Izraelská invaze do Libanonu (2024)

Izraelská invaze do Libanonu (2024) je vojenským střetnutím mezi Izraelem a ozbrojeným křídlem libanonské politické strany Hizballáh. Pozemní invaze, jejímž cílem je zničení vojenské infrastruktury Hizballáhu na jihu Libanonu, odkud dochází k systematickému ostřelování severního Izraele, byla izraelskými obrannými silami (IOS) zahájena v noci 1. října 2024. Zároveň měla dle mluvčího IDF předejít údajně plánovanému rozsáhlému teroristickému útoku Hizballáhu na Izrael. Ve vyjádření IOS se uvádí, že se jedná o… omezené, lokalizované a zacílené pozemní útoky založené na přesných zpravodajských informacích.

Invaze navázala na operaci Severní šípy (Northern Arrows), během které Izrael eskaloval napětí na izraelsko-libanonské hranici a řadou leteckých úderů se snažil degradovat pozice Hizballáhu a likvidovat jeho velitelský řetězec, a která vyvrcholila smrtí vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a dalších vrcholných představitelů při náletu 27. září. Součástí kampaně, kterou byl Hizballáh rozvrácen, byla i operace Mosadu, při které došlo k výbuchům komunikačních zařízení z 18. září Na rozdíl od druhé libanonské války v roce 2006, kterou Izrael nedokázal dosáhnout svých cílů, měla mít izraelská invaze pouze omezený rozsah.

Invazi navzdory oslabené mezinárodní podpoře Izraele podpořil i ministr obrany Spojených států amerických Lloyd Austin, který zároveň varoval Írán jako hlavního spojence Hizballáhu před rozšířením konfliktu na celý region Blízkého východu.

Pozemní kampaň je pátá invaze izraelských obranných sil na libanonské území, předchozí invaze různého rozsahu proběhly v letech 1948, 1978, 1982 a 2006.

Pozadí

Eskalace mezi Izraelem a ší'itským hnutím Hizballáh byla součástí širšího konfliktu v regionu, která začal útokem palestinského Hamásu na Izrael 7. října 2023 a navázal na předchozí vzájemné střety.

Jedním z hlavních cílů izraelské invaze měla být možnost návratu až desítek tisíc izraelských civilistů, kteří museli kvůli pravidelným raketovým útokům opustit severní Izrael. Ovšem i na libanonské straně muselo od října 2023 do léta 2024 kvůli izraelským útokům opustit domovy 100 tisíc obyvatel a zhruba stejný počet pak během září 2024. Počet mrtvých libanonské úřady od poloviny do konce září 2024 odhadovaly na zhruba 1 000, počet vysílených obyvatel dle nich mohl dosáhnout až milionu.

Libanonské ozbrojené síly se 30. září stáhly do vzdálenosti zhruba 5 km od hranic mimo území, které bylo Izraelci považováno za bojovou zónu. Izrael téhož dne zahájil omezené přeshraniční nájezdy do Libanonu. Američtí představitelé však předpokládali pouze omezenou invazi těsně u hranic s Libanonem.

Odvrátit izraelskou invazi se pokoušel libanonský premiér Nadžíb Míkátí, když prohlásil, že Libanon je připraven splnit rezoluci č. 1701 Rady bezpečnosti OSN z roku 2006, podle které se jednotky Hizballáhu mají stáhnout za řeku Lítání. Nesdělil, jak hodlá tuto rezoluci implementovat bez dohody s Hizballáhem. Libanonská armáda je mnohem slabší a má horší vybavení než Hizballáh, který je v jižním Libanonu faktickým vládcem.

Od začátku války s Hamásem Izrael čelil také konfliktům s Hizballáhem, především v Libanonu (případně v Sýrii). Konflikt vedl ke značnému vysídlování lidí na obou stranách hranice a pokusům o deeskalaci ze strany mise OSN UNIFIL. Mezi říjnem 2023 a červnem 2024 zemřelo v Libanonu 470 lidí (365 příslušníků Hizballáhu, 80 civilistů v Libanonu, 14 vojáků Izraele a 11 civilistů v Izraeli). Izraelská armáda pokračovala v útocích na Hizballáh, který odpovídal vlastními raketovými a dronovými útoky.

