Morejská kronika () je delší text původem ze 14. století, jehož čtyři verze se dochovaly ve francouzštině, řečtině (ve verších), italštině a aragonštině. Na více než 9 000 řádcích popisuje kronika události a ustanovení feudálních vztahů na pevninském Řecku Franky, jak byli na východě nazýváni účastnící křížových výprav. Západoevropští křižáci se usadili na Peloponésu – v té době nazývaném Morea – po čtvrté křížové výpravě. Kronika pokrývá v zásadě období mezi lety 1204 až 1292 (v závislosti na verzi i pozdější). Uvádí významné podrobnosti o administrativní organizaci Achajského knížectví.
Dochované texty Morejské kroniky Řecký text je jediný, který se dochoval ve verších. Francouzské, italské a aragonské texty jsou psány v próze.
Řecký text Verše řeckého textu jsou psány v patnáctislabičném verši. Verše jsou přízvučné, ale nerýmované. Jsou psány hovorovou řečtinou té doby se zahrnutím několika francouzských slov.
Existují dva paralelní řecké texty, jakož i tři kopie: manuscript Havniensis 57 (14.–15. století, uložen v Kodani) se skládá z 9 219 veršů manuscript Taurinensis B.II.I (uložen v knihovně v Turíně) úzce související s kodaňským textem manuscript Parisinus graecus 2898 (15.–16. století, uložen v Bibliothèque nationale de France v Paříži) obsahuje 8 191 veršů manuscript Parisinus graecus 2753a manuscript Berniensis graecus 509 grec, obě kopie pařížské verze.
Nejstarší text se nachází v Kodani, jeho jazyk je nejarchaičtější. Pařížský, novější text je jazykově jednodušší a obsahuje méně cizích slov. Opisovač vynechal několik antihelénských narážek, čímž celkový text zmírňoval pohrdání Řeky.
Rozdíl asi jednoho století mezi kodaňskou a pařížskou verzí ukazuje v důsledku rychlého vývoje řečtiny velké množství jazykových rozdílů. Text kodaňské verze popisuje události jen do roku 1292.
Francouzský text Tento text je uchováván pod signaturou 15702 v Belgické královské knihovně a podle svého incipitu je znám pod názvem: Kniha o dobytí Konstantinopole a Římské říše a země Morejského knížectví (). Tato verze kroniky končí rokem 1304.
Italský text Cronaca di Morea je výtahem, který byl sestaven později než předchozí texty a obsahuje několik chyb. Jeho zdrojem je text řeckého rukopisu uloženého v Turíně.
Aragonský text Spis Libro de los fechos et conquistas del principado de la Morea byl sestaven z řecké verze a dalších pozdějších pramenů na konci 14. století (v roce 1393) na žádost velmistra johanitů Juana Fernandeze de Heredii a zahrnuje události až do roku 1393.
Původnost textu Původní text Morejské kroniky byl zřejmě ztracen. Ačkoli aragonské a italské texty byly jasně identifikovány jako pozdější, neexistuje žádný široce přijímaný konsensus o prioritě řeckého nebo francouzského textu.
Autorství Autorem původního textu kroniky byl pravděpodbně Frank nebo gasmul ( – Frankořekové narození ze smíšených fransko-řeckých manželství; slovo má zřejmě původ ve francouzských slovech garçon, chlapec a moule, mezek). Obdivoval Franky a pohrdal místním obyvatelstvem a Byzantskou říší. Pozoruhodné je, že autor respektoval občanství byzantských Řeků a nazývá je Římany (), jak je vidět zejména ve verších 1720–1738.
Význam kroniky Kronika je i přes určité historické nepřesnosti významná kvůli svému barvitému popisu života feudální společnosti a díky charakteru jazyka, který odráží rychlý přechod od středověké k novověké řečtině.
Podle Poleta je zřejmé, že kvůli autorově obdivu Franků a pohrdání byzantskou kulturou se Morejská kronika po odchodu Franků z Peloponésu nestala součástí lidové kultury a historie.
V kronice jsou zmíněny četné správní zákony a zvyky Achajského knížectví, což z ní činí významný zdroj o franském období v Řecku.
Jazyk kroniky Protože rok pádu Konstantinopole 1453 označuje symbolickou hranici mezi středověkou a moderní řečtinou, je Morejská kronika obecně řazena do středověké řečtiny. Kronika je však spolu s Ptochoprodromiky a akritskými eposy považována za počátek novořecké literatury.
První tisky První tištěné vydání kroniky vydal v roce 1840 J. A. Buchon. Obsahoval řecký text podle pařížského rukopisu. Buchon nazval knihu Kniha o dobytí Morey (), což je název, který se od textu liší. Druhým tištěným vydáním kroniky byl řecký text podle kodaňského rukopisu, který vydal Buchon v roce 1845. V roce 1889 vydal John Schmitt oba texty kodaňského a pařížského rukopisu vedle sebe.
Překlady Překlad řeckého textu z roku 1964 pochází od Harolda E. Luriera.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Kronika z Monemvasie Externí odkazy Původní text Morejské kroniky
Kategorie:Byzantská literatura Kategorie:Knihy ze 14. století Kategorie:Kroniky