Dne 7. listopadu 2024 došlo po fotbalovém zápase Evropské ligy UEFA v nizozemském Amsterdamu mezi izraelským klubem Maccabi Tel Aviv a nizozemským klubem Ajax Amsterdam k útokům fanoušků Maccabi Tel Aviv na obyvatele Amsterdamu a naopak k útokům na tyto fanoušky. Někteří fanoušci izraelského klubu byli před útoky natočeni, jak strhávají palestinské vlajky a hlásají protiarabská hesla.

K útokům došlo na různých místech ve městě, přičemž fanoušci izraelského klubu byli nejčastěji „přepadeni a napadeni“. Nizozemská policie uvedla, že pachatelé „aktivně vyhledávali fanoušky izraelského klubu s cílem zaútočit na ně“, a potvrdila zadržení 62 osob. Pět osob bylo hospitalizováno a dalších 20 až 30 lidí utrpělo lehká zranění.

Některá média tento útok označila za pogrom. Ve druhé polovině listopadu, v průběhu vyšetřování, starostka Amsterdamu Femke Halsemaová (GL) uvedla, že se slovo pogrom používané k označení útoků stalo politickou zbraní a propagandou. Dodala, že i nizozemská vláda slovo používala hlavně k diskriminaci amsterodamských muslimů a místních obyvatel marockého původu. Sama vyjádřila lítost, že v době útoků tento pojem použila.

Pozadí V souvislosti s válkou Izraele s Hamásem došlo v Nizozemsku k nárůstu antisemitismu. Několik měsíců před útoky Agentura Evropské unie pro základní práva informovala o nárůstu antisemitských útoků po celé Evropě, což částečně přičítala válce. Vedle toho od počátku války se v Nizozemsku konala řada masových propalestinských demonstrací kritizujících postup Izraele v Pásmu Gazy, prohlubování humanitární krize a vysoký počet civilních obětí z řad dětí a žen. Již v říjnu 2023 se v Amsterdamu konala demonstrace, které se účastnilo 15 000 osob. V lednu 2024 bylo na náměstí Dam vyskládáno deset tisíc párů bot symbolizujících deset tisíc dětských obětí války. Protesty se konaly také v Haagu před budovou Mezinárodního trestního soudu, kde protestující požadovali obvinění izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. V době uvodního slyšení k případu konání genocidy v Pásmu Gazy se před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu sešly skupiny podporující jak Izrael, tak Palestinu. V květnu 2024 se někteří studenti Amsterdamské univerzity připojili ke studentským propalestinským stávkám.

Jednalo se o zápas Evropské ligy UEFA konaný na aréně Johana Cruijffa. Zápas skončil 5:0 pro Ajax Amsterdam a obešel se bez potyček mezi fanoušky.

Různé propalestinské organizace volaly po tom, aby UEFA zakázala izraelským týmům hrát evropskou ligu, jako tomu bylo u týmů Ruska. Již 2. listopadu 2024 byl na hlavním nádraží v Amsterdamu ultras týmu Ajaxu zbit propalestinský demonstrant, který kritizoval příjezd týmu Maccabi Tel Aviv. Incident vyvolal vlnu rozhořčení a odsouzení v nizozemských propalestinských skupinách na sociálních sítích. Někteří fanoušci Ajaxu Amsterdam se hlásí k židovským kořenům týmu a v některých ligových zápasech musí čelit antisemitským projevům ultras jiných týmů. Incident se zbitím propalestinského demonstranta vedl vedení města k přijetí výraznějších bezpečnostních opatření.

Před zápasem zakázala starostka Amsterdamu Femke Halsemaová propalestinské protesty v blízkosti stadionu kvůli obavám z možných násilností. Mimo jiné požádala národního koordinátora pro bezpečnost a boj proti terorismu o dodatečné vyhodnocení hrozeb a upozornila na zvýšené napětí v důsledku probíhající války Izraele s Hamásem. Izraelský klub doprovázeli agenti Mosadu, aby „zajistili maximální ochranu“, a amsterdamská policie zvýšila před zápasem svou přítomnost v centru města. Mosad před zápasem rovněž varoval před možným ohrožením Izraelců a Židů v Nizozemsku a zaslal varování bezpečnostním složkám. Starostka později uvedla, že samotný zápas nebyl původně považován za vysoce rizikový, jelikož Ajax je tradičně spojován s judaismem. Navzdory zvýšeným bezpečnostním opatřením se propalestinští demonstranti pokusili v den zápasu dostat k aréně.

