Druhá syrská přechodná vláda () je prozatímní vláda Sýrie, která byla ustavena 29. března 2025 dočasným prezidentem Ahmadem aš-Šarou. Nahradila první syrskou přechodnou vládu vedenou Muhammadem al-Bašírem. Vznik vlády oznámil Šara při slavnostním ceremoniálu v prezidentském paláci v Damašku, kde noví ministři složili přísahu a přednesli projevy o svých politických programech.
Vznik Po pádu Asadova režimu došlo k vytvoření první přechodné vlády, kterou vedl Muhammad al-Bašír. Tato vláda vedla vyjednávání s ostatními syrskými povstaleckými vládami o vytvoření společné vlády. Dne 12. února 2025 dvě významné organizace bývalé syrské opozice, Syrská národní koalice a Syrská vyjednávací komise, oznámily podporu přechodné vládě. Následně pak byla 11. března podepsána dohoda mezi Šarou a velitelem milic SDF Mazlúmem Abdím, která předpokládá začlenění kurdské samosprávné federace Rojava do vojenských a civilních struktur přechodné vlády v průběhu roku 2025.
Vznik vlády byl implementací prozatímní ústavy Sýrie, která byla ratifikována prezidentem Šarou 13. března 2025 a která stanovuje základní právní rámec Sýrie pro pětileté přechodné období 2025 až 2030. Prozatímní ústava zavádí prezidentský systém, ve kterém je výkonná moc soustředěna do rukou prezidenta, jenž jmenuje ministry, a nezahrnuje funkci premiéra. Vznik vlády oznámil Šara při slavnostním ceremoniálu v prezidentském paláci v Damašku, kde noví ministři složili přísahu a přednesli projevy o svých politických programech. Byla vytvořena dvě nová ministerstva: Ministerstvo mládeže a sportu a Ministerstvo pro mimořádné události a krizové řízení. Funkce premiéra byla zrušena, nicméně dosavadní premiér Bašír zůstal členem administrativy jako ministr energetiky. Tato pozice vznikla sloučením ministerstva pro elektřinu a ministerstva pro ropu a nerostné bohatství. Čtyři noví ministři pocházeli z menšinových skupin: Járub Bádir z alávitské komunity, Amžad Badr z drúzské komunity, Hind Kabavátová z křesťanské komunity a Muhammad Abdarrahmán Turkó z kurdské komunity. Ve vládě byli rovněž zastoupeni představitelé různých frakcí bývalé syrské opozice: Muhammad Abú al-Chajr Šukrí byl během občanské války členem Syrské národní koalice, Ráid as-Sálih byl ředitelem organizace Bílé přilby a Hind Kabavátová, která je jedinou ženou ve vládě, působila jako místopředsedkyně Syrské vyjednávací komise v Ženevě. Členové +FunkceJménoPolitická příslušnostVe funkciOdDoPrezidentAhmad aš-ŠaraTahrír al-Šám30. ledna 2025Ministr vnitraAnas ChattábTahrír al-Šám29. března 2025Ministr obranyMurhaf Abú KvásraTahrír al-Šám29. března 2025Ministr zahraničních věcí a expatriotůAsád Hasan aš-ŠajbáníTahrír al-Šám29. března 2025Ministr spravedlnostiMadhar al-WaisTahrír al-Šám29. března 2025Ministr pro dotaceMohammad Abu al-Chajr ŠukríSyrská národní koalice29. března 2025Ministr vyššího školstvíMarwán al-Halabínezávislý29. března 2025Ministr práce a sociálních věcí Hind Kabavátovánezávislá29. března 2025Ministr energetikyMuhammad al-BašírTahrír al-Šám29. března 2025Ministr financíMohammad Jisr Barníjanezávislý29. března 2025Ministr ekonomických a obchodních věcíMohammad Nidal al-Šá'arnezávislý29. března 2025Ministr zdravotnictvíMusab Nizál al-‘Alínezávislý29. března 2025Ministr pro místní správu a životní prostředíMohammad AnžaráníTahrír al-Šám29. března 2025Ministr pro mimořádné události a krizové řízeníRaíd al-Sálihnezávislý29. března 2025Ministr komunikací a informačních technologiíAbd as-Salám Heikalnezávislý29. března 2025Ministr zemědělství a agrární reformyAmjad Badrnezávislý29. března 20259. května 2026Basil al-Súvajdánnezávislý9. května 2026Ministr školstvíMohammad Abdul Rahman Turkonezávislý29. března 2025Ministr veřejných prací a bydleníMustafa Abdul RazakTahrír al-Šám29. března 2025Ministr kulturyMohammad Jásin Sálihnezávislý29. března 2025Ministr mládeže a sportuMohammad Sámih HámidTahrír al-Šám29. března 2025Ministr turismuMázen al-Sálihánínezávislý29. března 2025Ministr administrativního vývojeMohammad SkáfTahrír al-Šám29. března 2025Ministr dopravyJarúb Bádirnezávislý29. března 2025Ministr informacíHamza al-Mustafánezávislý29. března 20259. května 2026Chalíd Zárúrnezávislý9. května 2026
Reformy náhled|Dekret prezidenta Šary o jmenování přechodné vlády
Ozbrojené síly a bezpečnostní sbory Vláda navázala na snahy předchozí vlády o sloučení všech ozbrojených povstaleckých organizaci do regulérní armády. Prozatímní ústava z března 2025 zakotvila, že vlastnictví zbraní a formování vojenských jednotek je výhradně v kompetenci státu. I poté však podle vyjádření českého velvyslance Vítězslava Pivoňky stále mnoho domácností má doma alespoň jednu zbraň. V červnu měl početní stav armády podle oficiálních zdrojů dosahovat poloviny z plánovaných 200 tisíc vojáků. V červenci byl rekrutační cíl zvýšen na 300 tisíc.
