otakar Berchtold z Uherčic (č. 1) Pohřbena v listopadu 1941. V roce 2014 byla urna se zpopelněnými ostatky uložena na hřbitově v Neznašově. Dcera řezníka v Týně nad Vltavou. Majitelka statku Vidovice.

Narodila se jí jedna dcera: Juliana Maria, provd. Schnöblingová (1899–?), majitelka statku Neznašov (1918–1945). 3. 11. 1941 Neznašov Terezie Mezerová 27. 9. 1920 Velké Popovice: Alois Fanta 28. 11. 1885 Jesené – ? Pohřbení v kostele Nejsvětější Trojice Před výstavbou pohřební kaple byli mnozí příslušníci české linie Bercholdů pohřbeni v kryptě kostela sv. Trojice v Neznašově. Seznam vychází z údajů v matrikách a textů na náhrobních deskách. Nemusí být kompletní. Osoby mají na rozdíl od předchozí tabulky speciální číslování a jsou zeleně zvýrazněny ve dvou sloupcích.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x787. 6. Jindřich Berchtold z Uherčic 14. 10. 1787 Neznašov Prosper Antonín Berchtold z Uherčic 20. 11. 1720 Znojmo – 7. 4. 1807 Tučapy u Soběslavi Zemřel ve věku 5 týdnů na psotník. 20. 11. 1787 Neznašov Marie Anna Weiser 1763–1843 y812. (6.) Emilie Schellová z Bauschlottu 18. 5. 1786 Vídeň Karel Schell z Bauschlottu 17. 7. 1804 Vídeň: Karel Gustav Berchtold z Uherčic (č. x813) Pohřbena 9. 1. 1812. Zemřela ve věku 25 let. Příčina úmrtí není v matrice zmíněna.

Narodily se jí následující děti: 1. Vincentia, provd. von Spangen von Uyternesse (1805–1871) 2. Prosper Karel (1807–1866; č. x866) 3. Antonín Jan (1809–1841) 4. Alexander (*/† 1812; č. x812) 7. 1. 1812 Neznašov x812. 7. Alexander Berchtold z Uherčic 6. 1. 1812 Neznašov Karel Gustav z Berchtoldu (č. x813) Pohřben 1. 9. 1812. Zemřel ve věku 8 měsíců. Příčina úmrtí není v matrice zmíněna. 30. 8. 1812 Emilie Schellová z Bauschlottu (č. y812) x813. 6. Karel Gustav Berchtold z Uherčic 29. 6. 1761 Stráž nad Nežárkou Prosper Antonín Berchtold z Uherčic 20. 11. 1720 Znojmo – 7. 4. 1807 Tučapy u Soběslavi 26. 7. 1792 Vídeň: Marie Anna z Edlingu 17. 7. 1773 Vídeň – 8. 2. 1802 Vídeň Pochován 29. 5. 1813. C. k. komoří a major v armádě. Majitel statku Neznašov. Zemřel ve věku 51 let. Příčina úmrtí není v matrice zmíněna.

V prvním manželství se mu narodily následující děti: 1. Marie Eleonora Josefa, provd. Boot de Sombeeck von Veltheim (1794–1840) 2. Karel Filip Šimon (1795–1870) 26. 5. 1813 Neznašov Marie Tereza Petřvaldská z Petřvaldu 14. 1. 1727 – 1768 17. 7. 1804 Vídeň: Emilie Schellová z Bauschlottu (č. y812) x838. 8. Bohumila Berchtoldová z Uherčic 29. 10. 1836 Neznašov Prosper Karel Berchtold z Uherčic (č. x866) Pohřbena 10. 11. 1838 v Neznašově. Zemřela ve věku dvou let. Příčina úmrtí není v matrice zemřelých uvedena. 8. 11. 1838 Neznašov Žofie Zollmannová z Zollerndorfu (č. x883) x847. 8. Jaromír Berchtold z Uherčic 29. 1. 1834 Neznašov Prosper Karel Berchtold z Uherčic (č. x866) Pohřben 6. 4. 1847 v Neznašově. Zemřel ve věku 13 let na glomerulonefritidu (zánět glomerulů). 4. 4. 1847 Neznašov Žofie Zollmannová z Zollerndorfu (č. x883) x866. 7. Prosper Karel Berchtold z Uherčic 8. 4. 1807 Neznašov Karel Gustav Berchtold z Uherčic (č. x813) 11. 9. 1831 Koloděje nad Lužnicí: Marie Emilie Wratislavová z Mitrowicz a Schönfeldu 11. 9. 1807 Koloděje nad Lužnicí – 1. 12. 1832 Praha Pohřben 22. 4. 1866 v kryptě v Neznašově. Majitel statku Neznašov. Zemřel ve věku 59 let na ochrnutí plic.

V prvním manželství se se mu narodila dcera: 1. Zdenka, provd. von Montalban zu Cornigliano (1832–1914) 19. 4. 1866 České Budějovice Emilie Schellová z Bauschlottu (č. y812) 9. 4. 1833 Praha: Žofie Zollmannová z Zollerndorfu (č. x883) x883. (7.) Žofie Zollmannová z Zollerndorfu 6. 12. 1813 Praha Antonín Zollmann z Zollerndorfu 9. 4. 1833 Praha: Prosper Karel Berchtold z Uherčic (č. x866) Pohřbena 14. 3. 1883 v Neznašově. Zemřela ve věku 69 let na ochrnutí plic.

Narodily se jí následující děti: 1. Jaromír (1833–1847; č. x847) 2. Miloslava, provd. Zahn (1834–1874) 3. Bohumila (1836–1838; č. x838) 4. Bohuslav Pravomil (1841–1884; č. x884)