Arthur Anton Adelbert svobodný pán Bourguignon von Baumberg (14. února 1857 Terst – 18. října 1928 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1874, absolvoval několik cest po světě a později byl velitelem několika bitevních lodí. V roce 1909 dosáhl hodnosti kontradmirála svou kariéru završil jako zástupce velitele válečného přístavu v Pule (1909–1911).
Biografie náhled|vlevo|Křižník SMS Kaiserin Elisabeth Pocházel ze staré šlechtické rodiny původem z francouzské Provence, předkové od 18. století působili ve službách habsburské monarchie.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1877; s. 101 dostupné online byl synem admirála Antona Bourguignona (1808–1879).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 115–121 (heslo Anton Bourguignon von Baumberg) ISBN 3-7648-2511-1 První vzdělání získal na reálkách ve Štýrském Hradci a Pule, v letech 1870–1874 studoval na C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu nastoupil v roce 1874 jako kadet a na korvetě SMS Dandolo absolvoval v letech 1874–1875 cestu kolem světa. V roce 1878 získal hodnost praporčíkaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 14 dostupné online a kromě služby na různých lodích byl pověřován úkoly také v přístavech nebo u Hydrografického úřadu v Pule. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1886,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 12, 90 dostupné online poručík I. třídy 1889Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 12, 118 dostupné online) a dostal pod velení menší plavidla typu torpédových člunů, kromě toho se věnoval výcviku námořních kadetů. Mezitím absolvoval další cestu do Ameriky (v roce 1884 na korvetě SMS Saida).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 11, 105 dostupné online V letech 1892–1893 byl na křižníku SMS Kaiserin Elisabeth v doporovodu arcivévody Františka Ferdinanda na cestě do Japonska.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 11, 143 dostupné online
náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Erzherzog Ferdinand Max V roce 1898 byl povýšen na korvetního kapitánaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 9 dostupné online a byl prvním důstojníkem na bitevních lodích SMS Monarch a SMS Budapest. K datu 1. listopadu 1901 získal hodnost fregatního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1208 dostupné online a v letech 1903–1904 byl velitelem křižníku SMS Zenta,Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 12, 166 dostupné online mezitím souběžně působil u velení námořní základny v Pule. Dne 1. listopadu 1905 byl povýšen na kapitána řadové lodiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1905; s. 1236 dostupné online a převzal velení bitevní lodi SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia. Krátce velel na výcvikové lodi SMS Custozza (1906–1907) a poté byl velitelem bitevních lodí SMS BabenbergRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1907; s. 10, 161 dostupné online a SMS Erzherzog Ferdinand Max (1907-1908).Rang- und Eintheilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 10, 166 dostupné online V roce 1908 byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství v Pule, kde nakonec v letech 1909–1911 zastával funkci zástupce velitele námořní základny v Pule.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 338 dostupné online Dne 1. listopadu 1909 byl povýšen do hodnosti kontradmirálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1910; s. 1361 dostupné online a v únoru 1911 byl penzionován.Služební postup Arthura Bourguignona von Baumberg in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 20 dostupné online
Na penzi se usadil ve VídniRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 180 dostupné online a později v Altmünsteru v Horním Rakousku. Za první světové války byl v lednu 1917 znovu povolán do aktivní služby, ale neobdržel žádné velení a již v březnu téhož roku odešel znovu do soukromí. Po rozpadu monarchie žil ve Schwanenstadtu v Horním Rakousku,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 94 dostupné online ale nakonec se znovu vrátil do Vídně. Dne 18. října 1928 spolu se svou druhou manželkou spáchal sebevraždu, oba manželé byli zpopelněni ve vídeňském krematoriu.
Byl dvakrát ženatý. V roce 1884 se poprvé oženil s Marií Annou Gattorno (1861–1908), s níž měl dvě děti. Syn Edwin sloužil v c. k. armádě a také jako diplomat. Jeho druhou manželkou se v roce 1924 stala Paula Grubissa (1885–1928), s níž o čtyři roky později spáchal sebevraždu.
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul svobodný pán, který rodině náležel od roku 1775.Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 502 (heslo Bourguignon z Baumberka) ISBN 80-7185-089-6 Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1910; s. 10 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1893) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1899) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1911)
Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Stanislava III. třídy (1877, Rusko) 60x60pixelů Námořní záslužný kříž II. třídy (1893, Španělsko) alt=|60x60pixelů Řád vycházejícího slunce IV. třídy (1894, Japonsko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Spasitele (1905, Řecko) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1909, Německo)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 317–322 (heslo Arthur Bourguignon von Baumberg) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí 18. října Kategorie:Úmrtí v roce 1928 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Muži