náhled|Socha svatého Václava na Vyšehradě. Tato jezdecká socha stála původně na Václavském náměstí
Jan Jiří Bendl (asi 1610 Švábsko – 27. května 1680 Praha) byl nejvýznamnější český raně barokní sochař. Jeho dílem byly například sochy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Fragmenty tohoto díla jsou dnes uloženy v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Významným dílem jsou také dřevěné vyřezávané sochy apoštolů z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu. Z jeho dílny pochází i kamenné sochy umístěné na průčelí tohoto chrámu. Je autorem vinařského sloupu se sochou sv. Václava u protějšího kostela sv. Františka na Křižovnickém náměstí u Karlova mostu v Praze a sochy sv. Václava na starém proboštství na 3. nádvoří pražského hradu.
Život Jeho otec Jiří byl truhlářem a pocházel ze Švábska. Podle vlastních slov se on sám vyučil u svého otce. Další školení zřejmě prodělal v jižním Německu. Roku 1657 podnikl studijní cestu do Itálie. První zprávy o jeho působení v Praze pochází z roku 1630. Oficiálně se měšťanem Starého Města pražského stal v roce 1651. V té době zároveň vstoupil do cechu sdružujícího malířství i řezbářství. Mezi těmito dvěma skupinami docházelo k častým sporům. Donucen nekončící rivalitou nakonec společně s dalšími řezbáři požádal městskou radu o povolení založit samostatný řezbářský cech. Roku 1661 jim magistrát povolil ustanovení vlastního cechu.Blažíček (1937), s. 11
Zemřel v roce 1680 asi ve věku šedesáti let zřejmě vinou velké morové epidemie, jež tou dobou zasáhla Prahu.
Charakteristické rysy tvorby Využíval nejen kámen, ale také dřevo. Jeho díla byla ovlivněna nizozemským severským pojetím, ale také je v nich patrná znalost sochařských prací římských manýristů.Blažíček (1982), s. 8 Mísí tedy motivy tradičních gotických prvků, jako jsou sevřené obrysy a kaskádovité lemy, s novějším, později nastupujícím pojetím v gestech rukou, rotačním oživením či spádem bohatých rouch. Vynikal svou realistickou modelací nažin.Blažíček (1982), s. 7 Nebyl pouze vzorem svých současníků, ale hledali u něj inspiraci i sochaři mladší generace jako Ferdinand Maxmilián Brokoff.Blažíček (1982), s. 11
Práce ze dřeva a slonoviny vpravo|náhled|Socha Archanděla Rafaela, Muzeum hlavního města Prahy
Jeho řezby představují vlastní autentickou práci bez dílenské deformace, jakou najdeme u větších kamenných soch.Blažíček (1937), s. 23 Zpočátku tuto jeho tvorbu provází expresivní tendence. Nejpočetnější a nejvýznamnější prací ze dřeva je skupina soch vytvořena pro zpovědnice jezuitského kostela sv. Salvátora v Praze. Jeho dřevěná plastika tedy nejen umělecky, ale také množstvím převyšuje práci z kamene. Sv. Petra a Pavel, 1648, lipové dřevo, 160 cm, kostel Panny Marie před Týnem, Praha Sv. Václav, 1650, lipové dřevo, 240 cm, kostel sv. Jindřicha, Praha Sv. Gerard a sv. Ubaldeska, 1651, lipové dřevo, 200 cm, kostel Panny Marie pod řetězem, Praha Archanděl Gabriel a anděl strážný, lipové dřevo, po 1650, 176,5 a 173,5 cm, Muzeum hlavního města Prahy Sv. Řehoř a Augustin, lipové dřevo,1655, 45 cm, Muzeum hlavního města Prahy Sv. Vít a Zikmund, kolem 1660, lipové dřevo, 161 a 163 cm, Muzeum hlavního města Prahy Sv. Prokop a Vojtěch, 1664, lipové dřevo, 162 cm, Kostel Panny Marie před Týnem, Praha Sv. Jan Křtitel a Jan Evangelista, 1665, lipové dřevo, 142 a 143,5 cm, Kostel Pany Marie před Týnem, Praha Dvojice andělů, 1664 – 68, lipové dřevo, 150 cm, kostel Nanebevzetí a sv. Jakuba, Praha-Zbraslav Soubor řezeb apoštolů z lipového dřeva pro kostel sv. Salvátora v Praze, listopad 1673–1675 Sv. Petr, 133 cm Sv. Pavel, 136 cm Sv. Ondřej, 134 cm Sv. Jakub větší, 137 cm Sv. Jan, 138 cm Sv. Tomáš, 132 cm Sv. Jakub menší, 132 cm Sv. Filip, 131 cm Sv. Bartoloměj, 137 cm Sv. Matouš, 133 cm Sv. Šimon, 134 cm Sv. Matěj 103 cm Sv. Ludmila, 180 cm Sv. Isidor, 1678 – 80, lipové dřevo, 165,5 cm, Národní galerie v Praze (zapůjčil farní úřad v Budeničkách z kostela sv. Isidora Miniatura Maxmiliána Emanuela Bavorského, před 1680, slonovina, Národní muzeum v Praze.
