The Kukang Rescue Program (Záchranný program Kukang) je česko-indonéský záchranný in situ program působící v Indonésii v provincii Severní Sumatra, který vznikl v roce 2014 z iniciativy českých ochránců přírody. Kukang znamená indonésky outloň, neboť program vznikl primárně z důvodu snahy o ochranu outloňů váhavých (Nycticebus coucang) a outloňů sumaterských (Nycticebus hilleri).

Jako klíčová v přístupu k ochraně nejen ohrožených druhů volně žijících živočichů se ukazuje práce s místními komunitami. Na záchranném programu se podílí tým zoologů a ochránců přírody.

náhled|Česko-indonéský Kukang tým

Právní forma The Kukang Rescue Program je v Česku veden jako zapsaný spolek, jehož předsedkyní a tiskovou mluvčí je Kateřina Holubová.

V roce 2017 byla v Indonésii založena nadace Yayasan Peduli Kelestarian Satwa Liar (PASAL Foundation), tj. Nadace pro zachování divokých zvířat. Tato nadace s českými zakladateli a vedením zaštiťuje a realizuje aktivity záchranného program Kukang v Indonésii.

Dne 16. 4. 2021 byla v Indonésii založena nová nadace Yayasan Patron Satwa Indonesia (PATRON Foundation) s čistě indonéskou strukturou. Důvodem byla snaha docílit uzavření dohody o spolupráci na ochranu ohrožených malých savců Indonésie s pobočkou Ministerstva životního prostředí BBKSDA Medan.

Program Kukang funguje tak, že aktivity v Indonésii zajišťují tamní nadace PATRON a PASAL, které jsou aktivně podporované českou neziskovou organizací The Kukang Rescue Program, z. s.. Nadace PATRON a PASAL zajišťují ochranářské aktivity a rovněž právní integritu v Indonésii, zatímco český spolek poskytuje finanční podporu a zajišťuje vzdělávací a osvětové aktivity v Evropě.

V Indonésii má organizace na 15 zaměstnanců. Tam zároveň působí dva Češi, spoluzakladatelé programu František Příbrský a Lucie Čižmářová. V Česku působí přes 20 dobrovolníků. náhled|Outloň váhavý na fotografii Lucie Čižmářové

Outloni Outloni jsou malé poloopice, jediní jedovatí primáti na světě. Jsou loveni kvůli své roztomilosti. Populace volně žijících outloňů se zejména kvůli odchytu a nezákonnému obchodování snížila za 20 let až o třetinu.

V roce 2020 došlo k taxonomickému rozdělení druhu outloň váhavý (Nycticebus coucang) na dva samostatné druhy – outloň váhavý (Nycticebus coucang) a outloň sumaterský (Nycticebus hilleri). Druhy se liší hlavně barvou srsti. Oblast, v níž program Kukang působí, lze považovat za hraniční oblast areálů rozšíření obou dvou těchto druhů. Ochranářské aktivity programu proto zahrnují oba druhy. Outloni žijící v terénní oblasti by dle vymezení areálu na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN měli náležet k druhu outloň sumaterský. náhled|Zabavování outloně z ilegálního obchodu

Ohrožení outloňů Největší hrozbou pro outloně je pytláctví a navazující prodej pro lidskou potěchu a zábavu. Jsou prodáváni na černých trzích se zvířaty, na nichž jsou outloni odchycení z volné přírody prodáváni především jako „domácí mazlíčci“. Přestože jsou outloni v Indonésii chráněni zákonem, patří mezi nejvíce pašované savce. Outloňům jsou obchodníky často vytrhány zuby, aby při své agresivnější povaze nemohli pokousat své nové majitele či turisty, s nimiž se mají za poplatek vyfotit. Chycená zvířata jsou však pod velkým stresem, navíc podléhají následným infekcím. Odhaduje se, že až 90 % outloňů odchycených v přírodě se ke konečnému majiteli vůbec nedostane, protože uhyne již během přepravy, nebo v důsledku špatných podmínek na trzích se zvířaty. Značnou hrozbou je pro ně rovněž ztráta a další ničení jejich životního prostředí pro účely zakládání plantáží palmy olejné či nelegální těžby dřeva. Outloni jsou též stříleni zemědělci, neboť jsou vnímaní jako škůdci na farmách.

V roce 2018 bylo v rámci EAZA rozhodnuto o vytvoření evropského záchovného programu (EEP) pro outloně váhavé, outloně bengálské a outloně malé.

