Bukavu (v letech 1927–1954 Costermansville, také Costermansstad) je město na východě Konžské demokratické republiky, přes 2000 km od metropole Kinshasa. Je hlavním městem provincie Jižní Kivu. Počet obyvatel je , rozloha činí . Starostou města je Philémon Lutombo Yogolelo (březen 2025). Poblíž města se nachází národní park Kahuzi-Biega. Ve městě je více než 100 budov ve stylu art deco.
Přírodní poměry a poloha
Město leží na jihozápadním břehu jezera Kivu na hranici se Rwandou. Vzniklo na svazích různých vodních toků, které do jezera ústí, stejně jako v údolí nedaleké řeky Ruszi. Na území Bukavu se nachází hora s názvem Mbokwe s nadmořskou výškou přes 2100 m n. m.
Podnebí je tropické, ale teploty jsou nižší vzhledem k vysoké nadmořské výšce. Od září do května zde pravidleně trvá období dešťů a potom během měsíců evropského léta období sucha.
Administrativní dělení
Město je rozděleno do tří distriktů (communes), a to: Ibanda, Bagira a Kadutu. Druhý uvedený zabírá více než polovinu plochy města.
Historie
Koloniální období
V roce 1900 zde vznikla poštovní stanice, kterou tu zřídili Belgičané (Poste Principal du Kivu). Důvodem byla přítomnost nedaleké Německé východní Afriky, resp. hranice s ní.
Město bylo založeno v roce 1901 z rozhodnutí belgické koloniální správy pod zmíněným názvem. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce (1500 m n. m.) zde bylo příhodné podnebí pro Evropany, kteří se zde mohli usídlit. Díky tomu zde vyrostla řada vil a dalších staveb ve stylu belgické koloniální architektury. Přiléhaly k břehům jezera Kivu. V tomto stylu vznikla např. i místní radnice a další. Město bylo oblíbené i pro různé diplomaty, nicméně slibný rozvoj přerušila první světová válka, kdy nepřátelské Německo kontrolovalo území jen několik málo kilometrů východně od města.
Bukavu se rozvíjelo jako přirozené centrum své provincie; východní Kongo bylo ustanoveno jako samostantá jednotka roku 1924.
Kromě centra hospodářského se stalo i dopravním uzlem i uzlem správním. V mála rovných plochách vznikly průmyslové zóny. V roce 1925 byl vypracován první územní plán pro město. O dva roky později bylo pojmenováno Costermansville na počest Paula Costermanse. Vznikla také přírodní rezervace (dnes národní park) nedaleko od Bukavu.
Roku 1958 získalo statut města, jen dva roky před vyhlášením nezávislosti belgického Konga. Již tehdy docházelo k dramatickému nárůstu počtu obyvatel, které způsoboval příliv vesničanů z okolí. Jednalo se převážně o mladé lidi, kteří ve městě zakládali rodiny. Růst byl nekontrolovaný, v rámci něj byly ustanoveny nové správní jednotky. Roku 1966 překonal počet lidí ve městě mety sta tisíc, v roce 1970 dosahoval skoro dvou set tisíc a v roce 1985 potom 418 000.
Již v dobách pozdní koloniální éry správa řešila časté sesuvy půdy, které působily nemalé škody. Konaly se zde různé akce, které měly omezit dopady erozí a ničení. Vybudovány byly příkopy, ty se nakonec ale ukázaly být místem, kde končilo velké množství odpadu.
Druhá polovina 20. století
Význam a rozvoj města nicméně začaly upadat v 60. letech 20. století poté, co Demokratická republika Kongo vyhlásila svoji nezávislost. V roce 1967 zde došlo k ozbrojeným srážkám, které si vyžádaly na tisíc mrtvých, a které podporovali ozbrojenci původem z Evropy.
V 90. letech 20. století zde došlo ke vzpourám a město ztratilo význam ve prospěch nedaleké Gomy. Během války v sousední Rwandě zde byl značný počet uprchlíků. Vznikla zde řada uprchlických táborů. Město se stalo centrem Hutuů, bojujících proti Tutsiům ve Rwandě. V listopadu 1996 rwandská armáda napadla Bukavu, což vedlo k válce i na území Demokratické republiky Kongo. V okolí města docházelo k občasným přestřelkám s povstalci. Příchod uprchlíků a dramatický nárůst počtu obyvatel až na trojnásobek původního počtu se uskutečnil zcela bez jakéhokoliv plánování a v atmosféře častých násilností a absence jakýchkoliv principů právního státu nebo fungující samosprávy. Výsledkem bylo, že docházelo k případům např. záboru hřbitova pro výstavbu.
21. století
V roce 2004 zde došlo k protestům místního obyvatelstva proti jednotkám OSN. Docházelo také ke znásilňování místních žen. I po drobném uklidnění ale zůstávala situace stále napjatá. Časté byly protesty, v roce 2014 unikli vězni z místní věznice. O tři roky později také došlo k epidemii cholery.
I v 3. dekádě 21. století (přesněji v roce 2025, na jeho počátku) bylo Bukavu obleženo ozbrojenci a obléháno. V únoru 2025 padlo do rukou hnutí M23 v rámci tzv. bukavské ofenzívy. Jednotky sousedního Burundi, které pomáhaly armádě Demokratické republiky Kongo, se z města při postupu sil hnutí M23 stáhly.
Ekonomika
Ve městě se nachází farmaceutická továrna, především na výrobu antimalarik. Zmíněný závod společnosti Pharmakina je největším zaměstnavatelem ve městě. Produkuje také chemické výrobky nebo insekticidy. Stojí zde také pivovar Bralima.
V okolí města se nachází doly na různé specifické rudy.
Doprava
Do města vedou silniční komunikace N2, N5 a N3 ze zbytku Demokratické republiky Kongo. Na východním okraji města leží hraniční přechod se sousední Rwandou. Hranice prochází řekou Ruszi. Železniční spojení sem není zavedeno.
Ve městě se nachází také přístav pro osobní i nákladní dopravu, která je provozována na jezeře Kivu. Spoje jsou vypravovány do města Goma na severu jezera Kivu.
U města stojí Mezinárodní letiště Bukavu-Kavumu.
Školství
Stojí zde Katolická univerzita v Bukavu a další vysoké školy.
Životní prostředí
Město ohrožují časté sesuvy půdy, které působí značné škody.
Stejně jako v jiných městech regionu je velkou výzvou pro Bukavu odpadové hospodářství, především plasty. Město nedisponuje infrastrukturou pro jejich organizovaný svoz nebo recyklaci, odpadky se hromadí v různých částech města, řekách nebo potocích. Odpadky působí problémy i vodní elektrárně, která stojí nedaleko od města.
Zdravotnictví
Ve městě se nachází několik zdravotnických zařízení.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Konžské demokratické republice Kategorie:Sídla založená roku 1901