náhled|F. H. Bradley, nejvýznamnější představitel anglických hegelovců. Britský idealismus je novohegelovství ve Velké Británii.
Okolnosti vzniku Ve stejné době, kdy se v Německu v druhé polovině 19. století ozvala výzva "zpět ke Kantovi", ožil zájem o německou klasickou filozofii v Anglii a v USA. Hlavním projevem této tendence se stal absolutní idealismus. Již v sedmdesátých letech si tento idealismus nejen vybojoval své místo pod sluncem, ale stal se i jedinou z vlivných škol, která potlačila v té době již zcela degradovanou filozofii zdravého rozumu i pozitivismus.
Absolutní idealismus bývá často nazýván anglickým novohegelovstvím. Jeho vznik, který se zdá poněkud zvláštní, uvědomíme-li si, že v anglické filozofii v první polovině 19. století zcela převládal empirismus a senzualismus, byl však připraven objektivně idealistickými proudy, které v Anglii již dávno existovaly, tj. cambridžským platonismem v 17.–18. století a "novoidealismem" v Anglii (Samuel Taylor Coleridge, Thomas Carlyle). Avšak vliv absolutního idealismu nebyl dlouhodobý a trvalý. Brzy po první světové válce ztrácí absolutní idealismus svůj vliv, rychle mizí a uvolňuje místo realistickým školám (neorealismus, kritický realismus) a novopozitivismu (zejména analytické filosofii).
Německý a britský idealismus
Britský idealismus se nezabýval jen reprodukcí Hegelových idejí na britské půdě. Jestliže můžeme Stirlinga (1820–1909) Edwarda Cairda (1835–1908) počítat k novohegelovcům, pak Green (1836–1882) je blíže ke Kantovi. Francis Herbert Bradley (1846–1924), nejvýznamnější představitel britského idealismu, napsal:
tj. univerzální, všeobsáhlý výklad myšlení, ideje v Hegelově systému. Tento princip pokládal Bradley za jednostranný, který jen částečně vyjadřuje Absolutno. Všichni představitelé této školy doplňují ideje přejaté z Hegelovy filozofie kantovskými a berkeleyovsko-humeovskými prvky. Pojetí filozofie jako "kritiky kategorií" vlastní britskému idealismu vyjadřuje první tendenci, a ztotožnění Absolutna se zkušeností vyjadřuje tendenci druhou. A přesto převzetí řady důležitých stránek hegelovské filozofie dokazuje sounáležitost britského idealismu k širokému mezinárodnímu proudu novohegelovství.
Britský idealismus přejímá z Hegelovy filozofie především její náboženskou tendenci.
Totéž tvrdil i Caird, který prohlašoval, že se Hegel řídil
Absolutno
Idea Absolutna, tj. nejvyšší, dokonalé, absolutní reality, byla také přejata z Hegela. Je to v podstatě hegelovská absolutní idea, zbavená však svého historismu. Proto vystupuje do popředí "celistvost", jednota Absolutna. Absolutno nazývá Edward Caird Green Bradley
Odkazy
Reference
Literatura Primární
Sekundární v češtině
Externí odkazy Absolute Idealism by Brian Duignan (Encyclopaedia Britannica)
Kategorie:Filozofické směry Kategorie:Filozofie 19. století Kategorie:Filozofie 20. století