náhled|Struktura veřejného sektoru Veřejný sektor je částí ekonomiky, kterou tvoří, kontroluje a udržuje stát. Jedná se o vládní agentury, ministerstva a vládní instituce, které poskytují veřejné služby občanům. Tyto služby mohou být obrana, vymáhání práv, veřejné vzdělání či veřejná doprava. Veřejný sektor zajišťuje fungování a prosperitu komunit, pomocí poskytování klíčových statků. K financování vzniku a provozu těchto statků slouží především daně, poplatky nebo transfery v rámci fiskální politiky. Na rozdíl od soukromého sektoru, není hlavním cílem organizací ve veřejném sektoru maximalizace zisku, ale poskytování statků zvyšující blahobyt společnosti.
Úrovně veřejného sektoru Veřejný sektor existuje na mnoha úrovních, které zajišťují jiný druh statku. Ve většině států je následující rozdělení
Národní úroveň – zde jsou hlavním činitelem vládní instituce a národní agentury. Zajišťují např. obranu, infrastrukturu či národní politiky. Regionální úroveň – zajišťování statků a služeb v jednotlivých regionech. Příklady jsou zajišťování vzdělání, zdravotnictví. Místní úroveň – konkrétní místní správa obcí. Sběr odpadů, veřejné osvětlení.
Součástí veřejného sektoru jsou kromě vládních institucí, také státní společnosti. Jde o společnosti, které jsou založeny státem. Ten může vlastnit celou organizaci, případně být jejím částečným vlastníkem. V každé zemi existuje mnoho příkladů. V České republice lze za tyto podniky považovat například České dráhy, ČEZ nebo Českou televizi. V Německu se jedná např. o Deutsche Bahn, ve Spojeném království o BBC, na Slovensku Rozhlas a televize Slovenska.
Produktivita veřejného sektoru Produktivita veřejného sektoru je důležitým faktorem pro celou ekonomiku země. Veřejný sektor je jedním z hlavních zaměstnavatelů, stejně tak veřejný sektor ovlivňuje ceny vstupů a sociální služby, které mohou určovat kvalitu pracovní síly. Také je financování z daňových příjmů státu, proto mají obyvatelé státu zájem na efektivním fungování veřejného sektoru.
Produktivita srovnává hodnotu vstupů s následnými výstupy. Měření produktivity ve veřejném sektoru je však složité, a to z několika důvodů. Nedochází v přímému tržnímu vyjednávání, nelze tak určit ekonomickou hodnotu veřejných statků. Mnoho statků a služeb vzniká z důvodu nekompletních trhů. Těžko měřitelné využívání statků a služeb. Politická rozhodnutí mohou ovlivňovat využívání statků. Kvalita veřejných statků a služeb se může časem měnit. Komplexnost statků a služeb, která vyžaduje mnoho vstupů od několika zdrojů. Časové rozpětí mezi investicí veřejného sektoru a časem, kdy začne produkce výstupů.
Produktivitu ve vybraných zemích zkoumala Mijič (2015), kde byl zpracován rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem. V rámci zkoumání bylo vybráno 5 zemí (Bulharsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko). Největší rozdíl byl zaznamenán na Slovensku, kde soukromý sektor jednoznačně převýšil sektor veřejný. Naopak Slovinsko vykázalo vyšší produktivitu ve veřejném sektoru.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Veřejná správa Kategorie:Ekonomika