Ludwig svobodný pán von Welden ( Franz Ludwig Freiherr von Welden) (16. června 1782 Laupheim – 7. srpna 1853 Štýrský Hradec) byl rakouský generál. Jako nižší důstojník se vyznamenal v napoleonských válkách, později sloužil u generálního štábu, uplatnil se mimo jiné v diplomacii, proslul i jako kartograf a botanik. Znovu vynikl v revolučních letech 1848–1849, kdy pod maršálem Radeckým bojoval v Itálii, v roce 1849 byl krátce vrchním velitelem v Uhrách proti maďarským povstalcům. V armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1849) a ve funkci guvernéra Vídně odešel v roce 1851 do penze. Za vojenské zásluhy byl nositelem dvou stupňů Řádu Marie Terezie. Jeho třetí manželka Karolína (1812–1892) byla později vychovatelkou korunního prince Rudolfa.Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908; s. 179–180 (heslo Welden, Franz Ludwig)

Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Weldenů Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Württemberska, narodil se na zámku Gross Laupheim jako mladší syn barona Karla Albrechta Weldena (1741–1808), který působil jako státní úředník v Bavorsku. V sedmnácti letech vstoupil jako dobrovolník do württemberské armády a bojoval ve francouzských revolučních válkách v Německu, kde byl dvakrát zraněn. Po míru v Lunéville přešel do rakouské armády. Jako nadporučík sloužil u pěších pluků č. 3 a 4, v roce 1804 byl v hodnosti kapitána přeložen k tyrolským myslivcům.Militär Almanach 16.; Vídeň, 1805; s. 212 dostupné online Od roku 1804 byl zároveň důstojníkem generálního štábu a několikrát se vyznamenal v tažení roku 1805. Po Prešpurském míru se stal blízkým spolupracovníkem prezidenta dvorské válečné rady arcivévody Karla a žil u vídeňského dvora. Ve válce roku 1809 padl do zajetí u Řezna, téhož roku bojoval již v hodnosti majora v bitvě u Aspern, poté žil znovu ve Vídni.Militär Almanach 21.; Vídeň, 1811; s. 314 dostupné online V roce 1812 byl přidělen ke štábu knížete Schwarzenberga u pomocného rakouského sboru Velké armády při Napoleonově tažení do Ruska, zároveň byl pověřován diplomatickými úkoly.

V závěru napoleonských válek bojoval v Itálii a Francii a v roce 1813 byl povýšen na podplukovníka.Militär Almanach 24.; Vídeň, 1814; s. 339 dostupné online Po dobu Vídeňského kongresu byl přidělen jako společník ruskému velkoknížeti Konstantinovi. Po Napoleonově útěku z Elby bojoval v epizodě stodenního císařství s generálem Frimontem v Itálii. V roce 1815 získal hodnost plukovníka a nadále sloužil v generálním štábu,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1816; Vídeň, 1816; s. 63 dostupné online současně vedl topografický odbor dvorské válečné rady. V roce 1821 byl šéfem štábu generála Frimonta při potlačení nepokojů v Neapoli, v následujících letech se podílel na mapovém zpracování různých zemí habsburské monarchie. V roce 1822 na hranici Švýcarska a Itálie absolvoval prvovýstup na alpský vrchol Ludwigshöhe, který nese jeho jméno.

V roce 1828 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem brigády v Zadaru,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1829; Vídeň, 1829; s. 47 dostupné online kde mimo jiné nechal zřídit městský park. Jako brigádní velitel poté sloužil v Českých Budějovicích a u spolkové pevnosti v Mohuči. V letech 1832–1838 byl rakouským zplnomocněncem, respektive prezidentem vojenské komise u spolkového sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1833; Vídeň, 1833; s. 45 dostupné online mezitím v roce 1836 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V letech 1838–1843 byl velitelem divize ve Štýrském HradciMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1839; Vídeň, 1839; s. 43 dostupné online Také zde dal průchod svým zájmům a na Schloßbergu zahájil rekonstrukci městského parku s výsadbou teplomilných rostlin. V letech 1843–1848 byl zemským velitelem v Tyrolsku.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1845; Vídeň, 1845; s. 292 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 41 dostupné online

náhled|vlevo|Socha generála Weldena na Schloßbergu ve Štýrském Hradci Na začátku revolučního roku 1848 připojil tyrolské jednotky k armádě maršála Radeckého v Lombardii a zajišťoval komunikace mezi severní Itálií a Rakouskem. Zúčastnil se bojů v Itálii, vynikl při dobytí Trevisa a obléhání Benátek. Krátce zastával funkci guvernéra v Dalmácii, ještě v roce 1848 byl povolán do Vídně, kde převzal funkci městského velitele, respektive civilního a vojenského guvernéra. Po odvolání maršála Windischgrätze byl v dubnu 1849 jmenován vrchním velitelem v Uhrách, současně obdržel druhou nejvyšší vojenskou hodnost polního zbrojmistra. V krátké době se mu ale nepodařilo zvrátit dočasné vojenské úspěchy maďarských povstalců a již koncem května 1849 byl nahrazen generálem Haynauem.Přehled představitelů státní správy v Maďarsku na webu worldstatesmen dostupné online Vrátil se na post velitele ve Vídni,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 49 dostupné online kde setrval do odchodu na penzi v červnu 1851.Služební postup Ludwiga von Weldena in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 200 dostupné online