Místní úřady se obávaly možných konfliktů. Před zápasem kolovaly na sociálních sítích videa, na kterých skupiny fanoušků izraelského klubu hlásají protiarabské hesla (včetně „Smrt Arabům!“ a „Ať vyhraje IOS, zničíme Araby!“), chválí operace Izraelských obranných sil v Pásmu Gazy a strhávají palestinské vlajky. Mimo jiné došlo ke konfliktu mezi fanoušky a arabskými taxikáři, kteří nahnali fanoušky do kasina. Fanoušci také ohrožovali kolemjdoucí a přerušovali minutu ticha za oběti záplav ve Španělsku v roce 2024. Izraelská vláda kritizovala Španělsko za to, že premiér Sánchez a jeho vláda volali po zbrojním embargu vůči Izraeli, uznali Palestinu za stát a podpořili případy obvinění Izraele u Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvoru.

Podle zprávy izraelsko-americké neziskové organizace New Israel Fund z roku 2003 se fanoušci Maccabi Tel Aviv umístili na druhé příčce mezi nejvíce rasistickými fotbalovými fanoušky v Izraeli. Více rasističtí měli být jen fanoušci týmu Bejtar Jeruzalém. V roce 2023 izraelská iniciativa Vykopněme rasismus a násilí z izraelského fotbalu (KIO) znovu zařadila fanoušky Maccabi Tel Aviv na druhé místo nejvíce rasistických fanoušků. Iniciativa napočítala v sezóně 2022/2023 celkem 65 rasistických incidentů. Většina byla namířena proti Arabům, ale také proti hráčům tmavé pleti. Iniciativa dále uvedla, že problém je systémový, jelikož izraelské složky nevymáhají dodržování vlastních antirasistických zákonů. Týmoví ultras byli opakovaně obviňováni z rasismu. V roce 2014 byl například terčem jejich skandování rasistických urážek fotbalista Mahran Radi, který v té době za tým hrál. Ultras skandovali: „Nechceme v týmu Araby!“ a „Radi je mrtvej“. Nicméně na předchozích čtyřech venkovních zápasech Maccabi Tel Aviv odehraných v rámci Evropské ligy UEFA 2024 (v Rumunsku, Litvě, Srbsku a Portugalsku) nebyly hlášeny žádné konfliktní incidenty. Domácí mezinárodní zápasy hrál tým během války v Maďarsku a Srbsku.

Útoky Ve středu 6. listopadu na internetu kolovala videa, jak fanoušci Maccabi Tel Aviv ničí jeden vůz taxi služby. To vyprovokovalo ostatní řidiče. Ti poté pronásledovali fanoušky do blízkého kasina a jednoho z nich napadli. Během středy večer a čtvrtka se následně ve skupinách na Snapchatu, Telegramu a na jiných sociálních sítích, objevovaly výzvy k útokům na fanoušky izraelského klubu. Někteří členové skupin se snažili krotit pobouření ostatních a upozorňovali, že případné útoky poškodí celou muslimskou komunitu.

Podle amsterdamského radního a bývalého člena strany BIJ1 Jazieho Veldhuyzena došlo k útokům poté, co izraelští fanoušci „začali strhávat palestinské vlajky z domů“. Nejnapjatější situace byla na náměstí Dam, kde řada lidí hlásala propalestinská hesla a vystavovala propalestinské symboly. Policie těmto osobám nařídila, aby náměstí opustily.

K násilnostem z večera a noci ze 7. listopadu došlo na mnoha místech ve městě. Nizozemská policie uvedla, že fanoušci byli nejčastěji „přepadeni a napadeni“. Podle deníku The Jerusalem Post byli fanoušci biti a pronásledováni s noži. Podle očitých svědků došlo k pokusům o pobodání a házení osob do řeky. Deník Ma'ariv informoval, že došlo k nejméně jednomu pokusu o únos a že mnoho osob se zabarikádovalo v budovách. Pět osob bylo hospitalizováno a dalších 20 až 30 lidí utrpělo lehká zranění. Od půl čtvrté ráno již k útokům nedocházelo. Starostka města řekla, že útoky byly rychle zorganizovány na Telegramu.

Nizozemská policie uvedla, že bylo zatčeno 62 osob. Čtyři osoby byly prošetřovány ze spáchání násilného činu (včetně dvou nezletilých). Čtyřicet osob bylo propuštěno s pokutou za spáchání přestupku proti veřejnému pořádku a dalších deset s pokutou za poškození majetku. Ostatní byli propuštěni bez obvinění. Po dalších pachatelích policie dále pátrala. Ze čtyř prošetřovaných ze spáchání násilného činu mělo jít ve třech případech o napadení policistů. Mezi 62 zatčenými osobami bylo podle policie započítáno deset izraelských fanoušků zatčených před zápasem. V dnech následujících po útocích bylo zatčeno dalších pět Nizozemců podezřelých z násilností.

