Dezinformace jsou záměrně šířené nepravdivé informace, často je však nepravdivá jen jedna, obvykle velmi malá, část celého sdělení. Ruské dezinformace a dezinformační kampaně jsou vytvářeny subjekty, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány nejvyššími orgány a představiteli Ruské federace. Často využívají vnitřní sociální problémy v cizích státech k podkopání důvěry lidí a šíření konspiračních teorií. Ruské dezinformační kampaně zasáhly řadu zemí. V několika afrických zemích například paralelně s působením Wagnerovy skupiny proběhly dezinformační kampaně řízené Jevgenijem Prigožinem na podporu lokálních elit a ruských zájmů (například vakcíny Sputnik V). Rusko sice využívání dezinformací k ovlivňování veřejného mínění popírá, informační válka je však součástí ruské vojenské doktríny.
Ruské kampaně se obvykle snaží narušit domácí politiku v cílových státech, zejména v Evropě a USA ve snaze oslabit Západ a jeho podporu Ukrajině. Rusko se dlouhodobě prezentuje jako bojovník proti „západnímu imperialismu“ a snaží se posunout rovnováhu moci ve světě na svou stranu. V USA například jsou ruské dezinformační kampaně zaměřeny na podporu amerického izolacionismu, obav o bezpečnost hranic a rasové napětí.
Pozadí V dobách studené války používal Sovětský svaz propagandu a dezinformace jako „ aktivní opatření … proti obyvatelstvu západních států“. Během vlády Borise Jelcina, prvního ruského prezidenta po rozpadu Sovětského svazu, se v ruských médiích a mezi ruskými politiky diskutovalo o „dezinformacích“ obvykle v souvislosti se sovětskou érou pro odlišení Borise Jelcina a nového Ruska od jejich sovětských předchůdců.
Zvláště důležité je zasít geopolitický zmatek do domácí americké reality, posilovat všechny druhy separatismu, různé etnické, sociální a rasové konflikty, aktivně podporovat všechna disidentská hnutí, extremistické, rasistické, sektářské skupiny, které destabilizují vnitřní politické procesy v USA. Zároveň má smysl podporovat izolacionistické tendence v americké politice, teze těch (často pravicově republikánských) kruhů, které se domnívají, že Spojené státy by se měly omezit na své vnitřní problémy.Alexandr Dugin, Základy geopolitiky (1997)
V post-Jelcinovské éře se dezinformace staly důležitou součástí vojenské doktríny Ruska. Za vlády Vladimira Putina se jejich používání zvýšilo, zejména po ruské invazi do Gruzie v roce 2008. Tento styl dezinformační propagandy lze popsat jako lavina lží, kvůli vysokému počtu kanálů a ochotě šířit přímé nepravdy až do bodu nekonzistence. Od dezinformačních praktik sovětské éry se liší používáním internetu, amatérské žurnalistiky a sociálních médií.
Odhalování ruských dezinformací V ruském kontextu se termín dezinformace často používá k zahrnutí řady dalších konceptů: „strategický podvod“, „aktivní opatření“, informační operace, psychologické operace, zatajování a popření. Evropská unie, USA i NATO zřídily speciální instituce, které mají odhalovat a analyzovat dezinformace.
Zdrojem dezinformací může být cokoli od internetových trollů po propagandu a dezinformace šířené mediálními společnostmi jako RT a Sputnik, které byly vytvořeny, aby se zaměřily na západní publikum a fungovaly podle západních standardů. Zejména RT má tendenci házet vinu za veškeré problémy na západní státy. Ruská televize RT (dříve známá jako Russia Today) a zpravodajská agentura Sputnik jsou státem podporovaná média.
Pro běžného uživatele je téměř nemožné rozeznat dezinformaci, s výjimkou případů, kdy jde o zjevnou nepravdu.
NATO založilo v roce 2014 v Lotyšsku Strategic Communications Centre of Excellence (NATO StratCom COE), které má reagovat na dezinformace. K původním 7 státům se postupně do roku 2024 přidalo dalších 9, Francie a Austrálie zahájily proces přistoupení. Česko členem není.
