Dolní mlýn v Rohozné (Bezděkovský mlýn) je zachovalý mlýn v minulosti v okrese Pelhřimov, dnes okres Jihlava, který stojí na kraji obce Rohozná (Rohozná č.p. 36).
Historie Vodní mlýny byly v Rohozné historicky dva (Dolní a Horní mlýn). Existence Dolního mlýna je zaznamená od poloviny 18. století. Roku 1759 zde Tomáš Bezděkovský (1705–1761) nechal postavit starý mlýn a požádal vrchnost, aby na něm mohl i s rodinou zůstat, neboť se výstavbou mlýna zadlužil. Již roku 1760 mlýn převzal Tomášův syn František Bezděkovský řečený "nestor" (1741–1811). K mlýnu tehdy patřila olejna a dvě mlýnská kola. Po celou další dobu existence mlýna zde hospodařil rod mlynářů Bezděkovských.
V roce 1815 byl Bezděkovský mlýn byl vyvázán z poddanských povinností vyvazovací tabulkou. Od té doby tak již mlynáři Bezděkovští nebyli poddanými v tradičním smyslu, ale mlýn stále podléhal určitým závazkům vůči pelhřimovskému statku. Z uvedeného dokumentu vyplývá, že Bezděkovští museli od té doby každoročně odvádět 40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje, zatímco pelhřimovská vrchnost byla nadále povinna dodávat stavební materiál (šindel, železo, plech, dříví) a zajišťovat opravy vantroků a čištění kanálů.
V roce 1876 koupil Josef Bezděkovský nejstarší od Pelhřimova Velký pelhřimovský rybník, později (1877) jej nechal vysušit. V tomto období jeho bratr František (1832–1894) koupil Horní rohozenský mlýn (původně papírnu). V následujících letech spolu oba bratři vedli komplikovaný vodoprávní spor, v němž se navzájem obviňovali z toho, kdo je odpovědný za nedostatek vody na Horním mlýně.
V roce 1902 bylo vybavení mlýna následující: horní vodní kolo o průměru 0,6 m, jedno české mlynářské složení (k pohonu špičáku, hospodářské mlátičky a řezačky), dolní vodní kolo o průměru 4,25 m a šířce 0,9 m pohánělo střídavě dvě válcové stolice nebo dva jednoduché sloupy.
V roce 1909 převzal hospodaření na Dolním rohozenském mlýně Josef Bezděkovský mladší. V roce 1916 provedl zásadní rekonstrukci mlýna. Podstata rekonstrukce spočívala ve výměně dosavadních vodních kol za dvě vodní spirálové Francisovy turbíny, z nich první měla spotřebu 316 l/s a druhá 156 l/s při spádu 5,5 m. Mlýnské zařízení se skládalo ze tří válcových stolic, jednoho francouzského kamene, jednoho špičáku a loupačky s příslušenstvím. Po rekonstrukci se z mlýna stal nejmodernější mlýn v pelhřimovském okrese.
Po druhé světové válce připravoval Josef Bezděkovský nejmladší projekt obnovy rybníka v Rohozné. Zaplavená plocha při stálém vzdutí měla obnášet 25,8360 ha. 31. ledna 1948 byl projekt schválen, ale vzhledem k politickým událostem po komunistickém převratu v únoru 1948 se nakonec výstavba rybníka nekonala. I za nové vnitropolitické situace bylo Josefu Bezděkovskému umožněno na rohozenském mlýně i s rodinou setrvat (ačkoliv pozemky musel vložit do místního JZD). Samotný mlýn zůstal funkční do roku 1962.
Po listopadu 1989 získala mlýn i s většinou původních polností, které k němu v minulosti patřily, vnučka posledního mlynáře Bezděkovského, Věra Řezníčková, která spolu s manželem založila ekologickou farmu Bezděkovský mlýn. V roce 2019 tato farma získala ocenění Bartákův hrnec.
Přehled majitelů mlýna
Tomáš Bezděkovský (1705–1761) František Bezděkovský "nestor" (1741–1811) František Bezděkovský (1769–1825) Franz Bezděkovský (1798–1874) Josef Bezděkovský (1839–1913) Josef Bezděkovský (1873–1949) Josef Bezděkovský (1911–1964)
Reference
Kategorie:Vodní mlýny v okrese Jihlava Kategorie:Povodí Jihlavy Kategorie:Rohozná (okres Jihlava)