Velký Magellanův oblak nebo též Velké Magellanovo mračno (LMC, PGC 17223) je nejjasnější galaxií viditelnou z naší Galaxie. Je to trpasličí nepravidelná galaxie (typu Irr I) na hranici souhvězdí Tabulové hory a Mečouna vzdálená asi 170 000 ly. Struktura této galaxie je nepravidelná, v jejím středu je však zřetelný náznak galaktické příčky. Jedná se o velmi nápadný objekt – po Mléčné dráze jde o nejrozsáhlejší objekt na nebeské sféře viditelný pouhým okem.
Jméno Tato galaxie společně s Malým Magellanovým oblakem je pojmenována po portugalském mořeplavci Fernandu Magellanovi. Pojmenoval je tak písař jeho výpravy Antonio Pigafetta. Obě galaxie byly však známy dávno předtím – Velký Magellanův oblak popsal například již v roce 964 ve svém díle Kniha o souhvězdích stálých hvězd (Kitáb al-Kawatib at-Tábit al-Musawwar) perský astronom Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí.
Sousedství s galaxií Mléčná dráha Galaxie Velký Magellanův oblak patří do místní skupiny galaxií a je gravitačně vázaná s Galaxií, kterou společně s Malým Magellanovým oblakem obíhá po kruhové dráze. Vlivem slapových sil je deformována – důkazem je takzvaný Magellanův proud – oblak vodíku, který je projevem začínajícího galaktického kanibalismu. Je pozorován ve vodíkové čáře 21 cm a spojuje oba Magellanovy oblaky a dosahuje až k Mléčné dráze. Tento oblak byl zachycen gravitací Mléčné dráhy při jejich blízkém průchodu kolem ní asi před 500 miliony let.Galaktický kanibalismus
Objekty Ve Velkém Magellanově oblaku se nachází řada zajímavých objektů, například velmi rozlehlá mlhovina Tarantule, supernova 1987A, řada cefeid, kulových hvězdokup, planetárních mlhovin či oblastí s překotným vznikem hvězd.
Tarantule náhled|Mlhovina Tarantule
NGC 2070 (známá také jako 30 Doradus) je velmi veliká, pouhým okem viditelná emisní mlhovina, nazvaná podle svého vzhledu připomínajícího pavouka Tarantule. Má zdánlivou velikost 40' a je nejjasnějším objektem v této galaxii. Je součástí rozsáhlého komplexu ionizovaného vodíku o hmotnosti asi 800 000 M☉. Její skutečný rozměr je přibližně 1000 ly. Jde o tak rozsáhlý objekt, že pokud by se tato mlhovina nacházela od Sluneční soustavy stejně daleko jako známá Mlhovina v Orionu, pokrývala by na nebeské sféře oblast asi 30° (60 měsíčních úplňků).www.astro.cz
Supernova 1987A náhled|Supernova 1987A Supernova 1987A je první blízká supernova pozorovaná moderní technikou. Vizuálně byla objevena 24. února 1987, příchod neutrin byl však zaznamenán již o den dříve. Jde o supernovu typu II, která vznikla zhroucením modrého veleobra.
Centrální černá díra? V březnu 2025 astronomové objevili silné důkazy, že v centru Velkého Magellanova oblaku by se mohla nacházet supermasivní černá díra o hmotnosti 600,000 hmotností Slunce. Byla by to druhá nejbližší supermasivní černá díra po Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy, a překvapivě velmi hmotná na tak malou galaxii.
Reference
Související články Malý Magellanův oblak Mlhovina Tarantule
Externí odkazy
Obrázky Malého Magellanova oblaku z Hubbleova vesmírného dalekohledu Animace pohybu Magellanových oblaků okolo Galaxie Článek o Magellanových oblacích na stránkách České astronomické společnosti
Kategorie:Nepravidelné galaxie Kategorie:Galaxie v souhvězdí Mečouna Kategorie:Souhvězdí Tabulové hory Kategorie:Místní skupina galaxií