Zbytek života strávil v soukromí ve Štýrském Hradci, kde také zemřel a je pohřben na hřbitově St Peter Friedhof.Historie hřbitova St Peter Friedhof ve Štýrském Hradci dostupné online

Proslul jako vzdělanec s řadou různorodých zájmů. Jeho největší vášní byla botanika, během služebních pobytů v různých částech Evropy uspořádal hodnotný herbář se vzorky 20 000 rostlin, který odkázal Botanické společnosti v Řezně. Uplatnil se také jako spisovatel a byl autorem několika prací z oboru vojenské historie.

Tituly a ocenění S celou početnou rodinou byl v roce 1806 povýšen do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1856; Gotha, 1856; s. 750–751 dostupné online Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1808 jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1811; Vídeň, 1811; s. 48 dostupné online a v roce 1847 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1848; Vídeň, 1848; s. 82 dostupné online Od roku 1849 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 20 dislokovaného v Krakově.Přehled majitelů pěšího pluku č. 20 in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 418 dostupné online Během své vojenské kariéry získal několik vyznamenání v Rakousku i v zahraničí,Přehled řádů a vyznamenání Ludwiga von Weldena in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1852; Vídeň, 1852; s. 79 dostupné online mimo jiné byl nositelem dvou stupňů prestižního Řádu Marie Terezie.MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie, Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1991; s. 70Přehled nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné online Ve vídeňské čtvrti Favoriten je po něm pojmenována ulice Weldengasse.

Rakousko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1809) 60x60pixelů rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1815) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1848) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Marie Terezie (1848)

Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Sardinie) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů rytíř Konstantinova řádu sv. Jiří (Parma)

Rodina Byl třikrát ženatý.Ludwig von Welden na webu geni.com dostupné online Jeho první manželkou byla italská šlechtična hraběnka Teresa di Soppranza (†1831). Podruhé se v roce 1833 oženil s baronkou Marií von Aretin (1812–1837). V roce 1838 se potřetí oženil s Karolinou von Laymau (1812–1892). Karolina (respektive Charlotta) byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. V roce 1858 byla povolána ke dvoru jako chůva a vychovatelka korunního prince Rudolfa (zároveň Rudolfovy starší sestry arcivévodkyně Gisely), což byl zjevný akt uznání zásluh již zemřelého manžela.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1860; Vídeň, 1860; s. 31 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1864; Gotha, 1864; s. 928–929 dostupné online U císařského dvora měla přezdívku Wowo a v roce 1862 obě děti doprovázela na cestě do Benátek.Baroness Charlotte von Welden na webu keizerinelisabeth.com dostupné online Její jmenování na pozici vychovatelky následníka trůnu bylo vnímáno jako nepochopitelné, protože sama děti neměla a podle posměšných poznámek vídeňského dvora sama ani nikdy malé dítě neviděla.Hofdamenbriefe gesammelt von B. von S.; Curych, 1903; s. 284 Princ Rudolf si k ní nicméně v dětství vybudoval blízký vztah a zmínil ji i v dopise na rozloučenou před svou sebevraždou v Mayerlingu.HAMANNOVÁ, Brigitte: Rudolf. Korunní princ a rebel. Odeon Praha, 1993; s. 20, 29, 56 ISBN 80-207-0433-7

Z druhého manželství pocházela dcera Anna (1834–1918), která se provdala do šlechtické rodiny Belcrediů usazené na Moravě.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 60–63 (heslo Belcredi) ISBN 978-80-85955-53-8 Jejím manželem byl od roku 1854 vlivný politik hrabě Richard Belcredi (1823–1902),Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 66 dostupné online mimo jiné rakouský ministerský předseda.Richard Belcredi na webu Rakouského parlamentu dostupné online

Jeho starší bratr Ludwig Konstantin (1771–1842) působil v různých funkcích v Bavorsku, kde byl mimo jiné prezidentem apelačního soudu v Mnichově.

Odkazy

Reference

Literatura TARABA, Luboš: Italské patálie maršála Radeckého. První válka za osvobození Itálie 1848–1849; Praha, 2019; 312 s. ISBN 978-80-7557-189-2

Externí odkazy

Ludwig von Welden in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští botanici Kategorie:Rakouští kartografové Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Narození v roce 1780 Kategorie:Narození 16. června Kategorie:Úmrtí v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 7. srpna Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži