Viera Handzová, provdaná Miháliková (12. května 1931 Kokava nad Rimavicou – 15. června 1997 Bratislava) byla slovenská spisovatelka, publicistka a překladatelka. Byla dcerou spisovatele Ctibora Jána Handze a první manželkou spisovatele Vojtěcha Mihálika.
Život Narodila se v rodině evangelického faráře, vzdělání získávala v Ľubietové, v letech 1942–1950 studovala na gymnáziu v Banské Bystrici, v letech 1950–1954 v Bratislavě na filozofické fakultě Univerzity Komenského obor ruština – slovenština.
Od roku 1953 pracovala jako redaktorka ve Slovenském vydavatelství krásné literatury, v letech 1956–1969 pracovala jako překladatelka a profesionální spisovatelka.
V letech 1969 až 1970 se vrátila k redaktorské práci, tentokrát však ve vydavatelství Obzor, v letech 1970–1973 byla redaktorkou časopisu Nové slovo, v letech 1974–1981 byla vedoucí redaktorkou vydavatelství Smena. Po roce 1981 se věnovala profesionálně vlastní tvorbě.
Tvorba Viera Handzová je představitelkou tzv. střední generace slovenské poválečné prózy, jejíž dílo bylo součástí oficiálního proudu socialistické literatury, obsahovalo však nesporné vypravěčské mistrovství. Debutovala sbírkou povídek s povstaleckou tematikou Madlenka (1957).
Ve svých dílech se věnovala tématu Slovenského národního povstání, generačních vztahů a problémů, lidských osudů, rodinných a společenských problémů, problematice žen, morálky, názorů na svět, válce a mnoha jiným. Psala povídky, romány, ale i cestopis, ve kterých často dominují její osobní zážitky a autobiografické prvky. Kromě vlastní tvorby se věnovala i překládání z ruštiny a češtiny.
Dílo
Pro dospělé
1957 – Madlenka, sbírka povídek 1959 – 1. list 1959 – Petrarcov sonet 1960 – Človečina, novela 1960 – Číše gruzínského, cestopis ve formě reportáží (vyšlo jen v češtině) 1965 – Zrieknite sa prvej lásky, román 1966 – Zdravas Marta, literatura faktu 1969 – Lebo sme vedeli, čo činíme, román 1975 – Chvíle dvoch slnovratov, román 1978 – Kamaráti do zlého počasia 1989 – Oči túlavého psa 1999 – Konšta(n)tovanie citu
Pro děti
1977 – Dávno sa tmy nebojím 1986 – Kdeže ste mi, vtáčatká?
Jiné
1985 – Pamäť pamätí, historicko-regionalisticky zaměřené memoáry jejího dědečka z češtiny a ruštiny přeložila kolem 25 titulů beletrie, zvláště se orientovala na překlady děl J. Haška a M. Šolochova
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Spisovatelky 20. století Kategorie:Slovenští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Slovenští překladatelé Kategorie:Překladatelky Kategorie:Redaktorky časopisů Kategorie:Narození 12. května Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Narození v Kokavě nad Rimavicou Kategorie:Úmrtí 15. června Kategorie:Úmrtí v roce 1997 Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Ženy