EU vytvořila na základě dohody hlav států a vlád z března 2015 East Stratcom Task Force v rámci Evropské služby pro vnější činnost. Ta na svých webových stránkách „EU vs Disinfo“ zveřejňuje týdenní přehledy nejnovějších dezinformací, rozhovory, analýzy a další články. Jednotlivé dezinformace jsou podrobněji rozvedeny v databázi dezinformací, kde je k nim podáno i vysvětlení. Databáze k polovině listopadu 2024 obsahovala asi 18 000 položek.
Vláda USA zřídila v roce 2016 v rámci ministerstva zahraničí USA agenturu Global Engagement Center (GEC), která má čelit zahraničním dezinformacím.
EU podporuje výzkumné projekty zaměřené na odhalování ruských dezinformací a boj proti nim, zejména v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Počet dosud podpořených projektů se blíží stovce, jsou zaměřeny mimo jiné na různé způsoby rozpoznávání dezinformací, nejnověji včetně využití umělé inteligence.
Jedna studie například zkoumala, jak může inokulace posílit jednotlivce ruského původu žijící na Západě proti prokremelským dezinformacím. Studie zjistila, že němečtí občané ruského původu vystavení ruským médiím mají zvýšenou náchylnost k přijímání dezinformací. Ukázalo se však, že inokulace zlepšuje schopnost rozpoznat a vnímat dezinformace jako méně důvěryhodné, zvyšuje vnímání ruské odpovědnosti za válku a posiluje solidaritu s Ukrajinou.
Česká republika nemá jasnou strategii boje proti dezinformacím. Vláda Petra Fialy sice označila boj proti dezinformacím za jednu ze svých priorit a dokonce jmenovala zmocněnce pro boj proti nim, ale do roka jej odvolala a připravený akční plán opustila. Česko se ani nepodílí na fungování NATO StratCom COE v Lotyšsku.
Sociální sítě a internet Rusko prostřednictvím své armády trollů a robotů, které obvykle provozuje ruská agentura pro výzkum internetu (IRA), běžně využívá sociální sítě a další platformy (Facebook, X, Reddit nebo YouTube) k šíření dezinformací zhruba od roku 2010. Na konci roku 2017 Facebook odhadoval, že až 126 milionů jeho uživatelů vidělo na jeho platformě obsah z ruských dezinformačních kampaní. Twitter uvedl, že v roce 2016 identifikoval 36 000 ruských robotů, které šířily tweety související s volbami ve Spojených státech. Rusko využilo sociální sítě k destabilizaci bývalých sovětských států, jako je Ukrajina, a západních zemí, jako je Francie a Španělsko. Podle některých zdrojů od roku 2019 Ruskem sponzorované účty spravované trolly a roboty vytvořily nebo převzaly a od té doby provozují prominentní levicové i pravicové subreddity na Redditu, jako jsou antiwar, greenandpleasant a aboringdystopia, s cílem ovlivnit a vzájemně znepřátelit zejména Američany.
Mediální platformy se pokoušejí omezit ruské dezinformace. V říjnu 2019 Facebook odstranil účty spojené s Jevgenijem Prigožinem, které byly používány k ovlivňování afrických politických záležitostí. Cameron Hudson, vedoucí pracovník Afrického centra při Atlantické radě, komentoval ruské dezinformační kampaně slovy, že cílem Ruska je, aby jeho přítomnost byla cítit stejně jako během studené války, ale s mnohem menšími investicemi.
V roce 2020 americké ministerstvo zahraničí identifikovalo několik „proxy webů“ využívaných ruskými státními aktéry „k vytváření a posilování falešných narativů“. Mezi tyto stránky patří Strategic Culture Foundation, New Eastern Outlook, krymská zpravodajská agentura NewsFront nebo SouthFront, což je web zaměřený na „vojenské nadšence, veterány a konspirační teoretiky“.
