Hnutí 23. března, podporované Rwandou, se v březnu 2022 střetlo s Konžskou demokratickou republikou v oblasti severního Kivu, což vedlo k vysídlování obyvatel a zvýšenému napětí mezi oběma zeměmi. V lednu 2025 M23 postoupilo na Goma, což vedlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou a k oznámení dobytí města. Povstalci vydali prohlášení, že další postup bude dobytí hlavního města Kinshasy.
Předehra Hnutí 23. března (M23) zahájilo povstání v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo (DRK) v letech 2012–2013. M23 vzniklo z dezertérů Národního kongresu na obranu lidí (CNDP), kteří po mírové dohodě z roku 2009 vstoupili do armády DRK. Dohoda zahrnovala propuštění vězňů, přeměnu CNDP na politickou stranu a integraci jeho členů do vládních institucí a armády. Realizace dohody byla však brzděna odporem místních komunit, které považovaly vůdce CNDP za válečné zločince. M23 zahájilo povstání 6. května 2012, což vedlo k střetům s armádou DRK a mírovými silami OSN (MONUSCO). Hnutí M23 bylo podporováno Rwandou a Ugandou. Human Rights Watch obvinilo M23 z válečných zločinů, včetně poprav, sexuálního násilí a nuceného náboru. Povstání bylo poraženo společnou kampaní armády DRK a MONUSCO, a po dohodě o míru byly síly M23 rozpuštěny a jejich bojovníci se přesunuli do uprchlických táborů v Ugandě.
V roce 2017 se M23 znovu reorganizovalo, když jeho velitel Sultani Makenga utekl z Ugandy a zahájil novou insurgenci. V roce 2021 provedli jeho jednotky menší útoky na pozice armády DRK, ale s malým dopadem. M23 tvrdilo, že povstání obnovilo kvůli neplnění podmínek mírové dohody z roku 2013. Konflikt byl komplikován vnitřním rozdělením hnutí na různé frakce, a i když byla podpora M23 ze strany Rwandy podezřelá, vládní snahy DRK posílit vojsko v oblasti východního Konga oslabily její schopnosti v jiných regionech.
Útok V noci z 27. března 2022 obnovila skupina M23 ofenzívu v severním Kivu. Nejprve zaútočila na vesnice Tshanzu a Runyoni. Útok vedl Sultani Makenga. Vláda Demokratické republiky Kongo obvinila Rwandu z podpory operace a vměšování se do konfliktu. Dne 29. března vládní síly odrazily útok na město Bunagana, ale M23 dobyla několik vesnic. Dne 30. března byla skupina obviněna ze sestřelení vrtulníku OSN, při němž zemřelo šest Pakistánců, jeden Rus a jeden Srb. Dne 6. dubna 2022 se FARDC (Ozbrojené síly Demokratické republiky Kongo) nedohodly s M23 na příměří, a vládní síly zahájily protiútok.
Dobytí Bunagany Dne 8. června údajně povstalci M23 zaútočili na síly MONUSCO (Mise OSN pro stabilizaci v Demokratické republice Kongo) v Muhati, v oblasti Rutshuru. Dne 12. června FARDC odrazily další útok M23 na Bunaganu, což se shodovalo s návštěvou belgického krále Filipa v Bukavu na jihu. Na rozdíl od předchozího útoku na Bunaganu však ugandské bezpečnostní síly na druhé straně hranice nezasáhly a místo toho se stáhly z kopců nad městem. M23 dobyla Bunaganu následující den, údajně poté, co ji obklíčila a donutila místní posádku, která čítala 137 vojáků a 37 policistů, ustoupit do Kisoro v Ugandě. Tam se vzdali místním ugandským bezpečnostním silám. Mnoho civilistů také uprchlo přes hranici. Později se velitelé posádky Bunagany, plukovníci Ndyadya a Lobo, a regionální velitel sektoru, Peter Cirimwami Nkuba, obvinili navzájem z vydání rozkazu k ústupu.
