Jan Vilém Hennevogel, německy Johann Wilhelm Hennevogel (také Hennevogl, Hennefogel, * před 1705, Ebenburg (Franky ?), † 1754 Litoměřice) byl český barokní malíř, pracující v dekorativních technikách scaglioly ve štuku, mramorování a štafírování ve štuku i na dřevě.
Život a dílo Pracoval v kostelech v pražské Loretě na Hradčanech (v kostele Narození Páně)František EKERT, Posvátná místa král. hl. m. Prahy I., Praha 1873, s.162, v Litoměřicích, Roudnici nad Labem, v klášterním kostele v Oseku, v klášterním kostele v Teplé i jinde. Franz Tobsch uvádí, že pocházel z Frank, byl činný v klášterním kostele v Neuzelle v dolní Lužici, a že jej po roce 1740 pruský král Fridrich II. měl jmenovat svým dvorním malířem v Berlíně. V roce 1744 přišel do Litoměřic, kde na objednávku litoměřického magistrátu namaloval v děkanském kostele Všech svatých oltář Panny Marie Svatotomské, kazatelnu se sochami sv. Petra, Pavla, Tomáše a Vavřince na poprsni a menší oltář proti kazatelně. Tamže si v kostele Všech svatých údajně pořídil rodinnou hrobku a bydlel tam až do své smrti v roce 1754.Franz Tobsch, Beiträge zur Barockstil in Leitmeritz, in: Stadt Leitmeritz 1227-1927. Festschrift zur Feier des 700 jähringen Bestandes als Stadt. Leitmeritz 1927, s. 135 Spolupracoval na stavbách architekta Ottavia Broggia v klášterním kostele v Oseku i jinde.Oktavián Broggio (1670-1742), autoři Mojmír Horyna-Jaroslav Macek-Petr Macek-Pavel Preiss. Katalog výstavy GVU Litoměřice-NG Praha 1992, s. 75.SOA Litoměřice, fond Řc Osek, inv.č.102, 3350-
Rodina a žáci Roku 1725 se Jan Vilém Hennevogel oženil. Od roku 1744 bydlel v Litoměřicích. Jeho syn Jan Ignác Hennevogel von Ebenburg (1727-1790)<ref>Ottův slovník naučný, svazek XI., heslo Hennevogel von Ebenburg (1727-1790), s. 104</ref> začal s otcem spolupracovat asi od poloviny 40. let, vyučil se všem technikám dekorace, jak ve štuku, tak na dřevě. Jeho hlavním dílem bylo mramorování oltářů, pilastrů a soch kostela sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Dochovaly se také dvě jeho signované desky konzolového stolku s iluzivní malbou karet provedenou v technice scagliola, a to ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, a druhá ve sbírce zámku Veltrusy. V roce 1780 jej císař Josef II. za zásluhy povýšil do šlechtického stavu s přídomkem von Ebenburg, K. M. SWOBODA, Barock in Böhmen., 1984, s. 160 Martin Hennevogel byl bratr Jana Viléma, také mramorář a štafír, jeho spolupracovník. V písemných pramenech oba bratry většinou nelze odlišit.
Žák jana Viléma Johann Ignác König vymaloval (štafíroval) architekturu hlavního oltáře proboštského kostela Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem.Bohumil MATĚJKA, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu roudnickém. Praha 1900, s. 104
Odkazy Reference
Literatura SOA Litoměřice, fond Řc (Řád cisterciáci) Osek, inv.č.102,105, 127, 3350-3355 (Anály) Antonín PODLAHA – Josef TUMPACH, Český slovník bohovědný IV. Praha 1926-1930, s. 785 Emanuel POCHEːUmělecké památky Čech II. (K-O). Praha: Academia, 1978, kapitola Litoměřice, s. 279–281 Karl Maria von SWOBODA (editor) a kolektiv: Barock in Böhmen. Prestel Verlag München 1984, s. 160, 277, 319, 331 Vít VLNAS (editor) a kolektiv: Sláva barokní Čechie, umění, kultura a společnost 17. a 18. století.'' Katalog výstavy. Národní galerie Praha 2001, ISBN 80-7035-263-9, s. 108, 529
Související články Scagliola
Externí odkazy AbART č. 53056 Ottův slovník naučný XI., s. 104
Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Barokní malíři Kategorie:Čeští malíři Kategorie:Štukatéři Kategorie:Úmrtí v Litoměřicích