Tadeusz hrabě Bolesta-Koziebrodzki ( Thaddäus Joseph Eduard Maria Graf von Bolesta-Koziebrodzki, Tadeusz Józef Maria hrabia Koziebrodzki z Koziebród Boleścic) (28. března 1860 Chlebów – 30. června 1916 Tübingen) byl polský šlechtic a rakousko-uherský diplomat. Jako absolvent práv vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a zastával nižší funkce v řadě evropských metropolí. V letech 1905–1909 byl generálním konzulem v Egyptě a nakonec vyslancem ve Württembersku (1909–1916).Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 391–392 dostupné onlinePersonální obsazení diplomatických zastoupení Rakouska a Rakouska-Uherska in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online

Biografie náhled|vlevo|Erb rodu Bolesta-Koziebrodzki Pocházel ze staré haličské šlechtické rodiny,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1857; Gotha, 1857; s. 102–103 dostupné online narodil se jako nejstarší ze čtyř synů hraběte Felixe Emericha Koziebrodzkiho (1828–1900) a jeho manželky Olgy, rozené hraběnky Golejewske (1834–1908). Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze (1877–1881), doktorát nakonec získal na Jagellonské univerzitě v Krakově. Během studií absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě a dosáhl hodnosti poručíka (1880) u 10. pluku dragounů.Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 483 dostupné online V roce 1883 složil diplomatické zkoušky a vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Začínal jako atašé v Bruselu (1884) a Londýně (1884–1888), poté působil v Paříži a Istanbulu.Nowości Illustrowane; Krakov, 1909; č. 15; s. 3–4 dostupné online Jako vyslanecký tajemník byl v roce 1893 přeložen do Drážďan,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 203 dostupné online poté znovu působil v Londýně a Bruselu, kde obdržel titul legačního rady I. kategorie.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 37 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 212 dostupné online

V letech 1903–1904 byl velvyslaneckým radou s titulem zplnomocněného ministra v Paříži.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1904; s. 41 dostupné online V roce 1904 byl jmenován generálním konzulem v Káhiře, kde o rok později získal titul vyslance a zplnomocněného ministra.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 257 dostupné online Vykonal několik cest po severní Africe a mimo jiné jménem Rakouska-Uherska podpořil výstavbu katolické katedrály sv. Matouše v Chartúmu (1908).MIKEŠOVÁ, Michaela: Austria Hungary and Egypt (1882–1914) in: Prague Papers on the History of International Relations, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2014; s. 63–78 dostupné online V roce 1909 byl povolán zpět do Evropy a do roku 1916 zastával funkci vyslance v Württemberském království.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 282 dostupné online Ze Stuttgartu zároveň řídil i diplomatické zastoupení v Bádensku a Hesensku.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1911; Vídeň, 1911; s. 47, 50, 55 dostupné online Mezitím v roce 1911 vedl rakousko-uherskou delegaci na korunovaci siamského krále Vajiravudha. Cestou se nakazil malárií a od té doby se u něj stupňovaly zdravotní problémy. Zemřel v Tübingenu nedaleko Stuttgartu 30. června 1916 ve věku 56 let.

Po otci byl dědicem velkostatku Sapohów (dnes Sapohiv na Ukrajině),Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1912; Gotha, 1912; s. 497 dostupné online kde měl k dispozici dnes již neexistující klasicistní zámek.Zámek Sapohiv dostupné online

Jeho bratranec Leopold Bolesta-Koziebrodzki (1855–1939) byl také rakousko-uherským diplomatem, vyslancem v Argentině, Maroku a Portugalsku.

Tituly a ocenění Byl nositelem šlechtického titulu hraběte, který byl po prvním dělení Polska uznán v roce 1781 pro Halič jako součást habsburské monarchie. Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1885 jmenován c. k. komořím,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 286 dostupné online po návratu z Thajska mu byl udělen titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1912).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 249 dostupné online Během diplomatické kariéry získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Tadeusze Bolesty-Koziebrodzkiho in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1916; Vídeň, 1916; s. 55 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 310 dostupné online Postupoval také v hodnostech jako důstojník v záloze, byl povýšen na nadporučíka a nakonec na rytmistra.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 651 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898)

Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkodůstojník Leopoldova řádu (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Fridrichova řádu (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů rytíř Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Altenbursko)

Odkazy Reference

Literatura DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Vídeň, 2017; s. 395–396 ISBN 978-3-205-20493-0 KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1 SKŘIVAN, Aleš: Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906–1914; Praha, 2022; 512 s. ISBN 978-80-278-0059-9

Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Polští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Narození 28. března Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Muži