Situace v roce 2025 Dne 4. ledna 2025 se M23 zmocnila města Masisi, které má 40 000 obyvatel a je administrativním centrem Masisi Territory. Podle agentury Agence France-Presse nejprve dostala pod kontrolu oblast Katale a poté vstoupila do Masisi. Dne 9. ledna vyzval laureát Nobelovy ceny Denis Mukwege mezinárodní společenství, aby uvalilo tvrdé sankce na Rwandu a podpořilo akce nad rámec verbálních odsudků. Téhož dne začaly síly M23 směřovat do Rubayi, klíčové oblasti pro těžbu coltanu, minerálu nezbytného pro globální technologické dodavatelské řetězce. Dne 13. ledna FARDC (Armáda Demokratické republiky Kongo) oznámila úspěšné odražení ofenzívy M23 na nově zřízených pozicích v Ngungu v Mupfuni-Shanga groupement. FARDC podnikla letecké údery v Mbingi, regionu, který měla kontrolovat, ale nedokázala jej udržet déle než den kvůli posilám M23. Následující den bojovníci M23 z Mulimbi zahájili útok na pevnost Wazalendo v oblasti Lubwe Sud, součást Tongo groupement v Bwito Chiefdom. Při přepadu Wazalendo poblíž Kisegura v Binza groupement v Rutshuru Territory bylo zabito pět členů koalice M23/RDF. Bojovníci M23 byli zadrženi při loupežích zemědělských produktů. Výbuchy těžkých i lehkých zbraní byly slyšet několik hodin po přepadu, především v oblastech Kiseguro a Ngwenda, kde Wazalendo bojovali proti jednotkám M23. Téhož dne se M23 zmocnila Luofu, asi 60 kilometrů od Lubero-center v Lubero Territory, která byla pod kontrolou FARDC více než dva dny. Humanitární zprávy popisovaly zločiny, včetně sexuálních útoků na pět mladých dívek v Kalungu, 15 kilometrů jižně od Minovy v Buzi groupement v Kalehe Territory, a dvou žen v Bihovu, v Shanje vesnici v Lowa-Numbi.
Dobytí Gomy 26. ledna 2025, v 11 hodin dopoledne, byly zasaženy uprchlické tábory Tři novináři z Sky News, reportér z Radio France Internationale/Agence France-Presse a novinář z Sake FM byli napadeni v Kihisi v teritoriu Nyiragongo, když pokrývali zoufalou situaci uprchlíků. Vláda obvinila Africkou unii z vyvolání záměny a vyzvala k silnějšímu odsouzení činů M23. MONUSCO vyjádřilo svou připravenost pomoci DRK při podání formální stížnosti Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) ohledně porušování vzdušného prostoru M23, včetně incidentů rušení GPS na mezinárodním letišti v Goma. Tentýž den do města vstoupilo 3500 rwandských vojáků, kteří podporovali jednotky M23. Podle vyjádření Rwandy se Demokratická republika Kongo snaží svrhnout vládu v Rwandě. Dobytím města došlo také k otevření věznice, kde bylo 3000 vězňů. Během bojů o město bylo zabito nejméně 17 lidí a 370 lidí bylo zraněno. Během bojů byla dodávka vody a elektřiny do města přerušena. 29. ledna by měla o situaci jednat RB OSN. Téměř 300 rumunských žoldáků, najatých k boji proti povstalcům M23 v Kongu, se vzdalo po útoku na Gomu. Byli placeni 5 000 dolarů měsíčně, ale museli se uchýlit na základnu OSN a byli předáni M23.
Ofenzíva v teritoriu Kalehe 8. února bylo násilí odsouzeno státy Hospodářské společenství států střední Afriky (ECCAS) a byl vznesen požadavek na dodržování humanitárních koridorů. Dne 13. února se jednotky M23 přesunuly do Chofi, pět kilometrů od Kalehe a střetly se s FARDC v Luzira a Kasheke v oblasti Kabare. Současně vypukly boje v Kivisire, asi deset kilometrů od Mambasy. Téhož dne byl v Gomě zavražděn hudebník a revolucionář Katembo Vinywa Delphin, známý jako Delcat Idengo – údajně byl cílem kvůli svému odporu vůči M23 poté, co unikl z věznice Munzenze, když Goma koncem ledna padla do rukou povstalců. 14. února M23 obsadilo území Kalehe a Kabare a zmocnilo se Kabamby a Katany. Boje v Kabambě, na hranici s Kalehe, trvaly celou noc, než se konžská armáda kolem 9:00 stáhla do Katany. M23 pak postupovalo na Kavumu a donutilo FARDC ustoupit k místnímu letišti. Mnoho civilistů uprchlo do Bukavu, jiní zůstali uvězněni doma kvůli pokračujícím střetům. Human Rights Watch vyzvala Africkou unii k rozhodnému zásahu a podpoře rezoluce Rady OSN pro lidská práva o DRK. Do poledne M23 ovládlo letiště Kavumu, asi 30 km od Bukavu, navzdory odporu FARDC. Pohyb civilistů zůstal omezený, někteří se ale i přes nebezpečí odvážili vyjít do ulic. Později toho dne M23 údajně vstoupilo do Bukavu, kde vypuklo rozsáhlé rabování, zejména v průmyslové zóně – postiženy byly společnosti Datco, Pharmakina a sklady Světového potravinového programu (WFP). Bukavský nejvyšší soud mezitím odsoudil k trestu smrti 212 vojáků za vraždu, pokus o vraždu, sexuální násilí a zbabělost v boji během invaze M23. Dalších 70 vojáků bylo osvobozeno. V Mnichově na bezpečnostní konferenci Tshisekedi tvrdě kritizoval Rwandu za „skrytou agresi“ proti DRK. 15. února uvedl ugandský generál Muhoozi Kainerugaba, že dává povstlcům 24 hodin a když nesloží zbraně zaútočí na město Bunia.