Ozbrojené síly přechodné vlády jsou obviňovány z masakrů civilistů, ke kterým docházelo od jara 2025 v některých částech země. Od 6. března bylo v provinciích Latákie, Tartús, Hamá a Homs zabito přes 1 400 civilistů, převážně alávitů (viz vyvražďování alavitů). Operace syrských bezpečnostních složek proti povstalcům loajálním Asadovi se po útoku na stanoviště v Džabla, při němž zahynulo 13 vojáků, zvrhla v masové vraždy. Podle OSN byly během čtyř dnů vyvražděny celé rodiny včetně dětí. Prezident Ahmad Šara oznámil vznik vyšetřovací komise a slíbil potrestání pachatelů i z řad armády. Tisíce alávitů se ukryly na ruské základně Hmímím.
V květnu vypukly násilnosti proti drúzům vypukly po zveřejnění audionahrávky, jež údajně zachycovala drúzského duchovního Marvána Kivána, jak uráží proroka Mohameda. Kiván ale popřel jakoukoli účast na její tvorbě. Podle něj byla nahrávka zfalšovaná s cílem vyvolat sektářské napětí a rozdělit místní komunity. Její pravost popřela i syrská vláda. Radikálové z hnutí Haját Tahrír aš-Šám, podporující vládu, přesto napadli drúzská předměstí Damašku Džaramáně a Sahnájě. Zahynulo nejméně 16 lidí a desítky dalších byly zajaty. Izrael, který drúzskou menšinu dlouhodobě podporuje, odpověděl leteckým úderem proti skupině připravující útok na Sahnáju. Premiér Netanjahu označil zásah za „varování“ a ujistil, že Izrael bude drúzy chránit.
V průběhu střetů mezi beduíny a drúzy, které vypukly v polovině července na jihu země, a do nichž se posléze vládní jednotky zapojily, mělo dojít k masakru v nemocnici ve městě Suvajda. Příslušníci vládních sil údajně měli vraždit bezbranné pacienty uvnitř zdravotnického zařízení. Podle svědectví BBC vojáci zabili desítky pacientů, včetně dětí a nemocných. Odhady hovoří o více než 300 obětech, čísla však nelze ověřit. Jasná představa o tom, k čemu přesně v nemocnici přesně došlo, však zatím neexistuje. Ministerstvo obrany slíbilo důkladné vyšetření incidentu.
Do září 2025 Národní vyšetřovací komise, zřízená prezidentem Ahmadem Šarou, shromáždila více než 900 svědectví k těmto incidentům, která zahrnují výpovědi přeživších, svědků, zadržených i členů armády. Podle mluvčího komise Jásira Farhána bylo dosud identifikováno 586 osob podezřelých z přímé účasti na masakrech. Komise však zatím nezveřejnila jména obviněných kvůli obavám z odvety a obnovení sektářského násilí.
Syrské bezpečnostní složky také provádějí akce proti nelegální výrobě a pašování drogy captagon. Tento stimulant byl za vlády Bašára Asada jedním z hlavních zdrojů příjmů režimu a jeho obchod měl podle odhadů hodnotu kolem pěti miliard dolarů ročně. Přechodná vláda se zaměřuje na rozbití výrobních a distribučních sítí, zničení varnen a omezení pašování přes hranice. Podle oficiálních údajů z listopadu 2025 se od prosince 2024 podařilo snížit produkci i pašování captagonu až o 80 %.
