Długie (výslovnost: [ˈdwuɡjɛ], německy Dolgen) je ves a letovisko v severozápadním Polsku v gmině (správní jednotce) Strzelce Krajeńskie, v okrese Strzelce-Drezdenko, v Lubušském vojvodství. Leží na šíji mezi jezery Lipie a Długie a v blízkosti Słowského jezera, u silnice č. 22, asi 10 km severovýchodně od města Strzelce Krajeńskie a 10 km jihozápadně od Dobiegniewa. Nejbližším větším městem je Gorzów Wielkopolski, vzdálený 34 kilometrů jihozápadně.

Administrativně-historické začlenění Długie se nachází asi deset kilometrů severovýchodně od města Strzelce Krajeńskie (německy Friedeberg) na historickém území Nové marky (Neumark, 14. stol. – 1938), někdejší součásti Svaté říše římské národa německého, po roce 1815 Pruska, Německého císařství a Německé říše (1871-1945), na pomezí Braniborska, Poznaňska, Západního Pruska a Pomořanska.

Do roku 1945 patřila obec Dolgen do okresu Friedeberg in Neumark, od roku 1816 do roku 1938 do správního okresu Frankfurt nad Odrou v pruské provincii Braniborsko, od října 1938 do roku 1945 pak do správního okresu Grenzmark Posen-Západní Prusko v provincii Pomořansko.

Roku 1945 přešel Dolgen pod polskou správu. V letech 1946-75 patřil už jako Długie do okresu (župy, powiatu) Strzeleckého (Krajeńského), součásti III. obvodu (Západní Pomořansko) do (velkého) Poznaňského vojvodství, od roku 1950 pak pod nově vytvořené Zelenohorské vojvodství. V administrativním uspořádání platném v letech 1975–1998 obec patřila do Gorzówského vojvodství. Od roku 1999 je součástí okresu Strzelce-Drezdenko v Lubušském vojvodství.

Historie Okolní zalesněné a bažinaté území bylo po vytlačení germánských kmenů v 8. až 10. století osídlováno západoslovanským kmenem Pomořanů. Ve 12. století postupně přišlo o nezávislost a dostalo se pod vliv polských Piastovců. V následujícím století připadlo k askánovskému Braniborsku jako Nová marka (Neumark) a bylo christianizováno a postupně zgermanizováno.

Jméno místa je slovanského původu, bylo převzato od jezera Dolgje (Dlouhé), zmiňovaného v listinách již ve 2. polovině 13. století. Ves byla zničena v důsledku vpádu Władysława Łokietka do Braniborska v roce 1326 a ještě v roce 1337 byla považována za opuštěnou. Ve středověku byla osada malým panstvím, údajně vzniklým spojením čtyř ovčích farem. Podle lenního úpisu sepsaného ve Friedebergu byl opuštěný Feldmark Dolge v roce 1499 v držení rodu von Bornstedtů sídlících ve Woldenbergu (Dobiegniew). V roce 1608 byla zmíněna vesnice Dolgen jako nově postavená, vlastnili ji Bornstedtové spolu s Markusem von Billerbeck. V 17. století připadla rodu von Wreech. Během třicetileté války, v roce 1627, byl Wilhelm von Wreech ze svého dvora vyhnán a okraden. V roce 1644 se s Gotfriedem, synem Markuse von Billerbecka vrátil do majetku rodiny Billerbecků. V roce 1718 zboží držel Johann Friedrich von Bornstädt. Na začátku 19. století patřilo panství rodině von Sack a poté přešlo sňatkem na kapitána von Brand ze sousedního panství Lauchstädt (Ługi). V roce 1823 se majitelkou stala vdova von Brand, rozená von Schack. Od roku 1828 patřily statky v Długie a v Ługách dvornímu komorníkovi Adolfu Ernestu von Brandovi a poté berlínskému kanovníkovi Gustavu Erdmannovi Kamilu von Brand. V roce 1907 byl vlastníkem půdy Adolf von Brand; posledním majitelem před rokem 1945 pak byl Ingo von Brand.

Ke konci druhé světové války byl region na jaře 1945 obsazen Rudou armádou a poté na základě na základě spojeneckých dohod z jaltské konference dán pod polskou správu. V následujícím období byli zbylí němečtí obyvatelé Dolgenu odsunuti, vesnice se vrátila k historickému jménu Długie.

Držitelé obce Dolgen/Długie

Obyvatelstvo Historicky šlo o malou osadu nebo ves. Zahrnovala panské sídlo, několik statků a domky zemědělských a lesních dělníků. V posledních desetiletích převládají dočasní obyvatelé nad stálými. RokOsob1718panská domácnost a 9 poddanských rodin 1840199 Topographisch-statistische Uebersicht des Regierungs-Bezirks Frankfurt a. d. Oder. Aus amtlichen Quellen zusammengestellt. Frankfurt a. d. O. 1844, S. 67, Nr. 39.1858194 187178 Preußisches Statistisches Landesamt: Die Gemeinden und Gutsbezirke der Provinz Brandenburg und ihre Bevölkerung. Berlin 1873, S. 138, Nr. 22.1925212 v 57 domech, výhradně protestanti 1933166 1939148 200860201161202193

Doprava Místo leží při státní silnici č. 22 z Gorzówa Wielkopolského na Gdańsk, napojení na rychlostní silniční síť je cca 40 km vzdáleným nájezdem na S3 u Gorzówa. Nejbližší železniční stanice je Dobiegniew na trati Poznaň – Štětín, obsluhovaná i vlaky InterCity. Místní zastávka autobusové linky PKS Strzelce Kr. – Dobiegniew je využívána sporými, převážně školními spoji.