Hlavní cíle přímý boj proti nelegálnímu obchodu s outloni a dalšími divokými zvířaty zvyšování povědomí o nelegálním obchodu se zvířaty a o ochraně outloňů spolupráce s místními vládními agenturami na ochraně zvířat a vymáhání zákonů na ochranu outloňů provoz záchranného a rehabilitačního centra pro zabavené outloně vybudování indonéského týmu řešícího většinu ochranářských aktivit spojených s outloni. spolupráce s místními komunitami a jejich podpora zajištění udržitelné populace outloňů v lidské péči, tzv. ex situ

Vize

Aktivity náhled|Výuka ve škole na konci světa náhled|Studenti Kukang školy

Přehled aktivit a činností projekt „Kukang Coffee“ outloní Noemova archa – ex situ ochrana v zoologických zahradách první záchranné centrum na Sumatře specializující se na outloně provoz anglicko-environemntální školy výstavba a vybavení školy organizace osvětových akcí budování česko-indonéského týmu, školení indonéských ochránců přírody pomoc farmářům s řešením jejich konfliktů s divokými zvířaty monitoring nočních volně žijících divokých druhů zvířat instalování fotopastí řešení problematiky znečištění a odpadů ekoknihovny

Spolupráce s místními komunitami (ochrana in situ) boj proti pašerákům zvířat vzdělávání místních dětí, snaha o rozvíjení kladného vztahu k přírodě (školy Kukang School a Škola na konci světa) zaměstnávání bývalých pytláků jako terénních asistentů podpora místních farmářů prostřednictvím projektu šetrného pěstování kávy „Kukang Coffee“ náhled|Záchranné a rehabilitační centrum Kukang náhled|Záchranné a rehabilitační centrum pro luskouny

Záchranné a rehabilitační centrum Ilegálně obchodovaná a zabavená zvířata jsou převážena do záchranné a rehabilitační stanice, která byla v rámci projektu vybudována a je stále inovována. Veterináři a ošetřovatelé zde poskytují zvířatům potřebnou péči umožňující, aby se po zotavení mohla opět vypustit zpět do volné přírody, z níž byla ilegálně ulovena. (V roce 2024 nebyla rehabilitace outloňů v Kukang Centru v provozu)

V roce 2021 navštívil Kukang centrum ministr životního prostředí ČR Richard Brabec. V rámci akce Ministerstvo životního prostředí ČR dosáhlo milníku ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a lesnictví Indonéské republiky. Při návštěvě se podařilo podepsat „Dohodu o společném záměru o ochraně přírody a udržitelném rozvoji mezi Českou republikou a Indonésií“. náhled|Zvířecí trh v Jakartě náhled|Gibon tmavoruký zabavený v nelegálním obchodu

Boj proti nelegálním aktivitám 2022: zapojení do vyšetřování pašeráků divokých zvířat se zaměřením na luskouny, další malé savce a loskutáky. Úzká spolupráce s českou neziskovou organizací Lestari. 2023: partnerství s Vesna Panglao Conservation: Kukang rozšířil svou spolupráci s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation z Filipín na řešení nezákonného rybolovu na ostrově Bohol. Partnerství vedlo ke společnému zátahu na rybáře lovící pomocí nezákonných metod, což přispělo k úsilí o ochranu moří.

Vyšetřovatelé nelegálního obchodu s volně žijícími zvířaty Programu Kukang ve spolupráci s indonéskou policií, armádou a Agenturou na ochranu přírody zabavují ohrožené druhy živočichů.

zabavení živočichové v roce 2023: čtyři siamangové, gibon tmavoruký, binturong, loskuták posvátný (Gracula religiosa batuensis). Dále podíl na zabavení 29 želv mohutných a kuskuse celebeského. v období od září 2023 do října 2024 bylo zabaveno celkově 1405 živočichů, z toho 1354 karetek novoguinejských, a kromě již zmíněných zvířat z roku 2023 ještě šest karet obrovských, jeden siamang, dva kakadu žlutolící, další loskuták posvátný, luskoun ostrovní, outloň váhavý, outloň sumaterský, kuskus medvědí a krokodýl Johnstonův.Activity update WTG + Kukang – September 2023 to October 2024, Yayasan Peduli Kelestarian Satwa Liar (The Kukang Rescue Program)

Ochrana mořských želv Mezi aktivity Kukangu patří také ochrana mořských želv a boj proti jejich pytláků. Historický mezník v boji proti pytláctví mořských želv na Sumatře nastal v roce 2015. Díky tehdejšímu zátahu se podařilo zastavit obchod s želvími vejci v souostroví Pulau Banyak. Na aktivitách dlouhodobě spolupracují Zoo Liberec, Zoo Ostrava, nezisková organizace Lestari a záchranný program Kukang ve spolupráci s indonéskými partnery a místními komunitami, a to zároveň za finanční podpory německé ochranářské organizace Welttierschutzgesellschaft (WTG).