V červnu 2024 izraelská armáda zabila vysokého člena Hizballáhu Táliba Samího Abdalláha, na což Hizballáh reagoval raketovým útokem na severní Izrael. Armáda pak začala vytvářet tzv. mrtvou zónu na libanonské straně hranice. Dle analýzy satelitních snímků izraelské jednotky zničily nejméně 1 500 budov. Podle libanonské vlády ale bylo v té době zničeno již 3 000 domů a dalších 12 000 bylo středně poškozeno. Libanonská vláda dále uvedla, že izraelská armáda zničila na hranici 12 000 čtverečních kilometrů zemědělské půdy, a to za použití fosforu. Izraelští představitelé uvedli, že fosfor používá pouze k vytváření kouřových clon, nikoliv k ničení půdy. Současně uvedli, že „ostřelování hranice je nutné, jelikož Hizballáh používá civilní objekty pro teroristické účely“.

Během července a srpna došlo k intenzivním vzájemným útokům, včetně smrti desítek libanonských civilistů a izraelských vojáků. Dne 27. července zasáhla jedna raketa fotbalové hřiště v drúzském městě Madždal Šams na Golanských výšinách. Výbuch rakety způsobil smrt 12 osob (všech ve věku mezi 10 a 20 lety) a desítky zranil. Hizballáh popřel, že by byl původcem útoku. Izraelská strana ovšem okamžitě označila Hizballáh za viníka, uvedla, že se jednalo o raketu íránské výroby Falak-1 a označila přesné místo odpalu rakety v jižním Libanonu a zveřejnila jméno příslušníka Hizballáhu, který měl odpal nařídit. Izraelští politici slíbili tvrdou odvetu. Současně občané Izraele volali po vyšetření selhání protivzdušné obrany. Izraelská armáda okamžitě reagovala řadou cílených odvet, kdy leteckými útoky útočil na řadu cílů zejména v jižním Libanonu. Při jednom z nich byl zabit význačný velitel Hizballáhu Fuáda Šukr. Izraelské útoky si vyžádaly řadu mrtvých, včetně civilistů. Při jednom z mnoha dalších útoků byl zabit Husajn Ibráhím Kasab, význačný člen elitních jednotek Radván.

Podle tvrzení izraelské bezpečnostní složky Šin bet odpálil Hizballáh na Izrael v období od ledna do konce srpna 2024 přes 6500 raket.

Dne 17. září došlo k hromadnému výbuchu pagerů, které u sebe měli zejména operativci Hizballáhu, ale také lékaři nebo státní úředníci. V Libanonu zemřelo minimálně dvanáct osob a 3000 bylo zraněno, z nichž 200 kriticky. Mezi mrtvými i zraněnými byli také civilisté. O den později došlo k dalšímu hromadnému výbuchu komunikačních zařízení Hizballáhu (zejména vysílaček). Tyto exploze si vyžádaly 25 obětí a 600 zraněných, včetně civilistů. Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh k útokům prohlásil, že se jedná o „bezprecedentní masakr“ a že útoky „mohou být považovány za válečný zločin a vyhlášení války“ ze strany Izraele.

Po útocích ze 17. a 18. září pokračovalo vzájemné ostřelovaní. Izraelské letectvo během září pokračovalo v leteckých úderech na raketomety a odpalovací zařízení Hizballáhu v Libanonu. Při jednom z nich zasáhl najednou sto raketometů. Dne 20. září Hizballáh vypálil na severní Izrael a Golanské výšiny postupně okolo 200 raket a dronů. Téhož dne izraelská armáda v Bejrútu zabila velitele operací Hizballáhu a šéfa elitních jednotek Radván Ibrahíma Akíla. Při úderu zemřelo 31 osob (včetně 16 členů jednotek Radván, ale i civilistů včetně žen a dětí) a přes 68 bylo zraněno. Došlo tak k nové eskalaci násilí na obou stranách.

Koncem září izraelské letectvo po varování Libanonců spustilo intenzivní vzdušné útoky (Operace Šípy severu). Armáda zasáhla na jihu Libanonu a v údolí Bikáa na východě země na 1600 cílů spojených s Hizballáhem. Útoky si vyžádaly životy nejméně 492 lidí a dalších více než 1645 osob zranily. Mezi zabitými byly podle libanonských úřadů desítky žen a dětí a další civilisté. Mělo jít o nejsmrtelnější den v Libanonu od konce občanské války v roce 1990 a o největší útok ze strany Izraele na Libanon od druhé libanonské války v roce 2006. Intenzivní izraelské nálety pokračovaly i v dalších dnech. V prvním týdnu operace Šípy severu bylo zabito 700 Libanonců (členů Hizballáhu i civilistů) a přes 2000 byly zraněny. Úřad UNHCR informoval, že před izraelským bombardováním uprchlo do Sýrie 30 000 Libanonců. Celkový počet vysídlených Libanonců se podle odhadů během prvního týdne operace zdvojnásobil na 200 tisíc osob. Dne 27. září Izrael provedl letecký útok na velitelství Hizballáhu, při kterém byl zabit Hasan Nasralláh.