Ekonomika Syrská ekonomika se v době převzetí moci přechodnou vládou nacházela ve stavu hluboké krize. Pod hranicí chudoby žijlo podle odhadů více než devadesát procent obyvatelstva a hospodářství zůstává výrazně oslabeno. Prezident Ahmad Šara proto počátkem roku 2025 pověřil dohledem nad hospodářskou transformací svého staršího bratra Házima Šaru. Ten byl postaven do čela skupiny usilující o restrukturalizaci klíčových sektorů ekonomiky a obnovení finanční stability. Házim Šara při tom navázal spolupráci s podnikateli spjatými s obdobím vlády Bašára Asada i s některými bývalými členy ozbrojených skupin, mimo jiné Fronty an-Nusra. Pod jeho vedením skupina převzala správu nad majetkem v odhadované hodnotě 1,6 miliardy amerických dolarů, z čehož značná část pochází z majetku zabaveného podnikatelům napojeným na někdejší Asadův režim. Součástí konfiskací byl mimo jiné i telekomunikační operátor s hodnotou nejméně 130 milionů dolarů. Skupina dostala mandát vyšetřovat podnikatele podezřelé z nezákonného nabytí majetku a rozhodovat o případném zabavení jejich společností či o uzavírání dohod umožňujících jejich integraci do nového ekonomického rámce. V některých případech byla uzavřena dohoda, podle níž si podnikatelé mohli ponechat menší část majetku výměnou za převod zbylých aktiv na stát a upuštění od trestního stíhání. Finanční prostředky získané z těchto transakcí měly být soustředěny do nově zřízeného státního investičního fondu, jehož vznik oznámil prezident Šara 9. července 2025.
V srpnu 2025 oznámila syrská centrální banka záměr provést měnovou reformu spočívající v odstranění dvou nul z nominálních hodnot syrské libry. Po dobu dvanácti měsíců bude platit přechodné období, během něhož budou v oběhu souběžně staré i nové bankovky. Opatření má zjednodušit finanční transakce a obnovit důvěru veřejnosti ve stabilitu národní měny, která od vypuknutí občanské války v roce 2011 ztratila více než 99 % své hodnoty. Ekonomika dočasně přešla na placení americkými dolary a ceny v dolarech se staly běžné ve všech obchodech. Nové bankovky měly být oficiálně uvedeny do oběhu 8. prosince 2025, na první výročí svržení režimu Bašára Asada, nakonec k tomu došlo až 1. ledna 2026. V srpnu byla Sýrie rovněž opětovně připojena do mezinárodního platebního systému SWIFT.
Světová banka v října 2025 odhadla náklady na poválečnou rekonstrukci Sýrie na 216 miliard amerických dolarů.
V srpnu 2026 ministerstvo financí USA vyřadilo Sýrii ze seznamu zemí finančně podporujících terorismus, na který byla zařazena v roce 1979.
Zahraniční politika vlevo|náhled|288x288pixelů|Syrský prezident Ahmad Šara (vpravo) společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem (uprostřed) a saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem (vlevo), květne 2025 Přechodná vláda postupně obnovuje diplomatické vztahy se zahraničím. Hlavní prioritou je mezinárodní reintegrace Sýrie a zrušení sankcí uvalených během předchozího autoritářského režimu. V květnu 2025 Evropská unie zrušila veškeré sankce, které na Sýrii uvalila za vlády Bašára Asada. K obdobnému kroku přistoupily v červenci 2025 také Spojené státy americké, jež zároveň oznámily zrušení teroristického označení pro organizaci, která se podílela na svržení Asadova režimu. Tento krok vstoupil v platnost 8. července a stal se součástí širší politiky uvolňování restrikcí vůči Sýrii.
V září 2025 vystoupil prezident Ahmad Šara na Valném shromáždění Organizace spojených národů, čímž se stal prvním syrskou hlavou státu, která zde promluvila od roku 1967. Ve svém projevu zdůraznil závazek přechodné vlády k obnově míru, rekonstrukci země a návratu syrských uprchlíků. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se za necelý rok od pádu Asadova režimu do země vrátil přibližně jeden milion uprchlíků. Přesto více než 4,5 milionu Syřanů zůstává v zahraničí a přibližně sedm milionů osob je nadále vnitřně vysídlených.