Steinach je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde obyvatel.
Geografie Sídelní oblast Steinachu se nachází v převážně rovinatém terénu u Bodamského jezera, centrum obce poblíž ústí řeky Steinach. Jižněji od centra leží čtvrť Obersteinach, dále na jih směrem ke St. Gallenu se terén zvedá. Vede k hradu Steinerburg, který stojí poblíž nejvyššího bodu obce (487 m n. m.). Vedle Steinerburgu se terén prudce svažuje k hluboce zaříznutému korytu řeky Steinach. K Obersteinachu patří také vesnice Engensberg, Karrersholz a Haslen jižně od Rorschacherstrasse.
Steinach je součástí spádové oblasti města St. Gallen, které tvoří hospodářské a kulturní centrum regionu.
Sousedními obcemi jsou Arbon na západě, Berg a Mörschwil na jihu a Tübach a Horn, exkláva kantonu Thurgau, na východě.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1923) První zmínka o Steinachu pochází z roku 769 v souvislosti s repatriací těla Otmara ze St. Gallenu z ostrova Werd u Eschenzu. Otmar byl v roce 759 odsouzen k smrti hladem, poté omilostněn a odsouzen k doživotnímu vězení na ostrově Werd, kde téhož roku zemřel. O deset let později převezli mniši z kláštera v St. Gallenu jeho tělo přes Bodamské jezero a po řece Steinach zpět do svého kláštera. V této době je v oblasti dnešního Steinachu zaznamenán statek zvaný Villa Steinaha a přístaviště lodí.
V listině z roku 782 je zmíněno darování pozemků klášteru St. Gallen. V roce 1459 bylo panství Steinach postoupeno městu St. Gallen, které nechalo v roce 1473 postavit Gredhaus. Budova, která existuje dosud, sloužila jako sýpka. V roce 1490 postoupilo město St. Gallen panství Steinach opatství St. Gallen. V roce 1529 proběhla ve Steinachu reformace, která skončila v roce 1532 návratem ke staré víře. Do roku 1742 patřil k farnosti Steinach také Tübach.
Během helvétského období v letech 1798–1803 patřil Steinach ke kantonu Säntis, poté k nově založenému kantonu St. Gallen. V letech 1803 až 1832 byly součástí politické obce Steinach také sousední obce Tübach a Berg.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel v centru obce Vývoj počtu obyvatel Rok 1840 1850 1900 1950 1980 2000 2005 2010 2015 2019 Počet obyvatel 464 757 1276 1752 2513 2899 3299 3292 3519 3608 Mezi lety 1850 a 2000 se počet obyvatel Steinachu zčtyřnásobil z přibližně 750 na 3000 a od té doby mírně stoupá. Koncem 19. a ve 20. století vzniklo mnoho pracovních míst v sousedním silně industrializovaném městě Arbon, což vedlo k odpovídajícímu přílivu nových obyvatel.
Na konci roku 2019 tvořili cizinci s trvalým pobytem 24 % obyvatel. Obyvatelé Steinachu uvedli následující údaje o své náboženské příslušnosti: katolíci 42 %, evangelíci 22 %, jiné vyznání nebo bez vyznání 36 %.
Hospodářství Před industrializací bylo dominantním průmyslovým odvětvím zemědělství a rybolov a od 17. století také výroba plátna. Jeho význam opět poklesl s vítězstvím bavlny na konci 19. století, ale byl nahrazen zavedením vyšívacího průmyslu kolem roku 1900. Ten byl zase těžce zasažen hospodářskou krizí ve 20. a 30. letech 20. století.
Po druhé světové válce vznikla ve Steinachu řada průmyslových podniků. Tento rozvoj pokračuje dosud a v obci sídlí řada průmyslových společností. V bývalé hale společnosti Arboner Saurer-Werke, která se nachází na půdě Steinachu, sídlí výrobní závody výrobce oken se sídlem v Mörschwilu. Raiffeisenbank Steinach, která dnes patří Raiffeisenbank Regio Arbon, byla založena v roce 1923.
Doprava náhled|vpravo|Vlak ve stanici Steinach Steinach má od 9. prosince 2007 zastávku na trati Romanshorn–Rorschach. Trať je obsluhována linkami S7 a S8 systému příměstských vlakových linek S-Bahn St. Gallen, které se střídají každou půlhodinu. K napojení na železniční síť došlo až s velkým zpožděním; Steinach o výstavbu železniční trati, která byla otevřena v roce 1869, přišel, protože ve sporu o železniční spojení dostal stanici pouze sousední Horn.
Spojení Steinachu se sousedními obcemi a St. Gallenem zajišťuje autobusová síť PostBus Switzerland. S-Bahn a autobusová doprava jsou integrovány do tarifní sítě Ostwind.
Dálnice A1 je snadno dostupná prostřednictvím dálničního přivaděče A23. Doba jízdy do St. Gallenu je přibližně 10 minut a do Curychu přibližně hodinu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu St. Gallen