Josef Zaccaria (15. prosince 1823 Terst – 19. února 1885 Terst) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. válečného námořnictva sloužil od roku 1848 a zúčastnil se několika válek. Absolvoval také několik cest kolem světa a později působil ve vysokých funkcích v námořní administraci. V roce 1881 byl penzionován v hodnosti kontradmirála.
Biografie náhled|vlevo|SMS Schwarzenberg, vlajková loď kapitána Josef Zaccarii v letech 1866–1868 Pocházel z rodiny slovinského původu s tradiční službou u rakouského obchodního a válečného námořnictva (původní jméno Zakarija). Byl synem korvetního kapitána Emanuela Zaccarii (1779–1866). Studoval na námořní škole v rodném Terstu a vstoupil k obchodnímu námořnictvu. Plavil se kolem evropských břehů, v Černém a Azovském moři a také do jižní Ameriky. V roce 1848 přešel k rakouskému válečnému námořnictvu a získal hodnost praporčíka. V revolučním roce 1848 se zúčastnil blokády Benátek, poté sloužil na různých lodích, znovu byl důstojníkem na obchodních a dopravních plavidlech. V roce 1855 byl povýšen na poručíka II. třídyMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 889 dostupné online a v roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií.
V roce 1861 byl povýšen na fregatního kapitánaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 722 dostupné online s přidělením k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu. Postupně přebíral velení různých lodí a na palubě SMS Kaiserin Elisabeth se v roce 1864 v Severním moři zúčastnil dánsko-německé války. V roce 1865 byl velitelem flotily na jezeře Lago di Garda a přístavu Peschiera.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 702, 704 dostupné online V letech 1866–1868 byl velitelem fregaty SMS SchwarzenbergMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 767 dostupné online a v roce 1868 obdržel hodnost kapitána řadové lodi.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 887 dostupné online V letech 1869–1871 byl velitelem arzenálu v PuleKais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 892 dostupné online a následně byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství taktéž v Pule. S kadety C. k. námořní akademie absolvoval několikaměsíční plavbu kolem světa jako velitel fregaty SMS Novara (1872–1873).Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 660 dostupné online
Od roku 1873 byl přidělen k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu a jako velitel císařské jachty SMS Miramar doprovázel v roce 1875 Františka Josefa na cestě do Benátek a podél břehů Dalmácie. V letech 1875–1879 byl velitelem výcvikové lodi SMS AdriaRangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 87 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 734 dostupné online a nakonec zastával funkci prezidenta komise pro výstavbu lodí v Terstu (1879–1881).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1881; Vídeň, 1881; s. 56 dostupné online V červnu 1881 byl odeslán na dovolenou a k datu 1. listopadu 1881 odešel do penze s hodností kontradmirála.Služební postup Josefa Zaccarii in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 208 dostupné online
Jeho bratr Gustav Zaccaria (1816–1897) sloužil také u c. k. námořnictva a dosáhl hodnosti kapitána řadové lodi. Gustavův syn Hugo (1865-1941) se stal za první světové války viceadmirálem.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 547–552 (heslo Hugo Zaccaria) ISBN 3-7648-2519-7
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1869) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1875)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svatého Řehoře Velikého III. třídy (1857, Papežský stát) 60x60pixelů Řád koruny II. třídy (1865, Prusko) 60x60pixelů Řád slávy I. třídy (1873, Tunisko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (1875, Itálie)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 303–307 (heslo Joseph Zaccaria) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Narození 15. prosince Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v roce 1885 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Muži