Práce z kamene a štuku 265px|náhled|Klementinum, kašna s anděly Mezi rané práce patří štuková výzdoba kupole jezuitského kostela sv. Salvátora. Pro průčelí této stavby vytvořil 13 soch světců, šest na balustrádu, pět a dvě sochy na tympanon, svůj nejpočetnější figurální soubor.Blažíček (1937), s. 16 Pro jeho sochy je typická rozmanitost postojů, u některých barokní rotace, schéma zdvižené a podepřené paže, někdy také násilné vybočení nohy či ne zcela zvládnuté tělesné proporce.Blažíček (1937), s. 28 Ke sklonku života již nedokázal zvládat hmotný charakter kamenného bloku, což se snažil nahradit pečlivým pojednáním v detailech.Blažíček (1937), s. 29 náhled|vpravo|180px|Anděl s ďáblem, novodobá kopie (výdusek) podle soch z mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze Praha, kostel sv. Salvátora – soubor prací pro kupoli (1648–1649) a sochy (1655–1660) na průčelí jezuitského chrámu Štuková výzdoba v kupoli Kristus Spasitel a čtyři evangelisté (sv. Lukáš, Jan, Marek a Matouš) – nad tympanonem na vrcholu průčelí Jezuitští svatí Ignác z Loyoly a František Xaverský – na bočních křídlech štítu Panna Maria Immaculata – ve výklenku uprostřed štítu Sv. Kliment a sv. Vojtěch a čtyři církevní otcové (sv. Augustin, Řehoř, Ambrož, Jeroným) – na balustrádě (originály tří v depozitáři v Lapidária Praha, původně Staroměstské náměstí, Mariánský sloup (1650) – oddělená hlava a trup Panny Marie, torza v Lapidáriu Praha, Klementinum, předsíň letního refektáře (nyní Všeobecné studovny Národní knihovny): kašna s anděly (1660) Příbram, Panna Maria Svatohorská, nejstarší dochovaný Mariánský sloup v Česku (1661), Svatá Hora Pražský hrad, sv. Václav (1662) – na nároží Starého proboštství Louny, Panna Maria Immaculata (1673) na Mírovém náměstí Praha, Křižovnické náměstí, vinařský sloup se sv. Václavem (1676) – na nároží kostela sv. Františka Praha, Královská zahrada, Herkules zdolávající Kerbera (1670) Praha, původně křižovatka Koňského trhu a Jindřišské ulice, jezdecká socha sv. Václava (1680) – nyní v Lapidáriu Národního muzea, kopie na Vyšehradě ve Štulcových sadech
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
ČT, 2012, dokument Jan Jiří Bendl: Sv. Izidor Madridský
Kategorie:Narození v roce 1620 Kategorie:Úmrtí v roce 1680 Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Barokní sochaři v Česku Kategorie:Řezbáři Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Úmrtí v Praze