Hospodářství V obci byl před válkou hospodářský dvůr a škrobárna, pro lokální potřebu se zpracovávalo dřevo. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a lesními pracemi. Z polohy na hlavní trase mezi Berlínem a Královcem místo ekonomicky mnoho nevytěžilo, bylo ale díky dobré dostupnosti už ve 30. letech 20. století vyhledávaným výletním cílem, z čehož prosperoval místní hostinec a hotel „Freischütz“ poblíž jezera Liebsee (Lipie).

Dnes je místo oblíbeným letoviskem, především díky okolním lesům a jezerům. Kromě soukromých objektů je k dispozici rekreační středisko s písečnou pláží, parkovištěm a přístavem pro rekreační plavidla, hotel, prázdninová osada a letní tábořiště. Malá gastronomie a obchody jsou otevřeny během letní sezóny.

Školství, sport, kultura Základní a střední školy jsou v Strzelcích Krajeńskich, případně v Dobiegniewě. Sportovní vyžití nabízí areál Ośrodek kolonijny sportowo-wypoczynkowy ve vsi a areál při jezeře Lipie. Od roku 2016 se v Długie konal festival Disco Long, v zimě lyžařské závody přeboru vojvodství.

Pamětihodnosti

Panský statek Zámeček-úřednický dům byl v roce 1945 zničen a následně zbořen a samotné panství bylo znárodněno. Z původní zemědělské usedlosti se do dnešních dnů dochovaly dvě budovy. Jedna z nich, budova sýpky, se nachází v areálu farmy, na jeho východní straně uzavírá čtyřboký hospodářský dvůr. Jde o objekt postavený ve 20. letech 19. století v klasicistním stylu. Stavebníkem byl Adolf Ernst von Brand nebo jeho nástupce. Sýpka z lomového kamene a cihel má neomítnuté zdi, je postavena na protáhlém obdélníkovém půdorysu a kryta sedlovou valbovou střechou. K usedlosti u jezera Długie přiléhal park, ohrazený kamennou zdí, přecházející do volné krajiny.Infomateriály k historii gminy Strzelce Kr.

Kostel Dřevěný protestantský filiální kostel byl vybudován kolem roku 1800 a spravován lauchstädtskou farností. V 19. století vykonával patronát nad kostelem majitel panství. V roce 1945 byl poškozen a zbořen, zachovaly se jen zvony. Ve vsi je prozatímní katolická kaple.

Tvrz Tvrziště v Długie, označovaná na německých mapách jako "Burwall", se nachází na morénovém kopci v severní části poloostrova na šíji mezi jezery Lipie a Słowa. Místo zřejmě bylo osídleno od pravěku. Předpokládá se, že na přelomu 13. a 14. století zde stával hrádek patřící rytířskému rodu von Bornstedt, který vlastnil okolní panství, včetně vesnic Długie, Ługi, Ogardy a Pielice. Výzkumné práce tu odhalily zlomky keramiky, kovové předměty a struskové sintry. Nálezy pocházejí z období od neolitu, přes lužickou kulturu a období římského vlivu až po přelom 13. a 14. století. Struskové aglomeráty dokazují, že zde existovalo centrum středověkého hutnictví a kovářství. Úlomky cihel a střešních tašek pak ukazují na raně středověkou zděnou stavbu.

Jezera Na území obce zasahují, kromě několika menších, tři velká jezera ledovcového původu, náležející do Dobiegniewské jezerní pánve. Z nich blízké Lipie má na jižním kraji širokou pláž a je zčásti využíváno jako rekreační. Jezera Długie a Słowa s příkrými břehy jsou hůře přístupná a zachovala si spíše přírodní charakter. Jezera s okolím spadají do chráněné oblasti Puszcza Drawska (Dráwská divočina), širšího okolí Drawenského národního parku. Jezero DołgieLipieSłowavlevo|bezrámu|200x200pixelůvlevo|bezrámu|150x150pixelů|Jezioro Lipievlevo|bezrámu|150x150pixelů|Jezioro SłowaStarší jménaj.Dolgje, Dolgener See, Dolgen, j.Długiej.Lipe, Große Lubow, Lieb See, LiebseeSchlage SeeTypledovcovépostglaciální příkopovéledovcovéVýška hladiny54,9 m nad mořem51,9-52,7 m nad mořem52,0-52,7 m nad mořemOstrovy—1—Rozloha24,2 ha172,5–174 ha57,5–62,1 haNejvětší rozměrydélka / šířka asi 1100 m / 200 m 2700 m / 1620 m 1300 m / 850 mHloubkastřední / maximální 4,5 m / 9,8 m 12,7 m / 42 m 14,7 m / 31,7 mDélka pobřežní čáryasi 2850 m9755 m4350 mObjem1,09 mil. m³22,20 mil. m³9,14 mil.m³Přítoky/ Odtoky——1, z j. Kokienko/ 1, do j. Słowa2, z j. Lipie a j. Brodzisz/ 1, do j. Osiek

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sídla v okrese Strzelce-Drezdenko