Dne 23. února se burundský prezident Évariste Ndayishimiye setkal s prezidentem Tshisekedim v Kinshase, ale po jejich soukromé diskusi nebylo vydáno žádné oficiální prohlášení. Téhož dne síly M23 a RDF zabily více než tucet civilistů v Gome. Navzdory nové ofenzívě v oblasti Kasinjwe byly jednotky M23 odraženy silami FARDC a Wazalendo v Maserece. Frontová linie zůstala nezměněná. Dne 24. února v Ženevě na zasedání Rady OSN pro lidská práva zástupce Suminwa upozornil na rostoucí počet obětí, které od ledna přesáhly 7 000, a na přibližně 450 000 lidí, kteří přišli o domovy. Evropská unie pozastavila obranné konzultace s Rwandou a zahájila přezkum memoranda o strategických surovinách. Spojené království oznámilo balíček pomoci ve výši 14,6 milionu liber pro oběti konfliktu a zmrazilo bilaterální pomoc Rwandě, kromě humanitární pomoci. 25. února došlo k bojům v Uviře mezi FARDC a Wazalendo, při kterých bylo 20 lidí zabito a 60 zraněno. Mezitím byly v oblasti severního Kivu zdravotnické zařízení výrazně omezeny kvůli násilí, přičemž nemocnice v Gome byly přetížené. V různých oblastech byly hlášeny i další střety mezi různými skupinami a armádními silami.
Bitva o Walikale Město leží přibližně 130 kilometrů západně od města Goma. Město má přibližně 15000 obyvatel. Jednotky M23, podporované Rwandou začali ofenzívu 6. března 2025. Oblast je bohatá na nerosty. 6. března 2025 vládní jednotky zaútočily na pozice M23 v okolí vesnic v okolí města Masisi 9. března jednotky M23 zahájili protiútok a ten vedl k dobytí Nyabiondo a poté se jednotky M23 dostaly až k Kibati v okrese Walikale. Dne 13. března zahájily FARDC a Wazalendo protiútok proti M23, částečně znovu dobyly Kibati a otevřely druhou frontu u Nyabionda. Wazalendo však čelili logistickým problémům a obávali se, že území neudrží. Dne 14. března přerušila těžební společnost ABM provoz kvůli eskalaci bojů. Navzdory výzvě k příměří M23 16. března dobylo Kibua. FARDC následně zastavilo postup povstalců směrem na Walikale a zatlačilo je zpět k Mpofi. Boje pokračovaly 18. března u Masisi, kde M23 získalo další území. Dne 19. března povstalci obsadili Walikale, čímž dosáhli svého dosud nejzápadnějšího bodu postupu, pouhých 400 km od Kisangani. 21. března 2025 je stále hlášena střelba ve městě Walikale. Vládní letectvo útočilo na místní letiště. 24. března 2025 přistálo na místním letišti neidentifikovatelné dvoumotorové letadlo, které po chvíli opět vzlétlo. Letadlo nikdo nebyl schopný identifikovat.
Pokračující potyčky a ztráty v oblasti Dne 6. dubna vytlačili bojovníci Wazalendo rebely M23 z vesnice Bushaku v oblasti Kalehe. O den později byly v Mubalaka, poblíž východního vstupu do Walikale, nalezeny další rozložená těla deseti osob, z nichž všechny byly oblečeny do vojenského typu uniforem, což značně ztížilo identifikaci. Tiskový mluvčí OSN Stéphane Dujarric varoval před výbušnými pozůstatky války v oblasti Walikale, které představují nebezpečí pro navrativší obyvatelstvo. Doporučil zdržet návraty, dokud nebudou dokončeny činnosti spojené s odminováním, a zdůraznil podobná rizika hlášená v Jižním Kivu, která ohrožují místní komunity a komplikují humanitární pomoc.
Mezitím, po jmenování Jeana Bosca Buseye a Faustina Ndaye jako správce a zástupce, pokračovaly těžké boje v oblasti Kalehe. Intenzivní střety probíhaly v Bushaku, Katale, Kafufule a Lemerě, což způsobilo paniku v regionu Kalehe a Ihusi, kde musely být uzavřeny školy. Lemera byla také svědkem významného shromáždění bojovníků Wazalendo. V Goma, asi 20 ozbrojených bojovníků M23-AFC vtrhlo do zařízení MSF, údajně hledající vysídlené osoby. Ačkoli se nedostali do lékařských prostor, střelba zasáhla zařízení, což vedlo k jedné oběti na životě, třem zraněním a násilnému napadení dvou členů personálu.