Od 28. února 2022 Twitter přestal aktivně šířit tweety ruských státních médií. Šíření ruské propagandy to však neomezilo, protože omezení se nevztahovalo na účty ruských státních institucí a jednotlivých politiků. Twitterová síť více než 100 takových účtů koordinovaně sdílela příspěvky ostatních, čímž využívala algoritmy platformy, aby zvýšila návštěvnost a dosah jednotlivých účtů.
Twitter byl od června 2022 signatářem posíleného kodexu zásad boje proti dezinformacím. V květnu 2023 svou účast vypověděl. Již v únoru však své povinnosti neplnil, na rozdíl od ostatních signatářů neposkytl v základní zprávě požadovaná data.
V Česku sdružení CZ.NIC po zahájení ruské invaze do Ukrajiny zablokovalo po konzultaci s vládou a bezpečnostními službami několik webů, které šířily ruskou propagandu. Po třech měsících je však uvolnilo, protože neobdrželo slíbený příkaz. Zablokování webů bylo považováno za dočasné řešení, navíc byly stále v provozu, pouze přístup k nim byl komplikovanější, hledaly se však právní možnosti, jak je zcela zrušit.
Agentura pro výzkum internetu náhled| Plakát a text ze zprávy o demonstracích v roce 2016 pořádaných ruskou Agenturou pro výzkum internetu Přestože se Vladimir Putin snažil ovládat televizní společnosti, zejména celostátní, neprojevoval zájem omezovat svobodu internetu. Mezi lety 2000 až 2012 zablokoval několik legislativních návrhů na regulaci internetu. Ke změně postoje jej pravděpodobně přiměly až masové protesty po volbách v roce 2011. Nejprve 24. dubna 2014 oznámil, že bude přijata řada zákonů omezujících svobodu projevu na internetu prostřednictvím cenzury; ty následně podepsal 5. května 2014 s účinností od 1. srpna 2014.
K organizování protestů v letech 2011 až 2013, využívali jejich organizátoři (mimo jiné Pussy Riot, Anton Nossik a Alexej Navalnyj) sociální sítě (Facebook, Twitter a LiveJournal). Vysocí ruští představitelé, například tehdejší místopředseda vlády Vjačeslav Volodin, začali jejich aktivity sledovat pomocí systému Prizma (rusky Призма), který podle jeho autorů umožňoval „aktivně sledovat aktivity na sociálních sítích, které vedou ke zvýšenému sociálnímu napětí, výtržnostem, protestním náladám a extrémismu“. Systém sledoval více než 60 milionů diskuzích vláken na blozích a sociálních sítích demonstrantů a v reálném čase (se zpožděním několik minut) automaticky vyhodnocoval tón příspěvků. Systém sledování byl impulzem k založení Agentury pro výzkum internetu (Internet Research Agency – IRA), která však již do diskusí aktivně zasahovala.
V průběhu prezidentských voleb v USA v roce 2016 zveřejňovala reklamy na sociálních sítích. Později se ukázalo, že nešlo o ojedinělou aktivitu, ale o součást rozsáhlejší kampaně zaměřené na rozdělení americké společnosti vyvoláváním kulturního, politického a sociálního napětí. Dvanáct ze třinácti ruských státních příslušníků obžalovaných v souvislosti s ovlivňováním voleb byli zaměstnanci IRA, která sídlí v Petrohradě v Rusku. Facebook v souvislosti s tím smazal stovky falešných účtů.
Před prezidentskými volbami v USA v roce 2020 a během nich použila IRA pokročilejší taktiku šíření dezinformací. Pravděpodobně proto, aby se vyhnula detekčním mechanismům platforem sociálních médií, IRA kooptovala aktivisty pracující pro ghanskou nevládní organizaci zaměřenou na lidská práva, aby se zaměřila na černošské komunity v USA. Dezinformační kampaně se staly více meziplatformovými, s obsahem šířeným nejen na Facebooku a Twitteru, ale také na Tumblr, Wordpress a Medium. IRA se stala rovněž odvážnější, existují důkazy, že rekrutovala americké novináře, aby psali články kritické vůči kandidátovi na amerického prezidenta Joe Bidenovi.
Ruský institut pro strategická studia