Dozvuky Po návratu izraelských fanoušků do Izraele bylo na sociálních sítích zveřejněno video, na kterém skandovali stejné protiarabské slogany jako v Amsterdamu, včetně: „Proč nejsou v Gaze děti ve škole? Žádné děti tam už totiž nejsou.“

V neděli 10. listopadu zatkla nizozemská policie 50 osob, které se i přes zákaz účastnily demonstrace v centru Amsterdamu. Protestující byli nakládáni do policejních autobusů a rozváženi na předměstí. Demonstrace se účastnily stovky lidí.

V pondělí 11. listopadu ve čtvrti Nový západní Amsterdam stovky mladíků vyvolaly nepokoje. Napadali kolemjdoucí a ničili zaparkovaná auta. Skupina mladíků na skútrech také odpalovala pyrotechniku. Od petardy chytil předmět v jedné tramvaji stojící ve stanici. Na místě došlo k zásahu policie a zatčení řady podezřelých osob. Podle svědků někteří mladíci provolávali antisemitská hesla.

Nizozemská policie zadržela dne 13. listopadu celkem 281 lidí, kteří v centru Amsterdamu protestovali navzdory zákazu demonstrací. Nizozemské úřady následně uvedly, že vyšetřují zprávy o policejním násilí vůči propalestinským demonstrantům.

V důsledku útoků se nizozemská vláda rozhodla přehodnotit vládní strategii pro boj s antisemitismem. Vláda vyčlenila na naplnění cílů aktualizované strategie 4,5 milionu Eur. Z toho čtvrtina byla určena na posílení bezpečnosti u židovských institucí.

Podle portálu Politico útoky otřásly pravicovou vládní koalicí. Ta vznikla v červenci 2024 po sedmi měsících vyjednávání. Koalici tvořily strany Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), Nová společenská smlouva (NSC), Hnutí zemědělců a občanů (BBB) a krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV). Šéf Strany pro svobodu Geert Wilders po útocích brojil proti migrantům a islámu, což je tradiční téma jeho strany. Silně kritizoval i vládní kolegy, kteří podle něj neprojevili dostatečně silnou reakci, a to včetně premiéra Dicka Schoofa.

Dne 15. listopadu rezignovala členka vlády, státní tajemnice (náměstkyně) na Ministerstvu financí, Nora Achahbar (NSC). Jako důvod uvedla rasistické projevy některých členů vlády vůči Arabům a muslimům. Achanbar se narodila v Maroku, přičemž například Geert Wilders (PVV) opakovaně v médiích označoval mladé Nizozemce s kořeny v Maroku za hlavní strůjce útoků. To ovšem nebylo potvrzeno. Ihned po ní další ministři a státní tajemníci za NSC začali zvažovat rezignaci. Jmenovitě například ministryně vnitra Judith Uitermark (NSC). Ve druhé polovině listopadu rezignovaly dvě poslankyně ze strany NSC Rosanne Hertzberger a Femke Zeedijk. Za důvod uvedly rasistické výroky členů vlády.

Dne 12. listopadu starostka Amsterdamu Femke Halsemaová (GL) čelila hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolala krajně pravicová strana Ja21. Žádná jiná strana v městském zastupitelstvu odvolání starostky nepodpořila. Naopak všechny strany odsouhlasily žádost o posílení počtu policistů ve městě.

Rada města Amsterdamu v polovině listopadu přijala usnesení, kterým si uložila „bezodkladně reflektovat reálnou a bezprostřední hrozbu genocidy v Pásmu Gazy“. Dále se rada zavázala, že město bude podporovat humanitární organizace a bude tlačit na nizozemskou vládu, aby dodržovala mezinárodní právo a učinila kroky bránící Izraeli spáchat v Gaze genocidu. Krok byl v deníku The Guardian vysvětlován jako uklidńující signál pro občany vyjadřující své názory na propalestinských demonstracích. Usnesení podpořilo 35 z 45 členů městské rady.

Koncem listopadu se v Amsterdamu konala proizraelská demonstrace. Účastnily se jí odhadem dva tisíce lidí, kteří vyjádřili podporu židovské komunitě a Izraeli. Starostka Amsterdamu Femke Halsemaová (GL) předem prohlásila, že konání demonstrace z bezpečnostních důvodů nedoporučuje.