V rámci programu Kukang byl v souostroví Banyak a na tamním ostrově Bangkaru postupně zaveden také pravidelný, systematický monitoring zpěvných ptáků v tropickém lese a mořských želv na hnízdní pláži. Návazně zde společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, univerzitou Syiah Kuala a Zoo Brno odstartovali výzkumné aktivity s cílem získat informace, které by umožnily zlepšit ochranu mořských želv v místě jejich přirozeného výskytu. V letech 2021–2023 probíhal genetický výzkum, monitoring pohybu mořských želv pomocí satelitních vysílaček a dotazníkové šetření o způsobech lovu a využívání mořských želv. náhled|Kontrola sušení Kukang kávy

Kukang Coffee Projekt Kukang Coffee vznikl v roce 2018.

V rámci projektu byla vytvořena komunita farmářů (tzv. Kukang Coffee Community), kteří prosazují zákaz lovu chráněných a ohrožených druhů zvířat, a odměnou za to od nich organizace Kukang odkupuje kávu za pro ně výhodnou cenu, tj. vyšší, než za kterou by kávu prodali na běžném trhu. Farmáři se k tomuto závazku navíc zavázali i v písemné podobě. Odkup probíhá přímo na místě, a farmáři tak nemusejí řešit cenu transportu na místní trh. Projekt pomáhá farmářům zefektivnit proces produkce kávy a nastavit správnou metodiku jejího zpracování tak, aby káva byla co nejkvalitnější, a zároveň, aby byla pěstována ekologicky šetrným způsobem. Díky tomu jsou farmáři obohacováni po odborné i finanční stránce, a vede k významné motivaci ochrany zvířat. Na fungování projektu v Indonésii dohlíží tříčlenný tým, jenž byl vytvořen z bývalých pytláků, přeučených na ochránce přírody.

Projekt byl uveden do chodu byl díky podpoře několika zoologických zahrad a Velvyslanectví ČR v Indonésii. Cílem projektu je ochrana veškeré zdejší chráněné a ohrožené fauny, prostřednictvím výhodného odkupu kávy.

V roce 2019 byl vytvořen první vzorek kávy. V roce 2021 bylo do projektu zapojeno přes 50 farmářů. V roce 2022 dosáhl počet farmářů zapojených do Kukang Coffe hodnoty 70.

Káva je dovážena do Česka. Dne 2. června 2020 se projekt dostal do další fáze, když byla v Ústí nad Labem otevřena kavárna Kukang Coffee. Kávu nabízí svým návštěvníkům i stánky v Zoo Ústí nad Labem, Zoo Ostrava, Zoo Olomouc, Zoo Na Hrádečku a odebírají ji kavárny v Plzni, v Praze či ve Frýdlantu nad Ostravicí. V červnu 2021 v kavárně proběhla finanční sbírka na podporu Zoo Hodonín, kterou poničilo tornádo a která je partnerem projektu Kukang. Na podporu zoo šlo 5 Kč z každé prodané kávy a k tomu ještě zákazníci mohli přispět do kasičky libovolnou částku. Za měsíc fungování sbírky podařilo vybrat 10 000 Kč.

Prokazatelným výsledkem je eliminace lovu outloňů, luskounů i dalších ohrožených druhů v této oblasti, a ochrana dalších zvířat před potenciálním ulovením. Projekt probíhá v oblasti Kuta Male.

Osvětové kampaně

Nejsem tvoje hračka! Záchranný program Kukang vytvořil v roce 2016 kampaň I Am Not Your Toy! (Nejsem tvoje hračka!), poukazující na méně známé skutečnosti, které se skrývají za krutým obchodem s outloni a sdílení fotografií a videí na internetu. Na podporu kampaně vzniklo krátké video s názvem Slow Loris? The Worst Pet In The World! (Outloň váhavý? Nejhorší domácí mazlíček na světě!). náhled|Ukradená divočina

Ukradená divočina Ukradená divočina je ochranářská kampaň, která vznikla ve spolupráci The Kukang Rescue Program se Zoo Ostrava. Později kampaň podpořily další zoologické zahrady.

Outloní archy (ochrana ex situ) 2021: počátek podpory zajištění udržitelné populace outloňů malých v lidské péči (ex situ). V Česku již existuje „outloní archa“ v Zoo Jihlava, plánují ji i další zoo. 2022: dovoz prvních outloňů malých do tzv. outloních arch v Česku v Zoo Ostrava a Zoo Olomouc