Oděská oblast (; též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.
Historie Území bylo ve starověku osídleno Skyty a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. Oblast byla od roku 1802 součástí provincie Novorossijsk a od roku 1803 byla součástí provincie Cherson. Část území byla připojená k Ruské říši v důsledku rusko-turecké války v letech 1806-1812. Oděsská oblast byla součástí Besarábské oblasti, která měla od roku 1818 autonomní postavení. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.
Oděská oblast pak byla znovu ustavena 27. února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Zinovjevsk, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Podilsk a Balta). Roku 1956 – po zrušení Izmajilské oblasti (1940–1956) – byl připojen také Budžak.
Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili měl mít za úkol mj. boj proti korupci.BOY, Ann-Dorit: „Schokolade und Licht“ (Čokoláda a světlo), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. června 2015, s. 2. Již 7. listopadu 2016 však Saakašvili ze své funkce guvernéra odstoupil.
Oblastní symboly Vlajka Vlajka Oděské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy – žlutým, modrým a bílým. Uprostřed prostředního, modrého pruhu je umístěn štít oblastního znaku.
Geografie Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.
Obyvatelstvo a města náhled|Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel náhled|Pevnost Akkerman (Bilhorod-Dnistrovskyj)
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 351 392 obyvatel. Oblast patří mezi nejlidnatější regiony Ukrajiny.
Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: v roce 2022 žilo 1 581,5 tisíc obyvatel čili 67,3 % celkového obyvatelstva ve městech, na venkově žilo 769,9 tisíc lidí (32,7 % všech obyvatel).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti. 1990199119952000200520102015202020222 638 2002 635 3002 606 5002 510 4002 415 7002 391 0002 396 4002 377 2002 351 392 Za rok 2021 se narodilo 19 280 živě narozených dětí, zemřelo však 42 422 lidí, z nichž 137 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 45 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 16 715 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 7,1 ‰.
Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:
Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.
Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).
Přehled měst Města oblastního významu jsou vyznačena tučně. MěstoUkrajinský názevRuský názevRumunský názevPočet obyvatel k 1. lednu. 2022OděsaОдесаОдессаОdesa1 010 537IzmajilІзмаïлИзмаилIzmail69 932ČornomorskЧорноморськчерноморскCiornomorsk57 983Bilhorod-DnistrovskyjБілгород-ДністровськийБелгород-ДнестровскийCetatea Albă47 727PodilskПодільськПодольскBârzu39 220PivdenneПівденнеПивденное-32 677KilijaКіліяКилияChilia Nouă18 745BaltaБалтаБалтаBalta17 854ReniРеніРениReni17 736RozdilnaРоздільнаРаздельная-17 441BolhradБолградБолградBolgrad14 818ArcyzАрцизАрцизArciz14 355BiljajivkaБіляïвкаБеляевка-12 355VelykodolynskeВеликодолинськеВеликодолинскоеDolina Mare14 012OvidiopolОвідіопольОвидиопольОvidiopol11 407TatarbunaryТатарбунариТатарбунарыТаtarbunar10 836TeplodarТеплодарТеплодар -9 958BerezivkaБерезівкаБерезовкаBerezovca9 428LjubašivkaЛюбашівкаЛюбашевка -8 729KodymaКодимаКодымаCodâma8 404AnaňjivАнаньïвАнаньевNani7 626
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální web oblasti Mapa oblasti Fotogalerie
Kategorie:Oblasti na Ukrajině Kategorie:Podolí (region)