Krátce poté se začalo mluvit o příměří, nicméně proti němu se postavily izraelské krajně pravicové vládní strany. Místo příměří izraelská armáda dne 1. října zahájil na území Libanonu pozemní operaci.

Vývoj

Úvodní fáze invaze (říjen až listopad 2024) Do operace se za podpory dělostřelectva a letectva zapojily i pozemní jednotky, zejména 98. divize, převelená v polovině září z Pásma Gazy. Terčem leteckých útoků kromě jihu země nadále zůstávalo i libanonské hlavní město Bejrút, kde Izraelci s krátkým předstihem vyzvali obyvatele ve čtvrti Dahieh k evakuaci. Libanonci byli zároveň vyzváni, aby necestovali autem do oblasti jižně od řeky Lítání. Izraelské ozbrojené síly již první den operace obvinily Hizballáh, že využívá civilistů jako lidské štíty.

Hizballáh se přihlásil k odpálení raket Fadi 4 na pozice izraelské armády na předměstí Tel Avivu. Podle tvrzení Hizballáhu byly další rakety odpáleny na velitelství izraelské zpravodajské agentury Mosad.

Podle mluvčího Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL) v jižním Libanonu A. Tenentiho nemá jednotka v úmyslu opustit své pozice. Ve svém prohlášení UNIFIL sdělily, že byly 30. září informovány velením IOS o omezeném pozemním vpádu do Libanonu.

Již po náletu na Bejrút ze 4. října nebylo podle libanonských zdrojů možné navázat spojení s bratrancem a předpokládaným nástupcem zabitého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha – Hášimem Safí ad-Dínem. Jeho zabití potvrdil Izrael v druhé polovině října. Hizballáh se nevyjádřil.

Dne 7. října Izrael při náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla Husajna Husajního. Podle izraelské armády měl klíčovou roli ve vyzbrojování Hizballáhu.

Mírová mise OSN na jihu Libanonu (UNIFIL) 10. října uvedla, že její hlavní velitelství ostřeloval tank izraelské armády. Zraněni byli dva její vojáci. Francie spolu s Itálií iniciovaly kvůli incidentu schůzku evropských států zapojených do mise. Podle prohlášení Španělska bylo ostřelování vážným porušením mezinárodního práva. Velvyslanec Izraele při OSN Danny Danon (Likud) misi doporučil stažení více na sever Libanonu. Podle prohlášení libanonského ministerstva zahraničí a nejmenovaného zdroje z OSN se další izraelský útok na UNIFIL odehrál hned následujícího dne. Tentokrát u vesnice Nákura. V dalších dnech se útoky různé intenzity opakovaly. Mluvčí mise UNIFIL Andrea Tenenti vyjádřil znepokojení, že probíhající izraelský konflikt s Hizballáhem může způsobit „regionální konflikt s katastrofálními důsledky pro všechny“. Již 12. října ve společném dopisu odsoudilo čtyřicet zemí zapojených v mírové misi útoky na své příslušníky.https://x.com/PLinUN/status/1845094985403695454 Dne 13. října UNIFIL informovala, že na jedno ze stanovišť mírové mise vnikly dva izraelské tanky, přičemž zničily jeho hlavní bránu. Podle mluvčího mise šlo o další hrubé porušení mezinárodního práva a rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Izraelská armáda uvedla, že šlo o omyl. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu (Likud) následně vyzval OSN k okamžité evakuaci příslušníků mírové mise z oblastí bojů. Izrael po neochotě OSN stáhnout příslušníky mise z jihu Libanonu začal tvrdit, že stanoviště mise využívají příslušníci Hizballáhu a že členové mise jsou používáni jako lidské štíty. Mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese reagoval konstatováním, že jednotky zůstanou na svých místech a upozorněním, že jakékoliv útoky na tyto jednotky mohou být válečným zločinem. Ve společném stanovisku odsoudily „všechny útoky proti misi OSN“ v Libanonu také členské státy Evropské unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell je označil za „absolutně nepřijatelné“.

Během prvních dvou týdnů invaze byli při izraelských útocích zabiti čtyři příslušníci libanonské armády. Ta se do konfliktu nezapojovala. Naopak se stáhla z pohraniční oblasti více do vnitrozemí.