Petrohradský protokol () byla dohoda o jižní Dobrudže, kterou na základě mezinárodní arbitráže spolu po první balkánské válce uzavřely Bulharsko a Rumunsko 9. května.greg.26. dubna podle tehdy užívaného juliánského kalendáře.

Okolnosti Ihned po prvních úspěších bulharské armády v první balkánské válce proti Osmanské říši začalo Rumunsko po Bulharsku požadovat územní ústupky jako kompenzaci za očekávanou bulharskou expanzi v Thrákii. 8. října 1912greg.21. října podle tehdy užívaného juliánského kalendáře. přijel do Sofie rumunský zvláštní vyslanec, který trval na území severně od linie Tutrakan–Balčik. Rumunská vláda Titu Maioresca chtěla posunutím hranice na jih zabezpečit rumunský přístup k Černému moři a železniční trať z Cernavodă–Constanța a vlastní pobřeží rozšířit o další přístav Balčik.

Bulharská vláda se pokusila snížit rumunské nároky tím, že slíbila postoupit dvacet pohraničních vesnic v jižní Dobrudži a neohrožovat rumunskou moc v oblasti zničením opevnění kolem Silistry. Tyto podmínky byly Bukurešti předány na konci listopadu. Diskuse pokračovaly od prosince 1912 do ledna 1913 v Londýně paralelně při projednávání Londýnské smlouvy, ale bezvýsledně.

Arbitráž Na konci ledna 1913 obnovilo Rumunsko své požadavky, tentokrát na území až po linii Silistra–Balčik (celkem 3 300 km²) a jednání pokračovala v lednu až únoru 1913 v Sofii a byla rovněž neúspěšná, protože vláda Ivana Gešova odmítla učinit významnější ústupky. Hrozilo, že spor mezi oběma zeměmi přeroste v celoevropský konflikt, protože Rumunsko bylo spojencem Centrálních mocností a Bulharsko je spojencem Dohody. Z tohoto důvodu země obou vojenskopolitických bloků zprostředkovávaly diplomatické řešení. Obě strany souhlasily s arbitráží. 31. březnagreg.18. března podle tehdy užívaného juliánského kalendáře. začala v Petrohradě konference velvyslanců velmocí (Ruska, Francie, Velké Británie, Itálie, Rakousko-Uherska a Německa) za předsednictví ruského ministra zahraničí Sergeje Sazonova. 9. květnagreg. byl podepsán protokol, kterým Bulharsko postoupilo Rumunsku město Silistra a okolí v okruhu 3 km. Ministr Stojan Danev byl obviněn z přijetí arbitráže jako národní zrady a objevila se lidová píseň s veršem „Zeptejte se Daneva ministra, proč prodal Silistru,“ ().

Důsledky Bulharská i rumunská strana byly s tímto kompromisem nespokojeny. Rumunské územní nároky vůči Bulharsku nebyly uspokojeny, a přestože 5. června Rumunsko varovalo Bulharsko, že v případě války uvnitř Balkánského svazu proti němu vojensky zakročí, zaútočila bulharská armáda 16. června 1913 na své bývalé spojence Srbsko a Řecko, čímž vypukla druhá balkánská válka. Rumunsko vojensky intervenovalo a jižní Dobrudžu dobylo, což bylo následně stvrzeno Bukurešťským mírem.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

Kategorie:Dějiny Bulharska Kategorie:Dějiny Rumunska Kategorie:Smlouvy Bulharska Kategorie:Smlouvy Rumunska Kategorie:Smlouvy zahrnující územní změny Kategorie:Bulharsko-rumunské vztahy Kategorie:Události v Petrohradu Kategorie:1913