náhled|Včelí rámek s plástvi a včelami náhled|Včelí rámek s voskovou mezistěnou

Včelí rámek je konstrukční prvek v úlu, který drží voskový plást uvnitř úlu nebo nástavku. Včelí rámek je klíčovou součástí moderního rámkového úlu a nejčastěji je dřevěný anebo plastový. Může být odstraněn, aby bylo možné zkontrolovat včelstvo anebo se rámky vyndávají při vytáčení medu a neponičené se vracejí zpět. Vynález včelího rámku přinesl revoluci ve včelařství protože v minulosti odběr medu byl vždy spojen se zničením včelího díla a mnohdy i se zahubením celého včelstva.

Historie náhled|François Huberův úl se včelími rámky r. 1780|vlevo|239x239pixelů

První zmínky o používaní rámků ve včelařství pocházejí z konce 18. století. Slovinský včelař, učitel a malíř Anton Janša, známý jako průkopník moderního včelařství, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších včelařů, již v roce 1769 změnil konstrukci tehdejších úlů a jejich tvaru, což umožnilo včelařům poskládat více úlů do jedné sestavy. Své objevy publikoval ve svém díle Rozprava o původu včel (r. 1771) a Kompletní nauka o včelařství (r. 1775).

Na českém území v roce 1777 vydává kněz a zemědělský odborník Josef Antonín Janiš své dílo Podstatná učení a zpráva o chování včel a zavadí včelí úly s rozběrným dílem.

Švýcarský entomolog a včelař François Huber, který se specializoval na výzkum včely medonosné v roce 1780 zkonstruoval experimentální rámkový úl pro pozorování včel. Své objevy popisuje ve svém díle Nouvelles Observations sur les Abeilles (Nová pozorování včel), rovněž se odvolává na své mentory René de Réaumura a Charlese Bonneta.

V roce 1814 Ukrajinský včelař Petro Prokopovyč vynalezl první komerční úl na světě, který používal úlové rámky. Rámky byl umístěny pouze v medníku (horní části úlu), v plodišti (spodní části úlu) byla volná stavba. Petro Prokopovyč byl také vynálezcem mateří mřížky a na svých včelnicích na Ukrajině provozoval 6600 včelstev.

Na českém území od roku 1835 používal rámkové úly revírní lesník na Nové Dědině Jan Wunder. Pokrokovou stavbu Wunderova úlu i jeho rozměry převzal Včelařský spolek pro Moravu a Slezsko při navrhování „moravského spolkového stojanu“.

Na začátku 19. století polský kněz a včelař Jan Dzierżon popsal správnou osovou vzdálenost mezi rámky v rozteči 38 mm. V roce 1848 zavedl Dzierżon do bočních stěn úlu 8 mm drážky pro uložení horní loučky rámků. Tyto konstrukční úpravy odpovídaly požadavkům na včelí mezeru objevenou později americkým včelařem Lozenzem Langstrothem.

Na Německých územích byl průkopníkem rámkového včelařství August von BerlepschSummende Sorgenkinder. Bayerische Staatszeitung (BSZ), 25. července 2014 (německy) kdy v r. 1852 navrhl svůj typ rámkového úlu.

5. října 1852 ve Spojených státech amerických Lozenzo Langstroth patentoval nový úl s pohyblivými rámy pod americkým patentem #US9300A. Dnes je Langstrothův úl nejběžnějším typem úlu v mnoha částech světa. Lozenzo Langstroth také objevil včelí mezeru a způsobil tím opravdovou revoluci ve včelařství.

Po roce 1863 americký včelař francouzského původu Charles Dadant navrhl svůj typ úlu který se vyznačuje velkým plodištěm. Historicky se úly Langstroth a Dadant s velkým plodištěm používaly a používají ve většině světa i v 21. století.

Na českém území je autorem nejrozšířenější rámkové míry římskokatolický kněz a včelař František Adamec. V jubilejním roce 1904 přednášel o nízko-široké míře a představil rámek o rozměrech 39x24 cm. Adamcova míra je stále značně rozšířená. Podle znalostí amerického včelaření sestavil horem přístupný úl, u něhož se také vžilo označení „Adamcův“.

V 60. letech 20. století v Československu byla zavedená rámková míra 37x30 cm, zvaná Čechoslovák, jako snaha unifikace úlů. Přestože se míra nestala oficiálním standardem, získala si mezi včelaři oblibu pro svou velikost plástové plochy.

Po roce 1989 a pádu komunistického režimu v Československu došlo k rozšíření úlů Langstroth, Dadant, Warré a dalších, které nebyly v předchozím období běžné.

Na území ČR je i v 21. století nejpoužívanější rámkovou mírou Adamcova míra z roku 1904 s rozměry 39x24 cm.

Přehled včelích rámků, úlů, měr Přehled nejpoužívanějších rámkových měr. Rozměr (cm)Název míryTyp úlu, poznámka39 x 24Adamcova míraUniverzál, Budečák, Tachovák39 x 27,5Škvařilova míraUniverzál II, Třeboňský úl39 x 17Boháč39 x 36PokornýČeský Langstroth – pro plodiště39 x 12PokornýČeský Langstroth – pro medník37 x 30Čechoslovák37 x 15Polorámek Čechoslovák37 x 37M1842 x 27,5Slovenská BTatran42 x 36Slovenská CDunaj37,6 x 31Slovenská DPriekopník42 x 17PtáčekOptimal48,8 x 23,2 *Langstrothvýška nástavku 24 cm *48,8 x 18,5 *3/4 Langstrothvýška nástavku 19,4 cm *48,8 x 15,9 *2/3 Langstrothvýška nástavku 16,8 cm *48,8 x 13,7 *1/2 Langstrothvýška nástavku 14,6 cm *48,8 x 28,5 *Langstroth Jumbopro plodiště43,5 x 30Dadantpro plodiště43,5 x 14,5Dadantpro medník, USA43,5 x 16Eurodadantpro medník, západní Evropa43,5 x 15Eurodadantpro medník, ČR30 × 30 × 21Warré úl vnitřní rozměr nástavku * Rozměry Langstroth se v různých zemích mohou lišit.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Včelařství Kategorie:Včelařské nářadí a pomůcky