Kolej (z latinského collegium, „společenství“) je ubytovací zařízení internátního typu, původně ve smyslu kláštera (např. Jezuitská kolej Klementinum). V dnešní době obvykle jako celoroční ubytovna pro studenty vysokých škol. Její součástí v některých případech bývá i stravovací zařízení – menza (vysokoškolská jídelna).
Historie Středověké univerzitní koleje byly součástí univerzit a sloužily především jako prostory pro vyučování a zároveň jako zázemí a ubytování pro vyučující. Pro zajištění provozu i učitelů byly nadány stálým příjmem z feudálního pozemkového majetku nebo rent. V roce 1257 Robert ze Sorbonu, kaplan francouzského krále Ludvíka IX. původem z chudých venkovských poměrů, založil s podporou krále při pařížské univerzitě Domus de Sorbonna neboli Collège de Sorbonne, kolej pro studenty teologie, včetně těch, kteří si nemohli dovolit drahý pařížský pobyt během dlouhého studia. Podobně i jinde při univerzitních kolejích vznikaly nadace pro podporu chudých studentů, například cisterciácká kolej u sv. Bernarda založená Karlem IV. roku 1374.
Moderní doba Teprve v moderní době došlo k oddělení samostatné instituce pro ubytování studentů od univerzitní koleje. Před první světovou válkou tak například v Praze fungovaly čtyři koleje – tři pouze pro muže: Strakova akademie a kolej Arnošta z Pardubic ve Voršilské ulici (obě založeny v roce 1896) a v roce 1904 ze soukromé Hlávkovy nadace, nejstarší české nadace, založená Hlávkova kolej, a jedna pro ženy: Ženská kolej Spolku akademicky vzdělaných žen založená roku 1917 se sídlem ve Spálené ulici a s pobočkami v ústavu choromyslných v Kateřinské ulici a v klášteře alžbětinek.DANĚČKOVÁ, Michala. Ubytování vysokoškolských studentů v Praze v letech 1918–1939. Diplomová práce. Praha: UK, 2011. 200 stran. Dostupné online S. 47-48. V češtině se ujal název „kolej“ pro ubytovací zařízení – podobně například italské „collegio“, zatímco v angličtině „college“ zpravidla označuje vysokoškolskou instituci, ve francouzštině „collège“ nejčastěji nižší stupeň sekundárního vzdělávání (gymnázia).
Ceny a kvalita kolejí jsou v Česku různé a rozdíly mezi jejich kvalitou jsou vysoké. V roce 2025 dosahovala obsazenost vysokoškolských kolejí v Česku téměř 100 %. Například v srpnu 2026 byly vysokoškolské koleje v Česku u největších univerzit (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého) zcela obsazeny, zatímco menší univerzity (Západočeská univerzita nebo Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) hlásily poslední volná místa.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
DANĚČKOVÁ, Michala. Ubytování vysokoškolských studentů v Praze v letech 1918–1939. Diplomová práce. Praha: UK, 2011. 200 stran. Dostupné online. Obsahuje dobové fotografie.
Kategorie:Bydlení