Julius Beck von Wellstaedt (31. října 1846 Vídeň – 18. února 1915 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862 a v mládí se zúčastnil několika válek. Řadu let zastával funkce v námořní administraci, mimo jiné u císařské vojenské kanceláře nebo v námořní sekci ministerstva války. V roce 1894 byl povýšen do šlechtického stavu, absolvoval několik cest kolem světa a později byl velitelem válečných lodí. Svou kariéru završil jako velitel námořní divize. V roce 1906 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.
Biografie náhled|vlevo|Křižník SMS Kaiserin Elisabeth, vlajková loď Julia Becka v roce 1899 při cestě do Číny (1899) Pocházel z vídeňské měšťanské rodiny, byl synem vrchního finančního inspektora. Po absolvování reálky vstoupil v roce 1862 k námořnictvu a prošel průpravou na několika výcvikových lodích. V roce 1863 se stal kadetem a o rok později se na dělovém člunu SMS Velebich zúčastnil dánsko-německé války (1864). O dva roky později se během války s Itálií zúčastnil bitvy u Visu na palubě fregaty SMS Habsburg (1866).Přehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu dostupné online Poté sloužil na dalších lodích a v roce 1869 získal hodnost praporčíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 898 dostupné online V letech 1872–1875 byl osobním pobočníkem admirála Bourguignona v Pule, poté sloužil u jednotek námořní pěchoty a v letech 1878–1880 působil jako pobočník a pedagog na C. k. námořní akademii v Rijece.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 71 dostupné online Jako navigační důstojník na korvetě SMS Fasana pod velením kapitána Henriqueze absolvoval jednoroční cestu do Ameriky (1880–1881).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 88 dostupné online Po návratu byl přidělen k dělostřelecké komisi v Pule a od jara do podzimu 1883 velel parníku SMS Thurn und Taxis na inspekční cestě podél břehů Jaderského moře.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 99 dostupné online
Mezitím postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1878,Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1880; s. 814 dostupné online poručík I. třídy 1881)Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 906 dostupné online a v letech 1883–1887 byl jako koncipista přidělen k císařské vojenské kanceláři ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1885; s. 66 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 976 dostupné online V dalších letech vystřídal na pozici dělostřeleckého důstojníka službu na několika obrněných lodích (SMS Prinz Eugen, SMS Laudon).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 124 dostupné online K datu 1. května 1890 byl povýšen na korvetního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1891; Vídeň, 1890; s. 1052 dostupné online a v letech 1890–1893 byl přidělen k prezidiální kanceláři námořní sekce na ministerstvu války ve Vídni (v roce 1892 byl dočasně i jejím provizorním přednostou).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1892; Vídeň, 1892; s. 101 dostupné online V hodnosti fregatního kapitána (1. listopadu 1893)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 1158 dostupné online byl krátce velitelem korvety SMS Erzherzog Friedrich (1894) a poté přednostou vojenského odboru sborového námořního velitelství v Pule (1894–1896).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 267 dostupné online V letech 1896–1899 byl přednostou prezidiální kanceláře námořní sekce na ministerstvu válkyHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 267 dostupné onlineWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 139 dostupné online a k datu 1. května 1897 získal hodnost kapitána řadové lodi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1899; Vídeň, 1898; s. 1136 dostupné online
V lednu 1899 byl jmenován velitelem křižníku SMS Kaiserin ElisabethRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 155 dostupné online a byl vyslán na cestu do Číny v rámci mezinárodního zákroku během boxerského povstání.SKŘIVAN, Aleš: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914; Praha, 2014; s. 102 ISBN 978-80-86781-23-5 O rok později se vrátil do Puly a zastával funkci viceprezidenta Námořního technického výboru (1900–1902), mezitím byl v létě 1900 krátce velitelem obrněné lodi SMS Tegetthoff. V letech 1902–1904 byl velitelem námořní základny v Terstu a ke dni 1. listopadu 1902 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 10 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1904; Vídeň, 1904; s. 1207 dostupné online V létě 1904 byl velitelem námořní divize na vlajkové lodi SMS Monarch. V září 1904 byl přeložen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule, kde v roce 1905 krátce zastával funkci zástupce velitele válečné pevnosti. O Vánocích 1905 byl odeslán na dovolenou a k datu 1. února 1906 pemzionován. Při této příležitosti obdržel hodnost viceadmirála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 12 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil ve Vídni.Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 169 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1914; Vídeň, 1914; s. 131 dostupné online ve veřejném životě se angažoval jako člen Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein) a v letech 1911–1912 byl jejím viceprezidentem. Zemřel 18. února 1915 ve věku 68 let a byl pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Ottakring.
V roce 1889 se oženil s Marií von Minet, dcerou německého vojenského lékaře, z manželství se narodily dvě dcery.
Jeho mladší bratr Leopold (1849–1914) sloužil v c. k. armádě, v níž dosáhl hodnosti generálmajora.
Tituly a ocenění V roce 1894 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Wellstaedt.Nobilitační diplom Julia Becka na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 9 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1885) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1887) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1893) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1902) 60x60pixelů Stříbrná vojenská záslužná medaile (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád slávy (Tunisko) III. třídy (1871, Tunisko) 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce IV. třídy (1885, Japonsko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Spasitele (1907, Řecko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 130–135 (heslo Julius Beck von Wellstaedt) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 18. února Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži